wz

Cestování - města

Slovensko

Košice

Znak města Košice

Košice jsou centrem východního Slovenska a druhým největším slovenským městem. Leží v údolí řeky Hornád asi 20 kilometrů od hranic s Maďarskem. Město je kulturním a hospodářským centrem a křižovatkou dopravních cest.

Historické centrum Košic s mnoha památkami je jedna velká památková rezervace. Převážná většina památek se nalézá právě zde na původním středověkém náměstí, které se dnes nazývá Hlavní ulice, a v jeho okolí.

Státní divadlo
Státní divadlo
Dóm sv. Alžběty
Dóm sv. Alžběty
Část Hlavního náměstí
Část Hlavního náměstí

Hlavní ulice se uprostřed rozšiřuje do vřetenovitého tvaru. Pro severní část tohoto prostoru se používá název Hlavní náměstí, jižní je pak náměstí Svobody. Tady se nacházejí nejpozoruhodnější historické stavby města. Monumentální katedrála sv. Alžběty, kaple sv. Michala a Státní divadlo.

Severně od katedrály

Dříve tekl po celé délce Hlavní ulice Čermeľský potok, který se uprostřed rozdělil a vytvořil ostrov. Na něm stál Dóm svaté Alžběty a další stavby. Dnes jako příjemné osvěžení městského prostředí vyvěrá v horní části ulice umělý potok mizící před náměstím v podzemí.
Umělý potok
Umělý potok
Severní část Hlavní ulice
Severní část Hlavní ulice
Státní divadlo
Státní divadlo ze severu
Státní divadlo - pohled z věže
Státní divadlo
Zpívající fontána
Zpívající fontána
Zvonkohra
Zvonkohra

Severně od dómu stojí košické Státní divadlo. Je postavené v novobarokním stylu na místě starého divadla z konce 18. století. Po zbourání starého divadla v roce 1897 se už za dva roky v roce 1899 hrálo první představení v novém.

Mezi dómem a divadlem, v parku plném zeleně, stříká za zvuků hudby, jejíž tóny ovlivňují intenzitu stříkající vody, množství vodotrysků v bazénu nazvaném Zpívající fontána.

Zpívající fontánu doplňuje zvonkohra ve tvaru kovového stromu hrající každou hodinu jednu ze svých sta melodií.

Urbanova věž
Urbanova věž
Zvon svatého Urbana Sgrafita
Náhrobní desky
Zvon sv. Urbana, sgrafita a náhrobní desky

Přímo vedle katedrály stojí samostatná zvonice - Urbanova věž. Původně gotická věž z konce 14. stol. byla renesančně přestavěná v roce 1628. Zvonice měla 7 tun vážící zvon sv. Urbana, který byl při požáru v roce 1966 poničený a teď je vystavený poblíž věže. Arkády okolo věže jsou novodobé. Uvnitř arkád na stěnách věže jsou rozmístěny náhrobní kameny ze 14. a 15. století a také jeden římský ze 4. století.

Za divadlem v severním cípu Hlavního náměstí stojí mariánský sloup neboli Immaculata postavený roku 1723. Kromě Panny Marie na vrcholu a tří svatých, Josefa, Sebastiána a Ladislava, stojících na podstavci sloupu, stojí po obvodu na pilířích plotu dalších pět svatých.

Mariánský sloup
Mariánský sloup
Fontána znamení
Fontána znamení
Fontána znamení
Fontána znamení

Hned vedle v parčíku chrlí vodu vodotrysky kouzelné Fontány znamení. Nejenže v bazénu fontány plavou okrasné ryby, ale pohladíte-li si svoje znamení zvěrokruhu, která jsou tady zobrazena, splní se vám tajné přání.

V úrovni divadla na východní straně Hlavní ulice, na místě původní radnice ze začátku 17. století, stojí Historická radnice v barokně-klasicistním slohu, postavená v roce 1780. Ve štítu je umístěný reliéf městského erbu a nad okny bohatá reliéfní výzdoba, tzv. suprafenestry.
O pár metrů dál stojící gotický Levočský dům z druhé poloviny 15. století má bohatou historii. Patřil městu Levoča jako dědictví po Alexandru Thurzovi. Košice ho odkoupily, byl zde zřízen hostinec, ale také i první košická tiskárna. V roce 1526 tady proběhla největší košická svatba, když se ženil vůdce povstání proti Habsburkům Gabriel Bethlen.

Historická radnice
Historická radnice
Levočský dům
Levočský dům
Žebrákův dům
Žebrákův dům
Andrássyho palác
Andrássyho palác

Postava žebráka na vrcholu štítu domu č.71 naznačuje, že jde o tzv. Žebrákův dům. Legenda praví že si ho postavil z nažebraných peněz. Starobylý dům byl upravován v 18. stol. a desítky let skrytá malba pod štítem byla odhalena r. 1994.
Výstavná budova s červenohnědou fasádou v novobarokním stylu je Andrássyho palác. Jeden z domů stojících dříve na tomto místě patřil Andrássyům a narodil se zde pozdější premiér uherské vlády Július Andrássy. K tradici domu patří zdejší vyhlášená kavárna.

Vitézův dům
Vitézův dům
Barkoczyho palác
Barkoczyho palác
Csaky-Dezöfiho palác
Csaky-Dezöfiho palác

Na západní straně ulice poblíž katedrály upoutá pozornost starobyle goticky vyhlížející červená budova - Vitézův dům. Dům si ale nechal postavit statkář Juraj Vitéz až v roce 1849. Byl inspirován gotikou a také stylem benátských paláců.
V úrovni Zpívající fontány pak stojí nejstarší šlechtický palác v Košicích, Barkóczyho palác. Nechal ho postavit jágerský (Eger) biskup František Barkóczy v roce 1754.
Klasicistická budova naproti Andrássyho paláci je Csaky-Dezöfiho palác, který byl postupně v držení rodů Csáků a Dezöfiů. V této budově byl 19.5.1821 při své cestě ubytován ruský car Alexandr I. Dnes zde sídlí Ústavní soud Slovenské republiky.

Jižně od katedrály

V prostoru jižně od dómu se rozkládá parčík s kaplí sv. Michala přibližně ze 14. století. Původně to byla kaple uprostřed městského hřbitova. Ve spodní části kaple bývala kostnice, v horní se konaly mše.
Kaple sv. Michala
Kaple sv. Michala
Park s kaplí sv. Michala
Park s kaplí sv. Michala
Kaple svatého Michala
Kaple sv. Michala

A to už jsme na Náměstí svobody, které je vlastně dalším parkem. Tady se prostor zužuje a dál pokračuje zase jako Hlavní ulice. Na okraji parku stojí plastika anděla s erbem města Košic. Košický erb je písemně doloženým nejstarším městským erbem v Evropě. Košicím jej udělil uherský král Ludvík I. z Anjou v roce 1369.

Jižní část Hlavní ulice
Jižní část Hlavní ulice
Erb Košic
Erb Košic
Dolní brána
Dolní brána

V cípu náměstí se nachází vstup do podzemí, kde je zpřístupněný rozsáhlý systém opevnění Dolní brány. Opevnění města mělo původně pět bran, dva pásy hradeb a vodní příkopy. Kromě základů Dolní brány se dochovalo i několik hradebních bašt.

V téhle jižní části stojí za zmínku některé významnější budovy. Na západní straně je to šlechtický Pongrácovsko-forgáčovský palác v empírovém slohu z počátku 19. století. Později sloužil jako sídlo Košického kasína a dnes je v něm Státní vědecká knihovna. Na stejné straně v úrovni kaple a dómu stojí Farský dům a barokně vyhlížející Arcibiskupský palác, který byl upravený ze dvou předchozích domů.

Pongrácovsko-forgáčovský palác
Pongrácovsko-forgáčovský
palác
Farský dům
Farský dům
Biskupský palác
Biskupský palác
Župní dům
Východoslovenská galerie
- Župní dům

Na protější straně stojící Župní dům z konce 18. století je v barokněklasicistním slohu. Do roku 1928 byl župním střediskem. V dubnu 1945 v něm byl vyhlášen Košický vládní program vládou Československé republiky, která ho tehdy užívala. Dnes je sídlem Východoslovenské galerie.

Mimo Hlavní náměstí

Z náměstí v úrovni Státního divadla podél premonstrátského kostela vede úzká ulička - Univerzitní. Na jejím konci vlevo stojí tzv. Miklušova věznice. Jméno prý dostala podle kata Františka II. Rákocziho. Původně to byly dva gotické měšťanské domy z počátku 15. století spojené začátkem 17. století do jednoho. Tak vznikla městská věznice. Dnes je uvnitř expozice Východoslovenského muzea o historii Košic „Košické storočia“.

Miklušova věznice Hrnčířská ulice Hrnčířská ulice Hrnčířská ulice
Miklušova vězniceHrnčířská ulice
Július Jakoby
Július Jakoby

Pod spojovacími oblouky domů pak můžeme projít do Hrnčířské ulice, která je plná hospůdek a malých krámků. Všimněte si vývěsních štítů restaurací na prostředním obrázku - no není to kouzelná ulička?

Na opačné straně v Alžbětině ulici proti hlavnímu portálu katedrály stojí bronzová plastika, kterou vytvořil sochař Juraj Bartusz. Je to Július Jakoby, zvaný „Gyulabáči“, malíř a grafik „Košické moderny“, který svým uměním proslavil své rodné město.

Církevní stavby

Kromě nejvýznamnější církevní stavby Košic, kterou je katedrála sv. Alžběty, stojí na území města mnoho dalších kostelů různých církví. Některé z nich můžeme vidět na Hlavní ulici a v jejím okolí.

Na východní straně Hlavního náměstí naproti divadlu stojí nejvýznamnější barokní stavba Košic - dříve jezuitský, dnes premonstrátský kostel. Na místě dřívějšího Královského domu, ve kterém zavraždili hajduci Juraje I. Rákócziho jezuitské misionáře, nechala manželka Juraje II. Rákócziho postavit jezuitům kostel jako vykoupení z tohoto zločinu. Stavba byla dokončena r. 1861.
Erb nad vchodem
Erb nad vchodem
Premonstrátský kostel Františkánský kostel Františkánský kostel Reliéf nad vchodem
Reliéf nad vchodem
Premonstrátský
(Jezuitský) kostel
Seminární
(Františkánský kostel)

Kousek nad Andrássyho palácem se nalézá seminární kostel, dříve františkánský z roku 1333. Původně gotický kostel však roku 1556 vyhořel a sloužil jako vojenský sklad i jako útočiště Egerského biskupa před Turky. Po navrácení františkánům byl přestavěný a zasvěcený sv. Antonínu Paduánskemu. Po vzniku košického biskupství se stal kostelem seminárním. Barokní výzdoba se tady mísí s původními gotickými prvky. Pod kostelem se ukrývá rozsáhlá, přes 20 metrů dlouhá krypta se 120 hroby.

Kalvínský kostel
Kalvínský kostel

Východně od hlavního náměstí v Hrnčířské ulici stojí naproti Miklušově věznici kalvínský kostel. Kalvíni, často omezováni protestanty, si mohli svůj kostel postavit až v roce 1811 přestavbou starého vojenského skladu.

Kostel uršulínek
Kostel uršulínek
Dominikánský a řeckokatolický kostel
Vpředu dominikánský,
vzadu řeckokatolický kostel

Jen pár metrů západně od Hlavního náměstí na konci Uršulínsé ulice se nalézá kostel sester uršulínek z roku 1655. Ten sloužil mnoha účelům, než ho tenhle ženský řád převzal nastálo. Zvenku jednoduchý, uvnitř bohatá výzdoba barokní, rokoková a renesanční.

O kousek dál na Dominikánském náměstí stojí dominikánský kostel. Jeho románská loď naznačuje, že jde o nejstarší kostel v Košicích, postavený okolo r. 1290. Chór a věž už jsou gotické. Po požáru prošel kostel barokní přestavbou. Dalším kostelem na téhle straně je opodál stojící řeckokatolický kostel narození Panny Marie, postavený v roce 1886 v novorománském slohu.

Historické souvislosti

První písemná zmínka o Košicích je v tzv. Lubinské listině kapituly v Egeru z roku 1230.

V roce 1290 dostaly Košice městské výsady, kterými byly vlastní správa, soudnictví a právo mít hradby a vlastní pečeť.

Za podporu krále dostal roku 1310 město darem palatin Aba Omodej. Ten však později začal zabírat královské majetky a dostal se do sporů i s měšťany Košic, ve kterých byl zabit. Košičtí pak roku 1312 přispěly k porážce rodu Omodejů.
Uherská korunaBěhem 14. století získaly Košice dalšími privilegii postavení druhého nejvýznamnějšího královského města po Budíně. R. 1369 udělil uherský král Ludvík I. Veliký městu erb - první erb pro město v Evropě.
Erb Jana Jiskry z BrandýsaZa bojů o uherský trůn po smrti krále Albrechta obsadil Košice v roce 1441 Jan Jiskra z Brandýsa jako obhájce zájmů Ladislava Pohrobka.

V roce 1657 byla v Košicích založena univerzita, jejíž vznik potvrdil římský císař a zároveň uherský král Leopold I. roku 1660.

Sedmihradský vévoda Jan Zápolský, protikrál Ferdinanda I. Habsburského, obsadil Košice v roce 1536. Ty načas ztratily své významné postavení v Horních Uhrách. Když Ferdinand I. získal město roku 1552 zpět, staly se Košice opět hlavním městem Horních Uher.

Kurucké války

V 17. a 18. století Košice trpěly několika protihabsburskými stavovskými povstáními. Tato povstání vznikla jako odpověď uherské šlechty na omezování jejích práv a násilnou protireformaci Habsburků. Pro povstalecké vojáky se hlavně ke konci 17. století používal název kuruci. Proto tyto války vešly do historie jako kurucké války.

meceZa povstání sedmihradského vládce Štefana Bočkaje (1604-06) bylo město obsazeno Bočkajovými hajduky a Košice se staly až do Bočkajovy smrti hlavním městem Sedmihradska. Poté připadly opět Habsburkům.
meceDalší sedmihradský vládce Gábor Bethlen využil zaneprázdnění Ferdinanda II. bojem proti českým stavům. Bethlen obsadil Košice a ty se staly centrem jeho povstání (1619-26) a jeho sídelním městem, kde držel i ukořistěné uherské korunovační klenoty. Smírem s Habsburky připadla dobytá území i s Košicemi až do jeho smrti k Sedmihradsku.
meceNásledující povstání protestantské šlechty (1644-46) vedl Juraj I. Rákoci. Také on chtěl natrvalo připojit Královské Uhry k Sedmihradsku. I v tomto případě se po jeho smrti vrátilo sedm hornouherských stolic i s Košicemi Habsburkům.
meceSnaha uherského magnáta Imricha Tököliho sídlícího v Kežmarku vytvořit samostatné hornouherské knížectví s podporou osmanské říše vyvrcholila v další povstání. Po dobytí Košic přijal Tököli titul knížete. Byl dokonce označován za hornouherského krále. Po porážce Turků u Vídně však byla jeho vojska vytlačena na východ a Košice dobyty císařskými.

Štefan Bočkaj
Štefan Bočkaj
Gabriel Bethlen
Gabriel Bethlen
Juraj I. Rákoci
Juraj I. Rákoci
Imrich Tököli
Imrich Tököli
František II. Rákoci
František II. Rákoci

meceV roce 1703 začalo povstání, v jehož čelo se postavil František II. Rákoci, o rok později zvolený semihradský vévoda. Košice se po ročním obléhání vzdaly povstalcům a byly Rákociho oblíbeným sídlem. Rákociho vojska utrpěla u Trenčína roku 1708 zdrcující porážku a zpočátku úspěšné povstání skončilo r. 1711 Satmárským mírem. Rákoci zemřel v exilu v Turecku a jeho ostatky byly později uloženy v chrámu sv. Alžběty v Košicích.

V 18. století, kdy už nehrozilo turecké nebezpečí, pozbývaly Košice jako pevnost i jako centrum Horních Uher svého významu.
Biskupská mitraVýznam Košic se zvýšil, když na začátku 19. století vzniklo v Košicích biskupství odtržením od biskupství v Egeru.

Za napoleonských válek zde našla útočiště císařská rodina, kterou sem do bezpečí poslal rakouský císař František I. Po bitvě u Slavkova tady byl ubytován pět dnů ruský maršál Kutuzov.

Po revolučních letech (1848/49) se Košice staly tzv. municipálním městem na úrovni župy.

Na konci II. světové války úřadoval v osvobozeném městě od 3. dubna 1945 prezident Edvard Beneš a 5. dubna 1945 byl v Župním domě přijat Košický vládní program.

Dojmy a postřehy

Dlouho jsem si plánoval cestu za košickou katedrálou, až konečně nadešel čas a měl jsem možnost ji navštívit. Je to opravdu jedinečný monument města Košic.

Státní divadlo - pohled z věže


Čím jse byl ale taky nadšený, bylo košické náměstí. A to nejen jeho podobou, umístěním katedrály, divadla, fontán, ale taky jeho atmosférou. Ač byl všední pracovní den, život na náměstí plynul poklidně a pohodově. K tomu přispívaly jak zahrádky kaváren, šumění vody a hudba fontány v parku, ale i umělý potok v jeho horní části, připomínající mi městské potůčky v německém Freiburgu. Je to jedno z nejkrásnějších náměstí, která jsem kdy navštívil.

Použité zdroje pro Košice

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist