 |
Freiburg im Breisgau leží v jihozápadním výběžku Německa nedaleko hranic se Švýcarskem a Francií. Se svými asi 230.000 obyvateli je čtvrtým největším městem Bádenska-Württemberska. Freiburg má už od roku 1457 univerzitu a je významným centrem regionu.
Jméno Freiburg nese více měst, ať už v Německu nebo jinde. Proto je tohle město pojmenováno „im Breisgau“. Breisgau je odedávna oblast na jihozápadě Bádenska-Württemberska mezi horním Rýnem a Černým lesem (Schwarzwald).
Historické Staré město rozkládající se u západní paty vrchu Schlossberg láká turisty nejen nádhernou katedrálou, ale i zvláštním kouzlem, ke kterému přispívají i typické městské potůčky.
Voda městské ulice vždycky oživí. Tady ve Freiburgu si to návštěvník může ověřit na vlastní oči. A přestože je hlavní dominantou města velkolepá katedrála, při vzpomínce na Freiburg se jistě musí každému vybavit zurčící voda městských potůčků.
 |
 |
 |
 |
| Freiburské potůčky (Freiburger Bächle) | |||
 Voda oživuje ulici... |
 ...a slouží k plavbě lodí |
Freiburské potůčky (Freiburger Bächle) jsou téměř v každé ulici Starého města. Jejich existence je doložena už v roce 1220. Dřív sloužily k zásobování města užitkovou vodou a k odvodu dešťové vody. Měšťané je také používali k odplavování nečistot a odpadků, než to v 16. století městská rada zakázala.
Voda je získávána nad městem z řeky Dreisam a po průtoku městskými ulicemi opět končí v téhle řece. Celková délka všech potůčků je 15,5 km, někde jsou široké až 75 cm.
 Martinstor |
 Schwabentor |
 Švábská brána z vnitřní strany |
Jižní stranu Starého města chránily dvě výrazné věže s bránami. Byly součástí hradeb, ale nebyly původně takhle vysoké. Zvýšeny byly až po roce 1901.
Brána Martinstor na západě je starší, je o ní zmínka jako o "Porta Sancti Martini" (Brána sv. Martina) už z roku 1238.
Východní brána se jmenuje Schwabentor (Švábská brána) a pochází pravděpodobně z poloviny 13. století. Z vnější strany ji zdobí obraz patrona města sv. Jiří s drakem a na vnitřní městské straně je vymalován obchodník s povozem.
 Münster |
 Kornhaus |
Dům se stupňovitým štítem a červeným lemováním na severní straně náměstí je Kornhaus. Původně byl stavěn pro zasedání říšského sněmu, který svolal do Freiburgu roku 1498 Maxmilián I. To se prý nestihlo, takže potom sloužil postupně jako taneční sál, jatky, divadlo a naposled jako sýpka na obilí.
 Kaufhaus |
 Arcibiskupský palác |
Dvě významnější budovy stojí na jižní straně náměstí. První je Kaufhaus - historický obchodní dům z roku 1532. Upoutá jeho výrazně červená barva, podloubí a dvě rohové věžičky pokryté barevnými taškami. Na konzolích mezi okny stojí sochy čtyř habsburských vladařů. Druhou budovou je arcibiskupský palác z roku 1756. Býval nazývaný Dům u rytíře, protože původně sloužil k setkávání breisgauského rytířského stavu.
 Augustinerplatz |
O kousek jižněji od náměstí Münsteru se rozkládá Augustiniánské náměstí (Augustinerplatz), které se jmenuje po bývalém augustiniánském klášteru, v němž je dnes muzeum. Náměstí si nelze splést s jiným, protože je ve svahu a v horní části je velká restaurace Atrium Café s příjemným venkovním posezením.
 Ulice císaře Josefa |
 Tři basilejští svatí |
Na téhle hlavní ulici stojí také pozdněgotický dům Basler Hof (Basilejský dvůr), který nechal postavit dvorní kancléř Maxmiliána I. Konrad Stürzel. Pojmenován je tak proto, že v něm získali v roce 1587 azyl basilejští kanovníci uprchlí v roce 1529 před reformací z Basileje do Freiburgu. Proto jsou na přední straně domu umístěni tři sv. patroni Basileje - Marie, Jindřich II. a první basilejský biskup Pantaleon.
 |
 |
 |
| Křižovatka na Kaiser-Joseph-Straße s kašnou Bertoldsbrunnen |
Basler Hof | |
Po přechodu téhle ulice se po pár krocích ocitneme na Radničním náměstí (Rathausplatz) nebo na vedle ležícím Bramborovém trhu (Kartofelmarkt).
 Nová radnice |
 Stará radnice |
 Náměstí Rathausplatz |
 Kostel sv. Martina |
Náměstí Rathausplatz se původně jmenovalo Františkánské náměstí (Franziskanerplatz) podle kláštera františkánů, ze kterého tady zůstal kostel sv. Martina. Uprostřed náměstí stojí kašna se sochou mnicha Bertholda Schwarze, který údajně objevil složení střelného prachu.
 Kartoffelmarkt (Bramborový trh) |
 Kašna Raubrunnen |
 Císař Maxmilian I. na fasádě |
 Haus zum Walfisch (Dům „U velryby“) |
Do náměstí také směřuje zadní část známého freiburského domu „U velryby“ (Haus zum Walfisch). Býval součástí komplexu budov, který nechal postavit hlavní pokladník císaře Maxmiliána I. Jakob Villinger v letech 1514-16. V době svého útěku před protestanty v něm žil v letech 1529-31 Erasmus Rotterdamský.
 Schlossberg s rozhlednou |
Východní část Starého města ohraničuje vrch Schlossberg patřící k pohoří Schwarzwald. Na jeho svazích je množství cest pro procházky do kopce a z kopce, ale nahoru lze vyjet také lanovkou. Na vrcholu Schlossbergu stojí moderní rozhledna, na jižním svahu se rozkládají vinice.
 Kostel Srdce Ježíšova |
 Kostel sv. Jana |
Ze svahů Schlossbergu se dá přehlédnout celé město i okolí a tak můžeme ve městě zaznamenat několik dominant. Kromě už výše zmíněných středověkých bran a katedrály jsou to také dva relativně nové kostely - kostel sv. Jana postavený 1894-1899 a farní kostel Srdce Ježíšova postavený r. 1897.
 Bismarkova věž |
 Památník 1914-18 |
Při procházce po Schlossbergu narazíme taky na různé památníky. Bismarkova věž (Bismarckturm) je jedním z nich. Na obrázku je vidět jen horní část z 12 a půl metru vysoké stavby, kterých bylo po Bismarckově smrti v Německu postaveno mnoho a na jejichž vrcholech plály na jeho počest ohně.
Na válečné roky 1914-18 upomíná další kamenný památník jedné bádenské artilerie .
Freiburský hrad nechal na vrchu dnešního Schlossbergu vybudovat vévoda Bertold II. von Zähringen v roce 1191. Městská práva udělil obci v podhradí jeho syn Konrád v roce 1120. Kaufhaus - sochy Habsburků |
Nadvládu hrabat z Freiburgu nesli měšťané těžce. Po neustálých rozepřích s těmito vladaři se od nich roku 1368 vykoupili za 20.000 stříbrných marek a uchýlili se pod ochranu Habsburků.
Universita ve Freiburgu byla založena v roce 1457. Zakladatelem byl Albrecht VI. Habsburský.
Roku 1498 svolal Maxmilián I. do Freiburgu říšský sněm (jak je výše psáno, k tomu účelu byl stavěn dům - dnešní Kornhaus).
Velký kostel - Münster, jehož stavba byla započata ve 13. století, byl dokončen na začátku 16. století.
V době třicetileté války obsazovaly město různé armády - švédská, císařská i francouzská.
V roce 1677 obsadila město vojska Ludvíka XIV. a Francouzi postavili na vrchu Schlossberg mohutnou hraniční pevnost.
Po skončení válek o falcké dědictví musela Francie vrátit Freiburg Habsburkům.
Ve válkách o rakouské dědictví (to je v době, kdy si evropští vladaři chtěli rozebrat země Marie Terezie) město opět obsadili Francouzi a když potom museli v roce 1745 město opustit, srovnali pevnost na Schlossbergu se zemí. Zbytky posloužily jako stavební materiál, takže se z ní nic nedochovalo.
Za napoleonských válek Habsburkové ztratili Freiburg, který se stal součástí nově vzniklého Vekovévodství bádenského.
 Rozvoz piva |
 Medvěd s bublinkami |
Každopádně stojí za to vyšlápnout si na vrch Schlossberg nad městem a podívat se z jeho svahů na Freiburg shora.
Dole ve městě pak návštěvník pozná nejen příjemnou atmosféru ulic s množstvím všudepřítomných potůčků, ale potká třeba i koňský povoz s pivem nebo medvěda, co dělá bublinky.
 Kašna s potůčkem ve Wittnau |
 Landgasthof Hotel zum Hirschen |
Jeden malý obecní potůček má i nedaleká obec Wittnau, ve které lze taky nalézt příjemné ubytování v hotelu „U jelena“ (Landgasthof Hotel zum Hirschen).
 21. století |
 16. století |
Použité zdroje pro Freiburg im Breisgau
