wz

Cestování - města

Slovensko

Levoča

Znak města Levoča

Jedním z významných měst v historii regionu Spiš je město Levoča, které je zapsané od roku 2009 v Seznamu světového dědictví UNESCO. Jeho historické centrum ohraničené zachovalými hradbami nabízí mnoho cenných památek.

Náměstí Mistra Pavla
Náměstí Mistra Pavla

Uprostřed města se rozkládá velmi rozlehlé náměstí Majstra Pavla, jehož obvod tvoří mnoho zachovalých renesančních měšťanských domů.

Erb města Levoča
Erb města

Přímo v prostoru náměstí stojí několik významných objektů. Na jižním konci je to klasicistní evangelický kostel ve tvaru kříže s velkou kopulí, o něco výš stojí výstavná radnice a nad ní kostel sv. Jakuba.

Nad kostelem sv. Jakuba najdeme dnešní Městský úřad, nad jehož vchodem je umístěn městský erb vzniklý v roce 1550 a potvrzený erbovní listinou krále Ferdinanda I.

Radnice

Renesanční budova s podloubími na náměstí Mistra Pavla je radnice. Původní radnice byla postavena v gotickém slohu v 15. století. V roce 1599 však vyhořela. Poté byla roku 1615 přistavěná jižní část s podloubím a v roce 1661 byla dostavěná a později s radnicí spojená věž zvonice. Fasádu radnice zdobí alegorické malby občanských ctností.
Radniční věž
Radniční věž
Levočská radnice
Levočská radnice
Levočská radnice
Levočská radnice
Občanské ctnosti
Malby občanských ctnosti

Kovová klec před radnicí je pranýř ze 16. století nazývaný klec hanby. Do klece byly zavřeny na 24 hodin ženy přistižené po setmění bez doprovodu muže.

Náměstí Majstra Pavla

O tom, že měšťané Levoče byli úspěšní a bohatí, svědčí okázalé renesanční domy na náměstí Majstra Pavla. Většinou pocházejí ze 14. a 15. století, když nahrazovaly požáry zničené domy gotické.

Thurzův dům
Thurzův dům

Asi nejvíc pozornosti přitahuje Thurzův dům, který vlastnila rodina významného magnátského rodu Thurzů. Dům vznikl spojením dvou gotických domů v 16. století. Má renesanční atiku a pseudorenesanční sgrafita z roku 1904 znázorňující erby Thurzů a Čáků.

Dům Mistra Pavla
Dům Mistra Pavla
Muzeum
Hainův dům - muzeum

O něco níž, na stejné straně náměstí stojí dům Mistra Pavla s expozicí Spišského muzea věnované mistru levočského oltáře.

Na protější straně náměstí je další z objektů Spišského muzea - tzv. Hainův dům, ve kterém bývalo Evangelické lyceum a dnes je tady výstavní síň.

Krupkův dům
Krupkův dům


Historicky hodnotných domů je mnoho, ale výzdobou zaujme dům bohatého obchodníka s rudou - Krupkův dům. Kromě tří svatých - sv. Sebastiána, sv. Anny a sv. Kryštofa jsou na něm malby ze 16. století, které vytvářejí iluzi plastických kazet.

Župní dům
Župní dům

Jako sídlo Spišské župy, kterým bylo město od 16. století, potřebovala Levoča důstojnou budovu této instituce. Stala se jím klasicistní budova dostavěná v roce 1826 a nazývaná Velký župní dům. Klasické antické prvky nám připomínají dórské sloupy před vchodem a reliéfy řeckých a římských filosofů nad okny. Nová budova nahradila vedle stojící Malý župní dům.

V parku horní části náměstí stojí socha Ludovíta Štůra, zakladatele slovenského spisovného jazyka, básníka a politika. Před I. světovou válkou tady stála socha honvéda. Další plastiku na náměstí najdeme na sloupu kašny vedle levočské radnice. Je to socha Charitas znázorňující dobročinnost.

Socha Ludovíta Štúra Kašna se sochou Charitas Socha Charitas Pamětní deska Jana Amose Komenského
Socha
Ludovíta Štúra
Kašna se sochou Charitas

Deska
J. A. Komenského

Připomínkou na Jana Amose Komenského je pamětní deska umístěná pod podloubím na zdi radnice. Komenský navštívil Levoču v roce 1654 a jeho dílo Orbis Pictus bylo vytisknuto ve čtyřech jazycích ve zdejší významné tiskárně v roce 1685.

Bazilika sv. Jakuba

Od konce 14. století stojí uprostřed náměstí chrám svatého Jakuba. Je to trojlodní kostel v gotickém slohu, na jehož severní straně je přistavěná kaple sv. Juraja. Boční portály byly dostavěné až v 15. století. V 16. století pak byla nad kaplí sv. Juraja přistavěná bibliotéka v renesančním slohu. Původní věž poničenou požáry nahradila nová v roce 1858.
Severní portál
Severní portál
sv. Jakuba
Bazilika sv. Jakuba
Bazilika
svatého Jakuba
Věž kostela
Věž kostela
Východní část - chór
Východní část
s jižním portálem
Zobrazení oltáře
Zobrazení oltáře
Mistra Pavla

Interiér kostela nabízí bohaté vybavení a mnoho gotických i renesančních oltářů, mezi nimiž vyniká hlavní oltář Majstra Pavla. Tento pozdněgotický oltář, celý vyřezaný z lipového dřeva, je se svou výškou přes 18 a půl metrů údajně nejvyšší oltář na světě.

Další církevní stavby

Starý kostel minoritů, který stojí na západní straně historického centra na konci Klášterské ulice, byl postavený na začátku 14. století v gotickém slohu. Je nazýván také jako Černý nebo gymnaziální kostel.
Starý kostel minoritů
Starý kostel minoritů
Košická brána
Košická brána
V 17. století byl interiér lodě upravený do baroka a barokní jsou i oltáře a ostatní vybavení.

Na opačné straně města u Košické brány stojí kostel sv. Ducha, původně postavený na počátku 15. století. Ten však v 18. století úplně vyhořel a nový, barokní byl dostavěný v roce 1755. Kostel i s klášterním komplexem patří dnes minoritům a je také jako nový kostel minoritů označován.

Bazilika Panny Marie

Kopec severně od města se nazývá Mariánská hora. Na jeho vršku stojí poutní kostel Navštívení Panny Marie. Původně tady stála kaple postavená už roku 1247 z vděčnosti za záchranu před Tatary.
Levoča
Levoča - pohled
od baziliky Panny Marie
Dřevěná kaple
Dřevěná
řeckokatolická kaple
Ta byla postupně v 17. až 19. století přestavěná na kostel. Na začátku 20. století byl zchátralý kostel zbourán a vystavěn nový v neogotickém slohu. Od roku 1984 má kostel titul „bazilica minor“.

V roce 1995 navštívil kostel papež Jan Pavel II. a sešlo se zde okolo 650.000 poutníků.

Dřevěná stavba vedle kostela je řeckokatolická kaple Neposkvrněného početí z roku 1842.

Jižní portál baziliky
Jižní portál
Pohled od jihovýchodu Pohled od severu Jan Nepomucký
Jan Nepomucký
Bazilika Navštívení Panny Marie

Hlavní oltář Okno kostela Rozeta nad vchodem Okno kostela Oltář v boční lodi
Hlavní oltářOkna a rozetaOltář boční lodě

Gotická soška Panny Marie umístěná na hlavním oltáři pochází pravděpodobně z první poloviny 14. století. K historii sošky patří i to, že byla dvakrát okradena. V r. 1879 vykradli kostel zloději a vzali cennosti patřící téhle sošce. Podruhé, v roce 1934 byla okradena o zlatou korunku darovanou košickými měšťany.

Levočské hradby

V minulosti bylo město chráněno dvojitou hradbou. Jak vypadaly hradby ve středověku, je vidět např. na východní straně města, kde dvě souběžné zdi, hlavní a parkánovou, doplňují dochovalé bašty a brány. Před nimi byl původně ještě příkop.
Levočské hradby
Levočské hradby s baštou
Menhardská brána
Menhardská brána
Branka v parkánové zdi
Branka v parkánové zdi
Parkán
Parkán
Polská brána
Polská brána
Košická brána
Košická brána

Na severovýchodě města stojí Košická brána s věží. Tato brána se původně jmenovala Vyšná a byla vybavena barbakánem a padacím mostem. O něco níže pak stojí Menhardská brána.

Další dochovalou bránou je Polská brána, která ale nebyla vstupem do města. Byla nazývána také jako Brána pod jednou věží nebo Klášterská věž. Její věž je přistavěná ke zdi Starého kostela minoritů a byla součástí vnitřní hradby.

Historické souvislosti

Ve 12. století existovaly na území dnešní Levoče tři osady. Po vpádu Tatarů v roce 1441 byli na zpustošené území pozváni uherským králem Belou IV. němečtí kolonisté ze Saska, kteří se zde usídlili.
Uherská korunaPrvní písemná zmínka o Levoči je v listině Bely IV. z roku 1249. V další listině krále Štěpána V. z roku 1271 je pak Levoča označena jako centrum Společenství spišských Sasů, ze kterého později vznikla Provincie 24 spišských měst, ve které ale Levoča nebyla.
Levoča se stala svobodným královským městem s mnoha městskými právy - samospráva, soud, obchodování, těžba rudy, používání lesů. Na konci 13. století bylo už město opevněné kamennými hradbami.
Uherská korunaKrál Karel Robert z Anjou v roce 1321 udělil Levoči významné právo skladu. Procházející kupci tak museli zůstávat několik dnů ve městě a prodávat svoje zboží za výhodnou cenu levočským kupcům.
Od 15. století měl na rozvoj Levoči vliv bohatý rod Thurzů, obchodníků s mědí a podnikatelů, kteří také vlastnili domy ve městě.

Významnou osobností Levoče byl slavný řezbář nazývaný Mistr Pavel, působící tady v 1. polovině 16. století. Jeho dílem je jeden z největších ze dřeva vyřezaných oltářů na světě - tzv. „Oltár Majstra Pavla“, umístěný v kostele sv. Jakuba.
meceBoje o královskou korunu mezi Janem Zápolským a Ferdinandem Habsburským nejenže zpomalily vývoj města, ale také se opět rozhořely krvavé bitky s Kežmarkem v jejich „stoleté válce“. Kežmarok totiž podporoval Zápolského, Levoča Habsburka. Stoletá válka byl neustálý boj o právo skladu a obě města tady využila vojáky svých „kandidátů“.
meceBouřlivé 17. století probíhalo ve znamení rekatolizace habsburskými panovníky a následně několika protihabsburských povstání.
Levoča se z existenčních důvodů přidávala k povstáním a opět k císaři, ale to ji přesto neuchránilo od drancování i vojsky vlastní strany. Za povstání Gábora Bethlena byla vyloupena jeho vojáky dvakrát, když se přidala k Thökölyho povstání, byla zase vypálena císařským vojskem.
Levoča v minulosti

V roce 1844, když byl z bratislavského lycea odvolán Ludovít Štúr, odešli jeho studenti studovat na evangelické lyceum do Levoče. Při tom vznikla píseň „Nad Tatrou sa blýska“ na slova básníka Janka Matúšky, tehdy také studenta bratislavského lycea.

Levoča byla až do roku 1923 sídlem Spišské župy, poté okresním městem.

Dojmy a postřehy

Moc mě mrzí, že jsem neviděl oltář Mistra Pavla na vlastní oči. Je to ale moje hloupost. Kostel sv. Jakuba byl pod lešením, dveře zamčené. Nějak jsem přehlídnul, že vstup je s průvodcem v určité hodiny, tak jsem špatně usoudil, že je prostě zavřeno. Tak snad příště.

Hodiny vstupů do chrámu sv. Jakuba a cena vstupu je na stránce www.chramsvjakuba.sk.

Použité zdroje pro Levoča

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist