wz

Cestování

Německo, Porýní-Falcko

Mohuč - Mainz

Mohučská katedrála sv. Martina
Mohučská katedrála
sv. Martina
Znak města Mainz

Při soutoku Rýna s Mohanem, na jeho levém břehu v oblouku, kterým se Rýn na chvíli obrací na západ, leží téměř 200 000 město Mohuč. Ve středověku bylo sídlem nejvlivnějšího církevního knížete, jednoho ze sedmi volitelů římských králů, arcibiskupa mohučského. Tehdejší slávu města připomíná především jeho hlavní dominanta, červeně zbarvený mohučský dóm.
Samotné jméno města prošlo dlouhým vývojem. Římané mu dali jméno Mogontiacum podle keltské bohyně Mogon. Později zkráceno na Moguntia a přes různé podobné tvary jako Meginze, Meynce, Meintz vzniklo dnešní Mainz.

Střed starého města

Centrem starého města je náměstí Marktplatz, na jehož jižní straně stojí katedrála sv. Martina. Do náměstí zasahuje na boku chrámu přistavěná kaple sv. Gottharda. Jediná je postavená z bílého kamene, jinak je celý chrám z červeného pískovce.
Střed náměstí zdobí velký obelisk (Heunensäule). Je sice přes tisíc let starý, ale byl zde umístěn až k tisíciletému výročí mohučského dómu v roce 1975. Váží 16 tun, je 6,4 m vysoký a jeho průměr je 1,20 m. Na okraji náměstí pak barevně září renesanční kašna z roku 1526.
Katedrála sv. Martina
Katedrála
sv. Martina
Obelisk (Heunensäule)
Obelisk
(Heunensäule)
Domy na náměstí Marktplatz
Domy na
náměstí Marktplatz
Renesanční kašna
Renesanční kašna
z roku 1526
Gutenberg
Gutenberg
Státní divadlo
Státní divadlo
Gutenbergovo náměstí - 50. rovnoběžka
50. rovnoběžka

Nedaleko odtud na Gutenbergově náměstí stojí mohučské Státní divadlo. Budova je postavena z červeného pískovce a korunuje ji moderní skleněná nástavba.

Na náměstí má pomník slavný mohučský rodák a vynálezce knihtisku Johannes Gutenberg. V letech 2008-2010 byla jeho plastika, kterou vytvořil Berthel Thorvaldsen, restaurována. Teď už tam opět Gutenberg stojí. Vedle Gutenbergova pomníku je napříč náměstím vyznačena 50. rovnoběžka.

Jen pár kroků od Gutenbergova náměstí, na náměstíčku Kirschgarten, se nalézá kouzelná skupina historických hrázděných domů. Nejstarší z nich „Haus zum Aschaffenberg“ s číslem 26 byl postaven v roce 1450. V rohu náměstí je kašna Marienbrunnen.

Hrázděný dům č.26 „Haus zum Aschaffenberg“ Hrázděné domy na náměstíčku Kirschgarten Hrázděné domy na náměstíčku Kirschgarten Hrázděný dům v ulici Leichhofstrasse
Historické hrázděné domy na náměstíčku Kirschgarten

Středověké věže

Železná věž (Eisenturm) Železná věž (Eisenturm)
Železná věž
(Eisenturm)
Dřevěná věž (Holzturm)
Dřevěná věž
(Holzturm)
Z původních 34 bran a hlídkových věží v městských hradbách se dochovaly tři věže. Eisenturm, Holzturm a věž Alexander.
Pětipatrová věž Eisenturm byla postavena roku 1240. Svoje jméno získala po kdysi na nábřeží konaných trzích se železem. V 1. polovině 15. stol. byl románský spodek věže zvýšen. Koncem 16. století ztratila věž svůj opevňovací význam a byla těsně obestavěna obytnými domy. Ty byly při náletu v roce 1945 zničeny. Věž Holzturm je v podobném stylu, ale není dřevěná, jak říká název, jméno má po dřívějším blízkém skladišti dřeva. Od 18. století sloužily obě věže jako vězení.

Mohučský cyklus kurfiřtů

Deska se seznamem kurfiřtů
Seznam
kurfiřtů
Král Ludvík Bavor
Král
Ludvík Bavor

V Zemském muzeu v Mohuči je uložen takzvaný cyklus kurfiřtů. Soubor reliéfů kurfiřtů zdobil cimbuří na dřívějším mohučském kupeckém domě. Reliéfy z pískovce zobrazovaly krále Ludvíka Bavora a sedm kurfiřtů - volitelů římských králů. Uprostřed pak bylo vyobrazení patrona Mohuče, sv. Martina na koni.
Budova s reliéfy však byla poškozena požárem při obléhání města v roce 1793. Na začátku 19. století při odstraňování ruin byly reliéfy zachráněny před úplným zničením. Tohle dílo je krásnou ukázkou dobové výzbroje a výstroje. Kopie reliéfů jsou vystaveny na nábřeží Rýna poblíž mostu Theodora Heusse.



Arcibiskup mohučský
Arcibiskup
mohučský
Arcibiskup kolínský
Arcibiskup
kolínský
Arcibiskup trevírský
Arcibiskup
trevírský
Král český
Král
český
Falckrabě rýnský
Falckrabě
rýnský
Vévoda saský
Vévoda
saský
Markrabě braniborský
Markrabě
braniborský

Rýn a nábřeží

Výzdoba mostu Theodora Heusse
Výzdoba mostu
Theodora Heusse

V Mohuči se do Rýna vlévá řeka Mohan, takže Rýn tady už dosahuje šířky okolo 400 metrů. Most Theodora Heusse, pojmenovaný po prvním prezidentovi SRN, má pět oblouků na čtyřech pilířích z červeného pískovce, je dlouhý 475 m a byl postaven v roce 1885.
Z přístavišť vyjíždějí denně výletní lodě po proudu směrem na Koblenz a Kolín nad Rýnem a proti proudu na Worms a Heidelberg.
Na nábřeží nedaleko mostu stojí mohučská radnice. Vedle ní je velká vydlážděná plocha, která je zároveň střechou jednoho z mnoha podzemních parkovišť, a na ní stojí "Životní síla". Tak se jmenuje ten vějíř z hliníkových tyčí.

Most Theodora Heusse
Most Theodora Heusse
Most Theodora Heusse
(Theodor-Heuss-Brücke)
Lodní doprava v Mohuči
Lodní doprava
v Mohuči
Plastika "Životní síla"
Plastika
"Životní síla - Lebenskraft"

Malý okruh okolo Starého města

Na nábřeží proti mostu Theodora Heusse stojí barokní palác Deutschhaus, který byl dostavěn v roce 1737 jako sídlo arcibiskupa. Dnes je to budova parlamentu spolkové země Porýní-Falcko (Landtag Rheinland-Pfalz). Sousední připojená budova, postavená ve stejné době, je Nová zbrojnice (Neues Zeughaus). Za ní pak stojí renesanční Stará zbrojnice (Altes Zeughaus) z roku 1605.
Deutschhaus, vzadu Nová zbrojnice
Zemský sněm
vzadu Nová zbrojnice
Deutschhaus, dnes Zemský sněm (Landtag Rheinland-Pfalz)
Deutschhaus,
Zemský sněm (Landtag)
Stará zbrojnice - Altes Zeughaus
Stará zbrojnice
Noha císaře Konstantina
Noha císaře
Konstantina

Na přilehlém náměstí před budovou Zemského sněmu je vystavená kopie nohy římského císaře Konstantina, jehož 12 metrů vysoká socha stávala v Římě.

Kurfiřtský zámek (Kurfürstliches Schloss) Kurfiřtský zámek - nádvoří a východní křídlo
Kurfiřtský zámek z nábřeží a jeho východní křídlo

Vpravo od budovy Zemského sněmu, při pohledu od mostu, stojí velká červená budova. Je to Kurfiřtský zámek (Kurfürstliches Schloss), jehož stavba začala roku 1627 na místě hradu Martinsburg, původního sídla zemských knížat. Zámecký komplex byl převážně dokončený až v roce 1752. Po zániku kurfiřství (1806) sloužila budova jako kasárna, lazaret nebo celnice. Ve východním křídle je dnes Římsko-germánské centrální muzeum.

Za Kurfiřtským palácem je přes Dativiův oblouk, památku z římské doby, vidět mohutná věž s kupolí Kristova kostela (Christuskirche).
Dativiův oblouk a Kristův kostel (Christuskirche)
Dativiův oblouk
a Kristův kostel
Kristův kostel (Christuskirche)
Kristův kostel
(Christuskirche)
Císařská ulice (Kaiserstrasse)
Císařská ulice
(Kaiserstrasse)
Interiér Kristova kostela
Interiér
Kristova kostela

Christuskirche je nový evangelický kostel dostavěný v roce 1903. Tomu odpovídá i moderně vyhlížející interiér. Vnější vzhled připomíná styl pozdní renesance. Kostel téměř zničený válkou byl znovu postavený (1954).
Průčelí kostela směřuje na dlouhou, širokou Císařskou ulici ve stylu francouzských bulvárů - Kaiserstrasse.

Nová kašna (Neuer Brunnen)
Neuer Brunnen

Kostel sv. Petra
Kostel sv. Petra
Kasárna Zlatého koně (Golden-Ross-Kasserne)
Kasárna Zlatého koně

Když skoro na konci Císařské ulice odbočíme doleva směrem k centru, dojdeme po ulici Neubrunnenstrasse ke stejnojmennému náměstí, na kterém stojí kašna (Neuer Brunnen) z roku 1724 s pozdněbarokními plastikami a 12 metrů vysokým obeliskem.

V příčné ulici Grosse Bleiche je uprosřed ní vidět Kasárna Zlatého koně (Golden-Ross-Kasserne). Objekt sloužil v 18. století původně jako kurfiřtské stáje a dnes v něm jsou sbírky Zemského muzea. Úplně na konci ulice směrem k Rýnu stojí barokní kostel sv. Petra.

Na západním okraji Starého města se nachází Schillerovo náměstí (Schillerplatz). Můžeme k němu dojít z druhého konce ulice Grosse Bleiche Schillerovou ulicí nebo se k němu dostaneme rychle i z centra. Od mohučského dómu je to asi 200 metrů kolem divadla ulicí Ludwigstrasse.

Pomník Fridricha Schillera
Fridrich Schiller
Karnevalová kašna na náměstí Fridricha Schillera
Karnevalová kašna
(Fastnachtbrunnen)
Karnevalová kašna (Fastnachtbrunnen)
Karnevalová kašna

Uprostřed náměstí tvaru úzkého trojúhelníku stojí pomník Fridricha Schillera. Na jižní straně náměstí pak chrlí vodu moderní kašna (Fastnachtbrunnen) připomínající mnohaletou tradici mohučských karnevalů. Kašnu zdobí na 200 bronzových postaviček z pohádek a pověstí.

Gardový bubeník Detail Karnevalové kašny Detail Karnevalové kašny Nymfa na Tritónově kašně
Detaily Karnevalové kašny
Gardový bubeník Krásná "Tritónka"

Náměstí nemá jen tuhle kašnu. Blízko ní stojí např. gardový bubeník nebo za rohem Tritónova kašna (Tritonbrunnen), na které je spíš než Tritón pěkná Tritónka.

Z rohu Schillerova náměstí vychází k jihu ulice Gaustrasse, kterou se můžeme dostat až k pozůstatku jižního opevnění Mohuče, k bráně Gautor. Po cestě mineme vlevo stojící kostel sv. Štěpána. Původní kostel založil tady na nejvyšším místě Mohuče už v roce 990 arcibiskup Willigis. Tenhle kamenný gotický byl postaven v první polovině 14. století na jeho základech.

Kostel sv. Štěpána
Kostel sv. Štěpána
Brána Gautor, vzadu kostel sv. Štěpána
Brána Gautor,
vzadu kostel sv. Štěpána
Brána Gautor
Brána Gautor
Štít se sv. Martinem na bráně Gautor
Detail brány,
patron Mohuče sv. Martin

Brána Gautor byla součástí pevnostní zdi ze 17. století. V roce 1896 byly hradby i s bránou zbořeny. Vnější fasáda brány však byla zachována a tak mohla být postavena r. 1998 její replika. Ve štítu je zpodobněn patron Mohuče sv. Martin, který se dělí se žebrákem o plášť.

Citadela

Na jižním okraji starého města na vrchu Jakobsberg se rozkládá bývalá pevnost - citadela. Původně byl na vrchu od roku 1050 jen benediktinský klášter ležícící mimo městské hradby. Na historické mapě je citadela ten motýlek na levé straně.

Velitelská budova s hlavním vchodem do citadely Hlavní vchod do citadely
Velitelská budova s hlavním vchodem

Mapa historického opevnění Mohuče
Mapa historického
opevnění Mohuče
Na začátku 17. století byl vrch Jakobsberg začleněn do městského opevnění. Když bylo celé město opevněno hradbami, byla zřízena i na Jakobsbergu pevnost se čtyřmi bastiony chránící tuto stranu Mohuče. Hlavní brána z roku 1660 je obrácena k městu a později nad ní byla postavena velitelská budova. Od začátku 19. století sloužily uvnitř postavené budovy jako kasárna. Dnes jsou v nich různé městské úřady.
Jedna z budov bývalých kasáren
Jedna z budov
bývalých kasáren
Jižní portál citadely
Jižní portál citadely
Zeď původního opevnění citadely
Hradba citadely
Památník 1. nassavského regimentu
Památník 1. nassavského
regimentu
Těsně vedle citadely stojí pomník na paměť 1. nassavského regimentu č. 87. Na sloupu jsou vyznačena data a místa, kde regiment bojoval. Nassavsko bylo jednu dobu spojené Hessensko a Porýní-Falcko (1806-1866) s hlavním městem Wiesbadenem ležícím na protějším břehu Rýna.

Památky po Římanech

Římské Mogontiacum nám zanechalo mnoho antických památek. Některé z nich můžeme vidět v okolí centra města.
Za budovou Zemského sněmu stojí 9 metrů vysoký Jupiterův sloup z doby císaře Nerona. Na jeho 28 reliéfech jsou zobrazeni římští i germánští bohové.

Jupiterův sloup Reliéf - Hercules Reliéf - Hermes Reliéf - Dioskur Hlavice Jupiterova sloupu
Jupiterův sloup Reliéfy římských božstev Hlavice sloupu
Dativiův vítězný oblouk (Dativius-Victor-Bogen) Detail oblouku s nápisem a klenutím
Dativiův vítězný oblouk
(Dativius-Victor-Bogen)
Hypocaustum - podlahové topení římského domu
Hypocaustum
Římské antické divadlo
Římské antické divadlo

Dativiův oblouk ze 3. stol. stojící za kurfiřtským zámkem je pojmenovaný po římském hodnostáři, který se v té době musel přestěhovat z pravého, Germány ohroženého břehu Rýna, na břeh levý.

Jen asi 100 metrů od Schillerova náměstí ve stejnojmenné ulici je na zelené ploše mezi domy vidět tzv. hypocaustum. To slovo je z řeckého hypo-kauston a znamená spodní topení. Na kousku dochovalé části domu je na sloupcích vidět část podlahy, pod kterou proudil ohřívaný vzduch.

Vedle citadely v sousedství hlavního nádraží byly odkryty základy velkého římského divadla - Theatrum Mogontiacum. Zbytky podpěrných sloupů a dalších artefaktů umožnily odhadnout, jak je vidět na obrázku ze stránek www.gbv-weisenau.de/, jeho velikost. Do jeho hlediště se mohlo vejít až 10 000 diváků.

Historické souvislosti

Mohuč je keltského původu. Po rozšíření Římského Impéria až k Rýnu založili Římané na tomto místě vojenský tábor pod jménem Mogontiacum.

Arcibiskup Bonifatius
Arcibiskup
Bonifatius

Od 4. století je Mohuč sídlem biskupů.

Kolem roku 408 v období stěhování národů byla Mohuč vypleněna a zničena Vandaly, Alany a Sueby.

Od poloviny 8. stol. zde působil anglosaský misionář a později arcibiskup Bonifatius. R. 782 byla Mohuč povýšena na arcibiskupství. Mohučtí arcibiskupové byli říšskými kancléři a nejvlivnějšími kurfiřty. Arcibiskup Willigis založil v roce 975 katedrálu.
Po stopách králůV roce 1085 zde císař Jindřich IV. nasadil královskou korunu českému knížeti Vratislavovi II. a oslovil ho jako krále českého.
Po stopách králůV září 1198 obdržel v Mohuči královskou hodnost od právě korunovaného římského krále Filipa Štaufského český kníže Přemysl Otakar I. Zároveň s tím obdržel i další privilegia, kterými se vliv Říše na české země zmenšoval.

Na počátku 12. stol. získává město různá privilegia, ale po vraždě arcibiskupa Arnolda von Selenhofen je za trest opět ztrácí a císař Fridrich Barbarossa dokonce nařizuje zbořit městské hradby.
Vynálezce knihtisku Johannes Gutenberg
Johannes
Gutenberg

Roku 1244 získává Mohuč opět rozsáhlá městská privilegia a stává se svobodným říšským městem. V r. 1254 je již v čele rýnského svazu měst.

Po konfliktu s arcibiskupem Adolfem II. Nassavským (neplést si s králem Adolfem Nassavským) roku 1462 ztrácí Mohuč opět většinu práv a jako sídelní město arcibiskupů je pod jejich vládou.

R. 1450 předkládá Johannes Gutenberg vynález knihtisku.

Při okupaci francouzským vojskem po revoluci ve Francii vznikla r. 1793 Mohučská republika. Po obležení města Prusy a jeho ostřelování však Francouzi odtáhli a bylo po republice.

Za Napoleona v letech 1798-1814 Mohuč opět okupována Francií.

Dojmy a postřehy

Označení ulice napříč k Rýnu
Schoppenstecher
Schoppenstecher
50. rovnoběžka severní šířky
50. rovnoběžka

V ulicích Mohuče se dá orientovat i podle barvy uličních tabulek. Modré tabulky značí ulice soubežné s Rýnem, červené označují ulice napříč k Rýnu.

V Schillerově ulici (před římskou památkou hypocaustum) stojí hezká bronzová plastika s názvem Schoppenstecher. Je to piják vína s typickým mohučským pohárkem na víno. Mně se ale hned vybavil náš pan Brouček z hospody Na Vikárce, co o něm píše Svatopluk Čech.

Zkontroloval jsem si tu 50. rovnoběžku na Gutenbergově náměstí a ejhle, ona tam nepatří. Správně probíhá asi o 120 m severněji až za divadlem. Nevím, jestli to naši mohučtí přátelé vědí, tak se jim to pokusím svou nedokonalou němčinou sdělit:
"Meine liebe Mainzer Freunde. Der 50. Grad nördlicher Breite ist schlecht bezeichnet. Er geht etwa 120 m nordwärts, hinter dem Theater."
Tak a teď mi spadl kámen ze srdce, mohučtí už nebudou žít v omylu.

Nemůžu si odpustit, abych sem nenapsal, že Mohuč leží na stejné rovnoběžce jako moje rodné město Choceň. To jen tak na okraj.

Informace:

Parkování - asi 20 parkovacích domů a podzemních parkovišť.
  • v centru většinou první ½ h = 0,80 €, druhá a každá další ½ h = 0,90 €

Výběr těch levnějších nebo s levnějším víkendovým tarifem:
  • Parkhaus Wallstraße (vzdálenost od centra asi 2,5 km) - denní poplatek = 1 €, celý víkend = 2 €
  • Parkplatz Martin-Luther-King-Park (2,5 km od centra) - 1 hodina = 1 €
  • Parkhaus Bonifazius Türme - víkendový tarif (Pá 15:00 - Po 8:00) = 4,50 € na celý víkend
  • Rheinufergarage - víkendový tarif (So 8:00 - Po 8:00) = 4,50 € na celý víkend

GPS souřadnice některých parkovišť:

  • Parkhaus Wallstraße.......................N 50°00´18.50´´  E 8°14´56.50´´
  • Parkplatz Martin-Luther-King-Park...N 50°00´00.70´´  E 8°14´48.90´´
  • Parkhaus Bonifazius Türme.............N 50°00´10.7´´  E 8°15´36.6´´
  • Rheinufergarage..............................N 50°00´28.1´´  E 8°16´14.5´´

Použité zdroje pro Mainz

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist