 |
 Trevír - Porta Nigra |
Trier (Trevír) je považován za nejstarší město na území Německa. Leží v Porýní-Falci na břehu řeky Mosely a má asi 104 000 obyvatel. Je sídlem univerzity i dalších vysokých škol.
Na seznamu světového dědictví UNESCO jsou středověké chrámy sv. Petra a Panny Marie a také mnoho památek, které se dochovaly z římských dob.
Trevír byl sídlem arcibiskupa, který byl jedním z kurfiřtů - volitelů římského krále. Středověkým mocenským symbolem Trevíru je tak místo arcibiskupského stolce - trevírská katedrála sv. Petra.
Stáří Trevíru je asi legenda. Odvozuje se ze spisu Gesta Treverorum, což je sbírka událostí, legend a záznamů z roku 1105. Tam se píše: "Ante Romam Treveris stetit annis mille trecentis" - "Před Římem stál Trevír 1300 let". To prý Trebeta, syn legendárního asyrského krále, uprchnul se svými stoupenci do Evropy před svou macechou královnou Semiramis. Na řece Mosele pak založil město, na jehož základech postavili později Římané v roce 16 př.n.l. město Augusta Treverorum.
 Porta Nigra (Černá brána) |
 Věž brány |
 Vnitřek brány |
 Kostel sv. Simeona na Porta Nigra |
 Dům Tří králů (Dreikönigenhaus) |
 Rotes haus (Červený dům) |
Náměstí Marktplatz je plné krásných historických domů. Tři hrázděné domy na kraji náměstí jsou pro Trevír vzácností, protože takhle se tady obvykle nestavělo. Bílý dům s cimbuřím se nazývá Steipe a býval reprezentativním místem pro městskou radu. Vedle stojí Rotes Haus (Červený dům), jehož latinský nápis na fasádě "ANTE ROMAM TREVIRIS STETIT ANNIS MILLE TRECENTIS" připomíná, že Trevír je o 1300 let starší než Řím. Na náměstí stojí 3 m vysoký kříž Marktkreuz, který tady nechal umístit arcibiskup Heinrich I. v r. 958.
 Simeonstrasse a Porta Nigra |
 Hrázděné domy |
 Kříž Marktkreuz a vzadu dům „Steipe“ |
 Červený dům a dům „Steipe“ |
 Náměstí Marktplatz a kostel sv. Gangolfa |
 Věž sv. Gangolfa |
 Interiér sv. Gangolfa |
 Petrova kašna |
Za řadou domů na náměstí je schovaný kostel sv. Gangolfa, který má zajímavý hlavně pozdněgoticky vymalovaný interiér. Petrova kašna na náměstí je renesanční z r. 1595. Nahoře stojí socha sv. Petra, patrona města i trevírského dómu. Pod ním jsou čtyři ctnosti dobré správy města: spravedlnost, síla, umírněnost a moudrost. Na východní straně náměstí se krátkou ulicí dostaneme k pýše města - trevírskému dómu sv. Petra.
 Katedrála sv. Petra |
 Průčelí Liebfrauenkirche |
 Kostel Panny Marie (Liebfrauenkirche) |
 |
 |
 |
 |
| Konstantinova bazilika - dnes evangelický kostel | ||
Stavba s největším vnitřním prostorem, která se dochovala z římské doby, je Konstantinova bazilika postavená okolo r. 310. Byla trůnním sálem císaře římské říše Konstantina. Vnitřní prostor je 67 m dlouhý, 27 m široký a 33 m vysoký. Za římských časů byla vyložena mramorem, mozaikami a vyzdobena sochami a podlaha byla vyhřívaná. To všechno bylo ale Franky zničeno v 5. století.
Ve středověku sloužila stavba jako arcibiskupovo sídlo a byla také upravena na pevnost přistavěním věží a cimbuří (je to vidět na rytině z r. 1548). Dnes slouží bazilika jako protestanský kostel.
 |
 |
 |
| Kurfiřtský palác (Kurfürstliches Palais) | ||
 |
 |
 |
| Císařské lázně (Kaiserthermen) | ||
V roce 16 př. n. l. zakládají Římané město Augusta Treverorum.
Okolo roku 175 n. l. je postavena severní brána, dnešní Porta Nigra a hned poté okolo r. 180 jsou dostavěny 6,4 km dlouhé hradby se 47 věžemi.
V roce 275 zničili město Frankové a Alamani. Římský císař Constantius Chlorus, otec pozdějšího císaře Konstantina Velikého, nechal Trevír znovu vystavět. R. 293 se Trevír stal císařskou rezidencí v západní části Římské říše. Ve 4. stol. byla doba největšího rozkvětu. Trevír měl až 60 000 obyvatel.
 Znak kurfiřství z roku 1605 |
Na konci 5. stol. je Trevír po mnoha bojích definitivně franský. Za Karla Velikého okolo roku 800 bylo v Trevíru zřízeno biskupství.
V roce 882 zničili Trevír Normani.
V roce 902 byla královská práva tržní a mincovní přenesena na trevírské arcibiskupy. Tak začal vzestup Trevíru jako centra arcibiskupské moci. Arcibiskupové se stali říšskými knížaty a ve 13. stol. již patřili mezi sedm kurfiřtů - volitelů římského krále.
V první polovině 12. stol. bylo město obehnáno novými hradbami.
1307-1354 byl trevírským arcibiskupem Balduin Lucemburský. On podporoval svého bratra císaře Jindřicha VII. na římském trůnu, pomáhal svému synovci českému králi Janu Lucemburskému a všemožně podporoval i jeho syna římského a českého krále Karla IV.
 |
Sedm kurfiřtů volí Jindřicha VII. králem. 3. zleva je trevírský arcibiskup Balduin Lucemburský. Miniatura z kroniky Jindřicha VII. (Balduineum) |
 Znak města z roku 1605 |
 Trier okolo roku 1548 rytina od M. Meriana |
1673-75 byl Trevír obsazen francouzským vojskem. Mnoho světských i církevních staveb bylo zničeno. V roce 1684 opětné obsazení Francouzi a zboření opevnění.
Okolo roku 1700 po všech těch válkách, obléháních a v hospodářském úpadku zbylo v Trevíru jen asi 2700 obyvatel.
Po francouzské revoluci v letech 1794-1814 byl Trevír francouzský. Stal se hlavním městem oblasti Département de la Sarre.
Po Napoleonově pádu obsadili Trevír v roce 1814 Prusové, od té doby je definitivně německý.
 |
Ještě na doplnění:
V Trevíru se narodil 5. května 1818 filosof s kontroverzními společenskými teoriemi s nedobrými závěry Karl Heinrich Marx, pro nás známý jako zakladatel marxismu Karel Marx.
V letech 2002 až 2008 byl arcibiskupem trevírským Reinhard Marx, ale je to jen shoda jmen.
 Zvonkohra na náměstí |
 Sv. patron |
 Dům s balkóny |
Prohlídka města a památek nejčastěji začíná u brány Porta Nigra a pokračuje po Simeonstrasse na náměstí Hauptmarkt. Tam je k vidění spousta krásně upravených historických domů s barokními štíty, gotickým cimbuřím nebo hrázděných. Na některých jsou i domovní znamení nebo sošky ochraňujících svatých patronů. Potom následuje odbočení z náměstí k trevírskému dómu sv. Petra a kostelu Liebfrauenkirche. Nedaleko od nich je Konstantinova bazilika s kurfiřtským palácem a parkem. Za parkem jsou pak zbytky císařských lázní.
V Trevíru by se toho dalo vidět mnohem víc, např. Římský most, Frankenturm (Franská věž), Balduinova kašna, Rýnské zemské muzeum a další. Jenže některé okolnosti už nedovolily tohle vidět. Především ta moje jediná drahá „okolnost“, která mě doprovází, už byla v tomhle posledním městě naší cesty tak uchozená a unavená, že jsem to musel vzdát. Tak někdy příště.
Informace:
Porta NigraBazilika
Otevřeno duben-říjen všední dny: 10-18, So a Ne: 12-18,
listopad-březen všední dny: 11-12 a 15-16, So a Ne: 12-13, pondělí zavřeno.
Vstup volný.
Použité zdroje pro Trier
