wz

Cestování

Německo, Bádensko-Württembersko

Heidelberg

Znak města Heidelberg
Na
Heidelberg - věže starého mostu, zámek a chrám Heiliggeistkirche
Heidelberg
řece Neckar blízko jejího ústí do Rýna leží starobylé univerzitní město Heidelberg. Kdysi bylo sídelním městem falckrabat, ovládajících tzv. Kurpfalz. To bylo území, zahrnující dnešní Bádensko-Württembersko, Hessensko, Rýnskou Falc, Horní Falc, Sársko a Alsasko.
Celé město má něco přes 140 000 obyvatel, ale pro turisty je zajímavá hlavně nejstarší část města - Altstadt. Toto staré město se rozkládá na levém břehu Neckaru mezi dvěma zalesněnými vrchy. Na úbočí kopce nad městem se tyčí rozlehlý zámek a tak se nám při pohledu z pravého břehu řeky nabízí krásné panorama města s typickými mostními věžemi Heidelbergu.

Starý most - Most Karla Theodora (Carl-Theodor-Brücke)

Starý most s typickými věžemi
Starý most s typickými věžemi

Na místě původního dřevěného mostu, o kterém jsou první zmínky z roku 1248 a který byl zničen povodní v roce 1784, nechal postavit kurfiřt Karl Theodor tento kamenný. 29. března 1945 odstřelili němečtí vojáci všechny Mosty v Heidelbergu včetně tohoto starého kamenného mostu. Obnoven 1946 – 1947.
Středověká mostní brána byla součástí městského opevnění a sloužila jako strážní budova a vězení (pro dlužníky). V roce 1788 byly špičaté kuželovité střechy věží nahrazeny barokními kopulemi.

Kurfiřt Karl Theodor, zakladatel mostu
Kurfiřt Karl Theodor,
zakladatel mostu
Mostní brána s věžemi
Mostní brána
s věžemi
Heidelberská opice z mostu
Heidelberská
opice z mostu

Proč je na mostě opice?

Až v roce 1979 byla na mostě umístěna bronzová heidelberská opice jako připomínka staré tradice.
Na původním mostě před jeho zničením v roce 1689 stála nad druhým pilířem od Neuenheimu věž. V jejím výklenku se nacházela figurka kamenné opice vítající přicházející cizince. V pracce držela zrcadlo, ve kterém se zálibně prohlížela. Na podstavci stála následující průpovídka:
Satirická průpovídka "Co na mě civíš?
Neviděl jsi starou opici
z Heidelbergu?
Podívej se kolem sebe,
uvidíš víc takových stejných,
jako jsem já."

Náměstí Marktplatz

Na náměstí Marktplatz stojí jedna z dominant města, kostel sv. Ducha (Heiliggeistkirche). Původní kostel zde stál už v roce 1239. Základní kámen nynější stavby položil v roce 1398 kurfiřt Ruprecht III., pozdější král Ruprecht I. Věž dokončena až 1508. Barokní zastřešení věže je z 18. stol.
Ve středu náměstí se nalézá kašna, postavená 1703 - 1706. Na sloupu uprostřed kašny stojí socha Hérakla.
Náměstí Marktplatz v Heidelbergu
Náměstí Marktplatz
v Heidelbergu
Kostel sv. Ducha - Heiliggeistkirche
Kostel sv. Ducha
- Heiliggeistkirche
Marktplatz s kašnou
Marktplatz s radnicí
a kašnou
Héraklés
Héraklés na
sloupu kašny

Hlavní ulice - Hauptstrasse

Rovnoběžně s řekou Neckar vede hlavní ulice Starého města - Hauptstrasse. Na jejím východním konci při vjezdu do města stojí Karlstor. Tato brána byla vystavěna ve stylu římských triumfálních oblouků v letech 1775 – 1781.
Karlstor
Karlstor
Jdeme-li po Hauptstrasse od Karlovy brány, na náměstí Karlsplatz uvidíme po pravé straně Palais Boisserée. Je to původně barokní stavba, později renovovaná do klasicistního stylu, která sloužila jako kancelář a obydlí presidenta vrchní komory. V letech 1810 až 1819 zde vystavovali svoje umělecké sbírky sběratelé umění bratři Boisserée, po kterých má jméno. Nalevo stojí Velkovévodský palác (Großherzogliches Palais), ve kterém dnes sídlí Akademie věd. Na náměstí Marktplatz v úrovni kostela Heiliggeistkirche je dům U rytíře sv. Jiřího. Nechal ho postavit hugenotský obchodník Charles Bélier r. 1592. V letech 1693 – 1703 sloužil jako radnice. S výjimkou těchto let slouží od třicetileté války jako hotel.
Následuje Univerzitní náměstí, na kterém stojí Stará univerzita (Alte Universität). Založil ji r. 1386 falckrabě Ruprecht I. a je tak třetí univerzitou ve Svaté říši římské po Praze a Vídni.
Palais Boisserée
Palais Boisserée
Velkovévodský palác
Velkovévodský palác
Großherzogliches Palais
Dům U rytíře sv. Jiřího
Dům U rytíře
sv. Jiřího
Stará univerzita
Stará univerzita
Univerzitní knihovna
Univerzitní knihovna
Jezuitský kostel
Jezuitský kostel
Dům U obra
Dům U obra
Haus zum Riesen
Hlavní ulice - Hauptstrasse
Hlavní ulice
Hauptstrasse
Hned vedle Univerzitního náměstí se nachází kromě Nové univerzity také univerzitní knihovna a kousek vedle Jezuitský kostel. Skoro na konci Hauptstrasse stojí dům U obra (Haus zum Riesen) s typickým průčelím, ve kterém kdysi býval hostinec, pivovar a také lihovar.

Pozůstatky městského opevnění

Přímo na nábřeží stojí velká kamená stavba - Heuscheuer. Stavba byla původně součástí městského obranného systému. Do roku 1824 sloužila jako seník pro koňské stáje. Od r. 1963 je v ní přednáškový sál university v Heidelbergu. Další původně obranná stavba je Marstall. Tvořily ji věže a 135 m dlouhá zeď podél nábřeží Neckaru. Postavena asi 1510. Sloužila jako zbrojnice pro válečné případy. Jméno Marstall zůstalo po dříve vedle stojících stájích. Dnes je v těchto prostorách univerzitní menza. A ještě jeden pozůstatek středověkého opevnění stojí ve dvoře Nové univerzity. Je to Hexenturm - věž čarodějnic.
Heuscheuer - seník
Heuscheuer - seník
Marstall - pohled z pravého břehu Neckaru
Marstall - pohled z pravého břehu
Marstall
Marstall
Hexenturm - Věž čarodějnic
Hexenturm

Heidelberské uličky

Steingasse
Steingasse
Kavárna La Bohéme
Kavárna La Bohéme
Náměstí Kornplatz
Náměstí Kornplatz
Jedna z mnoha heidelberských uliček
Jedna z mnoha

Historické souvislosti

Římský král Ruprecht I.
Římský král
Ruprecht I.
Fridrich Falcký
Fridrich Falcký
jako český král
Obléhání Heidelbergu Tillym
Obléhání
Heidelbergu Tillym
První zmínka o Heidelbergu je z r. 1196. Od počátku 13. století jsou pány Rýnské Falce a tedy i Heidelbergu Wittelsbachové.
Po stopách králůVolba falckraběte Ruprechta III. za německého krále (Ruprecht I.) přispěla k dalšímu rozvoji Heidelbergu jako sídelního města.
Po stopách králůOd roku 1610 byl vladařem Heidelbergu kurfiřt Fridrich V., nám známý jako český král Fridrich Falcký ("Zimní král").

V 30leté válce v roce 1622 dobyl město císařský vojevůdce Tilly.

Ve válkách o falcké dědictví, když zemřel poslední falcký kurfiřt Karel II. (vnuk Fridricha Falckého), poničila v letech 1689 a 1693 Heidelberg vojska francouzského krále Ludvíka XIV.

V roce 1803 byl Heidelberg připojen k Bádensku.

Co je také ukryto v Heidelbergu?

Český král Václav II. v Codexu Manesse Po stopách králůZnáte tenhle obrázek? Vladař sedící na trůně je český král a moravský markrabě (později i polský král) Václav II. Takto je zobrazen v tzv. Codexu Manesse. Je to rukopis s poezií ze středověku. Rukopis obsahuje 426 pergamenových archů se 139 obrázky a je uložen v archivu univerzitní knihovny v Heidelbergu.

Dojmy a postřehy

Město cyklistů, lodiček, lodí a pikniků na travnatých plážích.
Heidelberské loďstvo
Heidelberské loďstvo
Travnaté pláže
Idyla na trávě
Tak to byl první dojem po výlezu z podzemního parkoviště. Mimochodem, těch podzemních parkovišť a parkovacích domů na relativně malém území Altstadtu je asi 16. Takže žádné motání se mezi zaparkovanými auty v ulicích. Přijedete - a šup do díry, ať nepřekážíš lidem.
Opět se projevil zajímavý úkaz. Kam přijedu, abych obdivoval kulturní krásy, tam mi škodolibě nastavějí lešení. Tentokrát to byl heidelberský most.

Informace

Parkoviště ve Starém městě jsou označená aktivními cedulemi P1P16.
Cena se pohybuje kolem 0,50 € za 20min., 2. a 3. hodina 2,50 € a další se snižují většinou na 1 € /h nebo 0,50 € /h.
Doporučuji levnější P12 v centru nebo nejlevnější P16 (asi 10min. od centra) - 1. hodina 1,50 € /h, 2. hodina 2,50 € a každá další jen 0,50 € /h.

Použité zdroje pro Heidelberg

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist