Cestování

Katedrála v Cáchách (Aachener Dom)

Katedrála v Cáchách je stavba, která je přímo spjatá s franským králem a císařem Karlem Velikým. Nechal postavit její základ, mariánský kostel, a je tady také pohřben. Střed katedrály, románský oktogon, je jedna z nejdochovanějších stavebních památek karolinské doby.

Katedrála v Cáchách

V chrámu bylo korunováno třicet králů Svaté říše římské. Prvním byl Ota I. Veliký ze saských vévodů, mezi jinými tady byli na římské krále korunováni také čeští králové Karel IV., Václav IV. a Zikmund Lucemburský. Posledním zde korunovaným římským králem byl Ferdinand I. Habsburský, také český král.

Západní věž s hlavním portálem

Oktogon a Annenská kaple

Oktogon

Annenská a Matyášova kaple

Gotické okno východního chóru

Centrem dómu je budova se šestnáctiúhelníkovým půdorysem, ze které do výšky vystupuje osmiboká nástavba zvaná oktogon. Západní část se dvěma schodišťovými věžemi a vchodem je karolinského původu. Vysoká věž, tak jak ji dnes vidíme, byla přestavěna 1879-1884. Gotický chór na východní straně byl postaven v letech 1355 až 1414. Plocha jeho oken je přes 1000 m², vzorem pro stavitele byla pařížská Sainte-Chapelle.

Můstek mezi věží a oktogonem

Románský oktogon mezi gotikou a barokem

Kaple Karlova a Hubertova, Mikulášova a Michaelova

Východní, gotický chór

Okolo základní stavby je několik kaplí. Na jižní straně Maďarská kaple (1367, přestavěná barokně 1756-1767), Annenská (před 1449) a Matyášova (1414), na severní Karlova a Hubertova (1455-1474) a Mikulášova a Michaelova (před 1487).

Interiér katedrály

Oblouky s korintskými sloupy

Okna východního chóru

Mramor na výzdobu chrámu nechal Karel Veliký přivézt z Itálie. Oblouky na galerii jsou podpírány antickými sloupy s korintskými hlavicemi.
Nahoře na galerii je umístěn mramorový trůn Karla Velikého, používaný při korunovacích.
Východní chór se vyznačuje vysokými štíhlými pilíři a velkou plochou skleněných vitráží. V centru apsidy jsou ve zlaté truhlici uloženy ostatky císaře Karla Velikého (na obrázku vpravo, dole pod okny).
V chrámu je velké množství drahocenností, které mu darovali zde korunovaní panovníci. Kazatelna je darem císaře Jindřicha II., kruhový lustr daroval císař Fridrich I. Barbarossa.

Kazatelna - dar Jindřicha II.

Lustr darovaný Fridrichem Barbarossou

Mozaiková výzdoba stěn v přízemí

Interiér oktogonu

K vzácným pokladům dómu patří i mramorový sarkofág Proserpiny vytvořený 220-230 n.l. v Římě. Karel Veliký ho nechal přivézt z Itálie a je možné, že po jeho smrti v něm byly uloženy císařovy ostatky, než byly později uloženy ve zlaté schráně. Na sarkofágu je zobrazen mýtický únos Proserpiny bohem podsvětí. (Proserpina je římská obdoba řecké Persefony unesené bohem Hádem.)

Sarkofág Proserpiny

Pokladnice dómu

Klenotnice dómu ukrývá jeden z nejvýznamnějších chrámových pokladů Evropy z pozdní antiky, karolinské, ottonské a štaufské doby.

Vchod pokladnice

Nádvoří pokladnice

Busta Karla Velikého

Busta Karla Velikého byla vytvořena v Aachenu okolo roku 1349 na objednávku Karla IV. Její součástí je snímatelná koruna, kterou byl roku 1349 Karel IV. údajně korunován. Tuhle korunu použili ke korunovaci také Fridrich III. (1442) a Ferdinand I. (1531).

Poklad obsahuje spoustu dalších drahocenných předmětů ze zlata, stříbra, slonoviny apod. Patří k nim např. Lotharův kříž vytvořený okolo roku 1000, zlaté knižní desky (okolo roku 1020), relikviář-ruka vyrobený v Lyonu 1481 a mnoho jiných relikviářů s ostatky svatých.

Lotharův kříž (okolo r. 1000)

Zlaté knižní desky (okolo 1020)

Řezba ze slonoviny (okolo 1100)

Relikviář ( r. 1340)

Relikviář-ruka (r. 1481)

Dojmy a postřehy

Katedrála v Cáchách

Tenhle chrám může člověku připadat jako podivný slepenec několika budov. I mně tak na obrázcích někdy připadal. Je to ale úplně něco jiného posadit se v Cáchách za městskou radnicí a prohlížet si stavbu v reálu. Ta jedinečná kombinace několika stavebních slohů se musí každému milovníku památek vrýt do paměti jako nezapomenutelný zážitek.

Vstup do katedrály je samozřejmě zdarma, ale chcete-li interiér fotit, musíte si zaplatit poplatek 2 €. Dostanete žlutou pásku na foťák a pak si můžete cvakat, jak je libo. Pobavil mě jakýsi spořivý turista, který se vždycky obezřetně rozhlédl, cvaknul snímek a už nenápadně prchal před bystrým výběrčím. Podařilo se mu nafotit několik snímků a úspěšně výběrčímu unikl. Upozorňuji čtenáře, že to nebyl Čech.