wz

Cestování - města

Německo, Sasko

Dresden (Drážďany)

Drážďany
Drážďany - Dresden
Znak města Drážďany

Půlmiliónové hlavní město Saska Drážďany leží na řece Labi necelých 40 kilometrů od české severní hranice. Je důležitým dopravním uzlem, univerzitním městem a centrem kultury a umění. Díky bohatým sbírkám umění a baroknímu rázu historické části města jsou Drážďany nazývány Florencií na Labi. V posledních dnech války totálně zničené a vypálené město muselo být znovu postaveno a památky obnoveny, abychom dnes měli co obdivovat.
Jméno Drážďan pochází ze starosrbského výrazu pro obyvatele bažin nebo lužních lesů - Drežďany.

Brühlská terasa

Hlavním turistickým korzem Starého města je široká, význačnými budovami lemovaná terasa nad nábřežím řeky Labe, nazývaná kdysi balkónem Evropy. Táhne se v délce asi 500 metrů podél řeky ve výšce 10 metrů nad nábřežím. Terasa byla vystavěna v 16. století jako opevňovací prvek města. Řadu výstavných budov, dnes už neexistujících nebo přestavěných, nechal postavit hrabě Heinrich von Brühl, po kterém nese terasa jméno.
Brühlská terasa - Albertinum, Kunstakademie, Sekundogenitur, Ständehaus
Albertinum     Kunstakademie                Sekundogenitur     Ständehaus   

Na východním konci terasy stojí Albertinum. Původní budova sloužila jako zbrojnice, ale po přestavbě v 19. století je z ní muzeum se sbírkami soch a galerie nových mistrů. Další v řadě budov je rozsáhlý novorenesanční komplex Akademie umění (Kunstakademie), ve kterém sídlí Vysoká škola výtvarných umění.

Albertinum
Albertinum
Vysoká škola výtvarných umění
Vysoká škola
výtvarných umění
Brühlská terasa
Brühlská terasa
Ständehaus
Ständehaus
Vrchní zemský soud

Poslední dvě budovy na západním konci terasy jsou tzv. Sekundogenitur a Ständehaus. Budova Sekundogenitur (to je ta s nižším žlutým průčelím se zelenou střechou) byla postavena pro druhorozeného prince a bývaly v ní knihovna a umělecké sbírky. Novorenesanční budova Ständehaus s věží, na které stojí symbol Saska Saxonia, je sídlem vrchního zemského soudu.

Zámecké náměstí

Západně od Brühlské terasy se rozkládá k řece otevřené Zámecké náměstí (Schlossplatz). Z druhé strany je ohraničené Dvorním kostelem (Hofkirche) a podélně průčelím drážďanského zámku. Uprostřed náměstí na podstavci sedí Fridrich August I. zvaný Spravedlivý (der Gerechte). Byl prvním saským králem (povýšen Napoleonem) a vévodou varšavským.

Zámecké náměstí (Schlossplatz)
Zámecké náměstí
(Schlossplatz)
Fridrich August I.
Fridrich August I.
Průvod knížat (Fürstenzug)
Průvod knížat
(Fürstenzug)

Na zdi vlevo od velké zámecké budovy v ulici Augustusstrasse je umístěn největší porcelánový obraz na světě představující historii rodu Wettinů. Průvod knížat (Fürstenzug) je složen asi z 25.000 destiček z míšeňského porcelánu. Rozměry jsou úctyhodné - délka 102 m, výška 9,5 metrů.

Strážce brány
Strážce brány
Jiřího brána (Georgentor)
Jiřího brána
(Georgentor)
Průčelí a štít s jezdeckou sochou
Průčelí a štít
s jezdeckou sochou
Georg der Bärtige
Vévoda Georg
(der Bärtige)
Strážce brány
Strážce brány

Velkou budovu mířící svým průčelím do náměstí nechal postavit vévoda Georg der Bärtige (Jiří zvaný Bradatý). Jeho jezdecká socha je umístěna ve štítu. Součástí budovy je brána do zámku nazvaná po vévodovi - Georgentor. Střežena je dvěma impozantními strážci, snad hunskými bojovníky.

Divadelní náměstí

Následujícím náměstím na nábřeží je Divadelní náměstí (Theaterplatz) s jezdeckou sochou saského krále Johanna vládnoucího v letech 1854-73. Obvod náměstí tvoří kostel Hofkirche, rezidenční zámek, severní strana obrazárny Zwinger a budova opery (Semperoper).
Divadelní náměstí (Theaterplatz)
Hofkirche a zámek
Saský král Johann
Saský král Johann
Semperopera
Semperopera

Budovu opery postavil stavitel Gottfried Semper v letech 1838-1841 jako královské dvorní divadlo. Dvakrát muselo být znovu postaveno. Po požáru 1869 a po druhé světové válce.

Zwinger

Velký komplex ve stylu pozdního baroka, který vznikl za saského kurfiřta Augusta Silného, je Zwinger. Spolu s kostelem Frauenkirche je to nejznámější památka Drážďan. V jeho budovách se nacházejí rozsáhlé sbírky umění. Jedná se hlavně o Galerii starých mistrů, velkou sbírku porcelánu a zbrojnici.
Nádvoří Zwingru se Semperovou budovou
Nádvoří se Semperovou budovou
Severní stranu Zwingru směrem k Labi uzavírá tzv. Semperova budova (Semperbau). Byla postavena později (1855) ve stylu italské pozdní renesance. Galerie starých mistrů je v levém křídle téhle budovy, v pravém je umístěna zbrojnice.
Francouzský pavilón
Francouzský pavilón
Průhled z Zwingru na jezdeckou sochu krále Johanna
Brána do
Divadelního náměstí
Nádvoří Zwingru
Francouzský pavilón,
Semperova budova a
Německý pavilón
Německý pavilón
Německý pavilón

Kostel Matky Boží - Frauenkirche

V dnešní době patří k nejznámějším památkám Drážďan kostel Matky Boží neboli Frauenkirche. Ruiny téhle památky byly po 2. světové válce ponechány jako protiválečný pomník, ale po půl století bylo rozhodnuto o jeho znovupostavení.

Dvorní kostel z ochozu Frauenkirche
Dvorní kostel a Labe
z ochozu Frauenkirche
Kostel Matky Boží (Frauenkirche)
Frauenkirche

Kostel sv. kříže (Kreuzkirche) a náměstí Altmarkt
Altmarkt a kostel Sv. kříže
z ochozu Frauenkirche

V letech 1994 až 2005 tak vyrostla z trosek na severní straně náměstí Neumarkt stavba, jejíž zvonovitá kupole je jednou z netypičtějších dominant města. Z jeho ochozu pak můžeme vidět kromě jiného také dva další důležité kostely. Dvorní kostel (Hofkirche) a kostel Sv. kříže (Kreuzkirche)

Náměstí Neumarkt

Před kostelem Frauenkirche se rozkládá náměstí, kolem kterého vyrostly nově postavené bloky domů podle původní zástavby.
Johanneum
Johanneum
Martin Luther
Martin Luther
Fridrich August II.
Fridrich August II.

Opravena byla i budova Johannea. To byla původně renesanční stavba sloužící jako koňské stáje, později i jako zbrojnice. V 18. století byla přeměněna na galerii a za krále Johanna pak přestavěna novorenesančně. Proto se dnes jmenuje Johanneum. Dnes je v budově muzeum dopravy.

Před Frauenkirche stojí socha náboženského reformátora Martina Luthera, kdysi chráněnce saského kurfiřta Fridricha III. Opodál v rohu náměstí shlíží z podstavce saský král Fridrich August II.

Dvorní kostel - Hofkirche

Barokní kostel Nejsvětější Trojice je nazývaný Hofkirche, protože ho nechal jako dvorní kostel postavit saský kurfiřt Fridrich August II. v letech 1739 - 1755. Stavitel Gaetano Chiaveri, který byl stavbou pověřen, postavil největší kostel v Sasku.
Hofkirche (Dvorní kostel)
Hofkirche
(Dvorní kostel)
Hofkirche - hlavní portál
Hofkirche -
hlavní portál
Hofkirche z náměstí Theaterplatz
Hofkirche
z náměstí Theaterplatz

Kostel má nezaměnitelnou podobu, jakoby na střeše jedné budovy vyrostla druhá. Vnějšek kostela je bohatě vyzdobený 78 sochami svatých a představitelů církve. Zvláštností je oválný půdorys věže a také to, jak je kostel směrován. Hlavní oltář nemíří na východ, jak je obvyklé, ale na jihozápad. Pro větší pohodlí dvora byl propojen se zámkem zastřešenou lávkou.

Výzdoba fasády
Výzdoba fasády

Spojovací lávka mezi zámkem a Hofkirche
Spojovací lávka

Dvorní kostel sloužil také jako pohřebiště saských kurfiřtů a králů. V kryptě je uloženo v sarkofágách 49 členů albetinské linie Wettinů. Jen August Silný je pohřben jako polský král v Krakově a v Hofkirche je uloženo ve schránce jen jeho srdce.

Kostel má hlavní loď, dvě boční lodě a čtyři rohové kaple. Jak bylo v protestantském Sasku zvykem, vybavení není přehnaně okázalé. Vyniká především mramorový hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Ježíše Krista, barokní kazatelna a varhany.

Hlavní loď Hofkirche
Hlavní loď
Oltář
Oltář
Kazatelna
Barokní kazatelna

Kreuzkirche

Kostel sv. kříže (Kreuzkirche)
Kostel sv. kříže

Jedna z věží čnících nad městem patří kostelu Svatého kříže (Kreuzkirche). Tenhle drážďanský hlavní evangelický kostel stojí na jihovýchodní straně náměstí Altmarkt na místě, kde na začátku 12. století stála románská bazilika a po ní gotický kostel.

Kostel má pohnutou historii. Byl několikrát zničen při požárech nebo válkách. Byl přestavován po požáru (1491), po zničení od pruských vojsk (1760) a znovu po požáru (1897). Z gotického přes renesanční až po klasicistický styl.

Nejvíc utrpěl při bombardování v 1945. Zůstaly jen vnější zdi a věž. Po válce byl znovu obnoven. Zvenku má původní vzhled, uvnitř byly spodní zachovalé části doplněny betonovou dostavbou.

Interiér kostela Kreuzkirche
Interiér kostela
Hlavní oltář
Hlavní oltář
Dochovalá část
Dochovalá část
Varhany v kostele Kreuzkirche
Varhany

Zlatý jezdec - August Silný

Asi nejznámější sochou Drážďan je jezdecká socha zvaná Goldener Reiter (Zlatý jezdec). Nachází se na pravém břehu Labe hned za Augustovým mostem na náměstí Neustädter Markt. Jako jezdec v římské zbroji je tady zpodobněn August Silný (August der Starke), který byl saským kurfiřtem a polským králem.

Náměstí Neustädter Markt Socha Zlatý jezdec Socha Zlatý jezdec Vodní nymfa na náměstí Neustädter Markt
Náměstí Neustädter Markt Goldener Reiter (Zlatý jezdec) Vodní nymfa

Náměstí Neustädter Markt je vstupem do drážďanského Nového města. Kromě krále Augusta nás po stranách ulice přivítají také dvě kamenné vodní nymfy.

Kousek Orientu

Bývalá továrna na cigarety - Yenidze
Yenidze

Západně od centra města, poblíž železničního mostu přes Labe je vidět na první pohled jasná stavba - minaret a orientální kupole. Že by další evropská mešita? Ne. To na začátku 20. století (1908-1909) nechal v orientálním stylu postavit podnikatel Hugo Zietz továrnu na cigarety. Pojmenoval ji Yenidze podle místa v Řecku, odkud dovážel tabák. Dnes jsou v budově úřady, restaurant a pořádají se tam kulturní akce.

Historické souvislosti

Albrecht zv. Odvážný (Albrecht der Beherzte)
Albrecht
der Beherzte

Písemně byly Drážďany poprvé zmíněny v roce 1206.
Erb WettinůPo smrti saského kurfirsta Fridricha II. si rozdělili tzv. „Lipskou smlouvou“ v roce 1485 jeho synové Ernst a Albrecht wettinské državy. Saským vévodou se stal Albrecht, který přenesl své sídlo do Drážďan. Drážďany se tak staly sídelním městem albertinské linie Wettinů. Mimochodem tenhle Albrecht měl za ženu dceru českého krále Jiřího z Poděbrad Zdenu a také se po smrti krále Jiřího ucházel o český trůn.

V roce 1549 došlo ke spojení Drážďan na levém břehu Labe s městem na pravém břehu (Altedresden - dnešní Nové město).

V období třicetileté války zahynula polovina obyvatelstva Drážďan na mor.

Největší rozkvět města nastal za Augusta Silného, který byl také polským králem.

Během severní války (1706) obsadili město Švédové, v sedmileté válce (1760) bylo zase obleženo Prusy a tehdy bylo dělostřelbou zničeno asi 500 domů.

Za napoleonských válek se staly Drážďany hlavním městem království, protože saský vévoda stál na straně Francouzů a Sasko bylo Napoleonem na království povýšeno.

V roce 1813 se u Drážďan uskutečnila bitva mezi Napoleonem a spojenci vedenými knížetem Schwarzenbergem. Byla to Napoleonova poslední vítězná bitva na německé půdě.

Po abdikaci posledního saského krále v roce 1918 se staly Drážďany hlavním městem Svobodného státu Sasko.

Dojmy a postřehy

Budování lepších zítřků
Budování lepších zítřků

Drážďany za posledních dvacet let neuvěřitelně rozkvetly. Ještě v osmdesátých letech, před sjednocením Německa, bylo možné vidět mnoho památek v neutěšeném stavu. NDR prostě na opravy neměla. Zato na reklamy na socialismus ano. Však je místy najdeme i dnes (viz obrázek vpravo). Nikdo si s tím hlavu neláme - je to jen připomínka nepříliš slavného období.

A najednou z ošuntělého socialistického města, jak jsme ho znali před sjednocením, se opět stává perla a my tam jezdíme dát si kafe na Brühlské terase a koukat se na Labe z balkónu Evropy.

Použité zdroje pro Dresden

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist