Cestování - města

Dresden (Drážďany)

Drážďany - Dresden

Půlmiliónové hlavní město Saska Drážďany leží na řece Labi necelých 40 kilometrů od české severní hranice. Je důležitým dopravním uzlem, univerzitním městem a centrem kultury a umění. Díky bohatým sbírkám umění a baroknímu rázu historické části města jsou Drážďany nazývány Florencií na Labi. V posledních dnech války totálně zničené a vypálené město muselo být znovu postaveno a památky obnoveny, abychom dnes měli co obdivovat.
Jméno Drážďan pochází ze starosrbského výrazu pro obyvatele bažin nebo lužních lesů - Drežďany.

Brühlská terasa

Hlavním turistickým korzem Starého města je široká, význačnými budovami lemovaná terasa nad nábřežím řeky Labe, nazývaná kdysi balkónem Evropy. Táhne se v délce asi 500 metrů podél řeky ve výšce 10 metrů nad nábřežím. Terasa byla vystavěna v 16. století jako opevňovací prvek města. Řadu výstavných budov, dnes už neexistujících nebo přestavěných, nechal postavit hrabě Heinrich von Brühl, po kterém nese terasa jméno.

Albertinum     Kunstakademie                Sekundogenitur     Ständehaus

Na východním konci terasy stojí Albertinum. Původní budova sloužila jako zbrojnice, ale po přestavbě v 19. století je z ní muzeum se sbírkami soch a galerie nových mistrů. Další v řadě budov je rozsáhlý novorenesanční komplex Akademie umění (Kunstakademie), ve kterém sídlí Vysoká škola výtvarných umění.

Albertinum

Vysoká škola výtvarných umění

Brühlská terasa

Ständehaus Vrchní zemský soud

Poslední dvě budovy na západním konci terasy jsou tzv. Sekundogenitur a Ständehaus. Budova Sekundogenitur (to je ta s nižším žlutým průčelím se zelenou střechou) byla postavena pro druhorozeného prince a bývaly v ní knihovna a umělecké sbírky. Novorenesanční budova Ständehaus s věží, na které stojí symbol Saska Saxonia, je sídlem vrchního zemského soudu.

Zámecké náměstí

Západně od Brühlské terasy se rozkládá k řece otevřené Zámecké náměstí (Schlossplatz). Z druhé strany je ohraničené Dvorním kostelem (Hofkirche) a podélně průčelím drážďanského zámku. Uprostřed náměstí na podstavci sedí Fridrich August I. zvaný Spravedlivý (der Gerechte). Byl prvním saským králem (povýšen Napoleonem) a vévodou varšavským.

Zámecké náměstí (Schlossplatz)

Fridrich August I.

Průvod knížat (Fürstenzug)

Na zdi vlevo od velké zámecké budovy v ulici Augustusstrasse je umístěn největší porcelánový obraz na světě představující historii rodu Wettinů. Průvod knížat (Fürstenzug) je složen asi z 25.000 destiček z míšeňského porcelánu. Rozměry jsou úctyhodné - délka 102 m, výška 9,5 metrů.

Strážce brány

Jiřího brána (Georgentor)

Průčelí a štít s jezdeckou sochou

Vévoda Georg (der Bärtige)

Strážce brány

Velkou budovu mířící svým průčelím do náměstí nechal postavit vévoda Georg der Bärtige (Jiří zvaný Bradatý). Jeho jezdecká socha je umístěna ve štítu. Součástí budovy je brána do zámku nazvaná po vévodovi - Georgentor. Střežena je dvěma impozantními strážci, snad hunskými bojovníky.

Divadelní náměstí

Následujícím náměstím na nábřeží je Divadelní náměstí (Theaterplatz) s jezdeckou sochou saského krále Johanna vládnoucího v letech 1854-73. Obvod náměstí tvoří kostel Hofkirche, rezidenční zámek, severní strana obrazárny Zwinger a budova opery (Semperoper).

Hofkirche a zámek

Saský král Johann

Semperopera

Budovu opery postavil stavitel Gottfried Semper v letech 1838-1841 jako královské dvorní divadlo. Dvakrát muselo být znovu postaveno. Po požáru 1869 a po druhé světové válce.

Zwinger

Velký komplex ve stylu pozdního baroka, který vznikl za saského kurfiřta Augusta Silného, je Zwinger. Spolu s kostelem Frauenkirche je to nejznámější památka Drážďan. V jeho budovách se nacházejí rozsáhlé sbírky umění. Jedná se hlavně o Galerii starých mistrů, velkou sbírku porcelánu a zbrojnici.

Nádvoří se Semperovou budovou

Severní stranu Zwingru směrem k Labi uzavírá tzv. Semperova budova (Semperbau). Byla postavena později (1855) ve stylu italské pozdní renesance. Galerie starých mistrů je v levém křídle téhle budovy, v pravém je umístěna zbrojnice.

Francouzský pavilón

Brána do Divadelního náměstí

Francouzský pavilón, Semperova budova a Německý pavilón

Německý pavilón

Kostel Matky Boží - Frauenkirche

V dnešní době patří k nejznámějším památkám Drážďan kostel Matky Boží neboli Frauenkirche. Ruiny téhle památky byly po 2. světové válce ponechány jako protiválečný pomník, ale po půl století bylo rozhodnuto o jeho znovupostavení.

Dvorní kostel a Labe z ochozu Frauenkirche

Frauenkirche

Altmarkt a kostel Sv. kříže z ochozu Frauenkirche

V letech 1994 až 2005 tak vyrostla z trosek na severní straně náměstí Neumarkt stavba, jejíž zvonovitá kupole je jednou z netypičtějších dominant města. Z jeho ochozu pak můžeme vidět kromě jiného také dva další důležité kostely. Dvorní kostel (Hofkirche) a kostel Sv. kříže (Kreuzkirche)

Náměstí Neumarkt

Před kostelem Frauenkirche se rozkládá náměstí, kolem kterého vyrostly nově postavené bloky domů podle původní zástavby.

Johanneum

Martin Luther

Fridrich August II.

Opravena byla i budova Johannea. To byla původně renesanční stavba sloužící jako koňské stáje, později i jako zbrojnice. V 18. století byla přeměněna na galerii a za krále Johanna pak přestavěna novorenesančně. Proto se dnes jmenuje Johanneum. Dnes je v budově muzeum dopravy.

Před Frauenkirche stojí socha náboženského reformátora Martina Luthera, kdysi chráněnce saského kurfiřta Fridricha III. Opodál v rohu náměstí shlíží z podstavce saský král Fridrich August II.

Dvorní kostel - Hofkirche

Barokní kostel Nejsvětější Trojice je nazývaný Hofkirche, protože ho nechal jako dvorní kostel postavit saský kurfiřt Fridrich August II. v letech 1739 - 1755. Stavitel Gaetano Chiaveri, který byl stavbou pověřen, postavil největší kostel v Sasku.

Hofkirche (Dvorní kostel)

Hofkirche - hlavní portál

Hofkirche z náměstí Theaterplatz

Kostel má nezaměnitelnou podobu, jakoby na střeše jedné budovy vyrostla druhá. Vnějšek kostela je bohatě vyzdobený 78 sochami svatých a představitelů církve. Zvláštností je oválný půdorys věže a také to, jak je kostel směrován. Hlavní oltář nemíří na východ, jak je obvyklé, ale na jihozápad. Pro větší pohodlí dvora byl propojen se zámkem zastřešenou lávkou.

Výzdoba fasády

Spojovací lávka

Dvorní kostel sloužil také jako pohřebiště saských kurfiřtů a králů. V kryptě je uloženo v sarkofágách 49 členů albetinské linie Wettinů. Jen August Silný je pohřben jako polský král v Krakově a v Hofkirche je uloženo ve schránce jen jeho srdce.

Kostel má hlavní loď, dvě boční lodě a čtyři rohové kaple. Jak bylo v protestantském Sasku zvykem, vybavení není přehnaně okázalé. Vyniká především mramorový hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Ježíše Krista, barokní kazatelna a varhany.

Hlavní loď

Oltář

Barokní kazatelna

Kreuzkirche

Kostel sv. kříže

Jedna z věží čnících nad městem patří kostelu Svatého kříže (Kreuzkirche). Tenhle drážďanský hlavní evangelický kostel stojí na jihovýchodní straně náměstí Altmarkt na místě, kde na začátku 12. století stála románská bazilika a po ní gotický kostel.

Kostel má pohnutou historii. Byl několikrát zničen při požárech nebo válkách. Byl přestavován po požáru (1491), po zničení od pruských vojsk (1760) a znovu po požáru (1897). Z gotického přes renesanční až po klasicistický styl.

Nejvíc utrpěl při bombardování v r. 1945. Zůstaly jen vnější zdi a věž. Po válce byl znovu obnoven. Zvenku má původní vzhled, uvnitř byly spodní zachovalé části doplněny betonovou dostavbou.

Interiér kostela

Hlavní oltář

Dochovalá část

Varhany

Zlatý jezdec - August Silný

Asi nejznámější sochou Drážďan je jezdecká socha zvaná Goldener Reiter (Zlatý jezdec). Nachází se na pravém břehu Labe hned za Augustovým mostem na náměstí Neustädter Markt. Jako jezdec v římské zbroji je tady zpodobněn August Silný (August der Starke), který byl saským kurfiřtem a polským králem.

Náměstí Neustädter Markt	Goldener Reiter (Zlatý jezdec)		Vodní nymfa

Náměstí Neustädter Markt je vstupem do drážďanského Nového města. Kromě krále Augusta nás po stranách ulice přivítají také dvě kamenné vodní nymfy.

Kousek Orientu

Yenidze

Západně od centra města, poblíž železničního mostu přes Labe je vidět na první pohled jasná stavba - minaret a orientální kupole. Že by další evropská mešita? Ne. To na začátku 20. století (1908-1909) nechal v orientálním stylu postavit podnikatel Hugo Zietz továrnu na cigarety. Pojmenoval ji Yenidze podle místa v Řecku, odkud dovážel tabák. Dnes jsou v budově úřady, restaurant a pořádají se tam kulturní akce.

Použité zdroje pro Dresden