wz

Cestování - města

Německo, Severní Porýní-Vestfálsko

Aachen (Cáchy)

Znak města Aachen

Aachen (Cáchy) je čtvrtmilionové město na západě Německa při hranicích s Belgií a Nizozemskem. Je to město termálních lázní, je zde Vysoká škola technická a několik průmyslových podniků.

Katedrála v Cáchách
Katedrála v Cáchách

Jméno vzniklo postupně z latinského Aquae Grani a starogermánského Ahha (voda), protože zde vyvěraly horké prameny.
V raném středověku tu stála královská falc, kterou Karel Veliký ustanovil svojí rezidencí a kterou nechal přestavět na palác. Stavbou velké kaple položil také základ k nynější katedrále, která společně s klenotnicí dómu patří k nejhodnotnějším památkám města. Ve středověku do Cách přijížděli zvolení králové Svaté říše římské, aby se zde nechali slavnostně korunovat. Pozoruhodná je i historická radnice města na náměstí Marktplatz.

Historická radnice

Vypadá jako hrad a byla postavená na základech starého karolinského paláce na začátku 14. století jako symbol městských svobod. Jedinou podmínkou ze strany královské bylo, aby v radnici byl zřízen velký sál pro slavnostní královské hostiny právě korunovaných králů. Údajně prvním, kdo zde měl korunovační hostinu, byl římský a také český král Karel IV.

Severní strana radnice
Severní strana radnice
Jižní strana radnice
Jižní strana radnice

Původně gotická stavba byla po požáru v roce 1656 postupně přestavěna do barokní podoby a v 18. století se z ní stal městský barokní zámek.V polovině 19. století jí byla vrácena původní gotická podoba a její severní fasáda byla vyzdobena padesáti sochami říšských panovníků, erby, reliéfy a cechovními znaky.

Nad hlavním vchodem je plastika sedícího Krista, vpravo vedle něj Karel Veliký s modelem kostela sv. Marie a vlevo papež Leo III., který kostel v roce 804 světil. Na konzolích mezi okny stojí ve dvou řadách dvacet králů a císařů. Hned vedle vchodu vlevo stojí císaři Karel IV. a Maxmilián I. V horní řadě nad okny je pak dalších třicet panovníků. Na obrázku vpravo dole je druhý zprava český a římský král Václav IV., zobrazený jako lovec s kuší.
Vchod do radnice
Vchod do radnice
Ježíš Kristus, papež Leo III. a Karel Veliký
Ježíš Kristus,
papež Leo III.
a Karel Veliký
Karel IV. a Maxmilián I.
Karel IV. a
Maxmilián I.
Sochy králů
Sochy králů

V prvním patře radnice se nachází ohromný sál, ve kterém se konaly slavnostní korunovační hostiny. Sál zabírá téměř celé patro radnice a je rozdělen silnými pilíři, podpírajícími klenby. Na stěnách je několik fresek z poloviny 19. století, zobrazujících události ze života Karla Velikého. Stojí tady i bronzová plastika Karla Velikého z roku 1620, která původně stála na kašně na náměstí a kde je nyní její kopie.

Korunovační sál
Korunovační sál
Karel Veliký
Karel Veliký
Freska „Bitva u Cordoby“
Freska „Bitva u Cordoby“

Domy ze středověku

Naproti radnici na náměstí Marktplatz stojí Haus Löwenstein. Je to dům přibližně stejně starý jako radnice a jako jeden z mála gotických domů přestál velký požár města r. 1656. V rohovém výklenku pod stříškou stojí soška českého kněze sv. Jana Nepomuckého z roku 1747.
Dům „Haus Löwenstein“
Haus Löwenstein
Svatý Jan Nepomucký
Sv. Jan Nepomucký
Grashaus
Grashaus
Grashaus
Kurfiřti a Rudolf I.

Na náměstí Fischmarkt se dochoval další z gotických domů - Grashaus. Původně to byla první radnice města. Po dostavbě nové radnice r. 1349 sloužil dům jako soud a později i vězení. V sedmi výklencích na budově stojí sochy představující šest kurfiřtů a Rudolfa I. Habsburského, stojícího uprostřed.

Středověké brány

Ponttor
Ponttor
Městský voják - Pennsoldat
Pennsoldat

Město mělo původně dva okruhy hradeb s jedenácti mohutnými bránami. Dvě z nich se dochovaly. Brána Ponttor, která patřila k vnitřním hradbám, je z druhé poloviny 13. stol. a stojí na konci ulice Pontstrasse. Tahle brána má barbakán, což je obranný prvek, který je tvořen menší předsunutou bránou se dvěma věžemi. Druhá brána, Marschiertor, byla postavena v roce 1257, stojí na konci Franzstrasse a byla součástí vnějších hradeb na jihozápadě města.

Všechny brány byly střeženy oddíly městských vojáků a městských milicí, kterým se říkalo Pennsoldaten. Jeden bronzový Pennsoldat v uniformě sedí u brány Marschiertor.

Marschiertor z vnější strany Marschiertor z vnější strany Marschiertor z vnější strany Marschiertor z vnitřní strany
Marschiertor z vnější strany, z boku a z městské strany

Elisenbrunnen

Kolonáda Elisenbrunnen
Kolonáda Elisenbrunnen
Pramen
Pramen
Vlastnosti minerální vody
- vlastnosti
Na náměstí Friedrich-Wilhelm-Platz se nachází jedna z typických staveb Cách - kolonáda Elisenbrunnen (Elizin pramen) v klasicistickém stylu, postavená nad Císařským pramenem roku 1827. Jméno má po dceři bavorského krále Maximiliana I., manželce pruského krále Fridricha Viléma IV. Elisabeth von Bayern, která lázně v Cáchách často navštěvovala.
Z pramene vytéká sirnatá minerální voda o teplotě skoro 53°C.

Co ještě zaujme...

Městské divadlo
Městské divadlo
Kostel sv. Kříže
Kostel sv. Kříže
St. Michael
St. Michael

Městské divadlo je z roku 1825. Pro zajímavost - hudebním ředitelem v letech 1935-42 tady byl slavný, i když trochu kontroverzní, dirigent Herbert von Karajan.

Řecko-ortodoxní kostel sv. Michaela, správněji kostel archanděla Michaela a svatého Dimitrije, je v ulici Jesuitenstrasse a kostel Svatého kříže (Heilig Kreuz Kirche) je nedaleko brány Ponttor v ulici Pontstrasse.

Historické souvislosti

První zmínka o královském dvorci (falci) založeném franským králem Pipinem mladším, nazývaným Aquis villa, je z r. 765.
Po stopách králůOkolo roku 800 určil císař Karel Veliký centrem své říše Aachen - Cáchy. Královskou falc nechal přestavět na palác s kaplí sv. Marie. Ta se stala základem dnešního dómu v Aachenu. Odtud vládnul a tady byl v kapli svého paláce r. 814 pohřben.
Po stopách králůCísař Fridrich I. Barbarossa udělil r. 1165 Cáchám práva svobodného města. Cáchy obdržely tržní a mincovní právo. R. 1171 začala stavba městských hradeb.
Po stopách králůR. 1248 město padlo po šestiměsíčním obléhání Vilémem Holandským, který se zde nechal korunovat na římského krále jako protikrál Fridricha II.
Aachen (Cáchy) okolo roku 1647
Aachen okolo roku 1647

V letech 1257-1357 bylo město obehnáno druhým okruhem hradeb.

R. 1656 zachvátil celé město velký požár.

V roce 1748 v Cáchách proběhl mírový kongres k ukončení války o rakouské dědictví. Bylo potvrzeno, že Marie Terezie uhájila své země (kromě většiny území Slezska) jako právoplatná dědička habsburských držav.

V r. 1794 obsadila město francouzská revoluční vojska. Mnoho kulturních památek bylo odvezeno do Paříže. Potom se v roce 1802 Cáchy staly správním sídlem francouzského tzv. Roerdepartmentu.

Po porážce Napoleona roku 1815 připadly Cáchy rozhodnutím Vídeňského kongresu Prusku. Na kongresu panovníků tzv. Svaté aliance v Cáchách v r. 1818 potvrdili rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. svůj spolek a mimo jiné se dohodli o stažení okupačních vojsk z Francie.

Dojmy a postřehy

Jak
Městský voják - Pennsoldat
Městský voják -
Pennsoldat
jsem psal výše, městské brány střežili městští vojáci. Lidově se jim říkalo Pennsoldaten. Penn je dřevěný kolíček do podešve bot (u nás se tomu hezky česky říká flok). Oni totiž měli jako vedlejší zaměstnání vyřezávání těchto kolíčků. U brány Marschiertor jeden bronzový hlídač sedí. Asi zrovna vyřezával kolíček, protože pořádek tady neuhlídal.
Mýtická příšera - Bahkauv
Mýtická příšera -
Bahkauv

Tam v Aachenu jsem si myslel, že je to nějaký stylizovaný jaguár. Ale to byla chyba. Jedná se o hroznou mýtickou příšeru z Aachenu, která se jmenovala Bahkauv. Měla tlamu s ostrými zuby a šupinatou kůži. Po nocích přepadávala opilé muže, skočila jim na záda a oni ji museli nést. Zajímavé je ale to, že když napadený prosil a ze strachu se modlil, byla příšera těžší a těžší, až to bylo nesnesitelné a muž se nemohl dostat domů. Oproti tomu ten, kdo klel, nadával a utíkal, měl břemeno lehčí. Ženy a děti Bahkauv neobtěžoval.

Informace:

Otvírací doba historické radnice:
denně 10:00-13:00 a 14:00-17:00 kromě několika vybraných dnů na podzim a v zimě

Vstupné do radnice: dospělí 2 €, dítě v doprovodu zdarma

Použité zdroje pro Aachen

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist