 Münster |
Stavba začala v pozdněrománském stylu okolo r. 1200, aby potom vyrostla do své nynější podoby ve slohu gotickém. Münster ve Freiburgu má jako jeden z mála těchto velkých gotických kostelů celou hlavní věž dostavěnou poměrně rychle, už do roku 1330. Celá stavba byla dokončena na začátku 16. století.
 |
 |
 |
 |
| Opěrný systém | Boční výzdoba vnějších opěrných sloupů | Románský transept | |
Pozdněrománský sloh z počátku stavby je vidět na zakončení příčné lodi a na spodních patrech bočních věží. Sloupy vnějších opěrných oblouků jsou bohatě zdobené sochami králů i svatých.
 |
 |
Kapitolu samu o sobě tvoří chrliče. Vodu ze střechy neodvádějí jen klasické nestvůry, draci a jim podobné příšery jako u jiných kostelů. Tady vytvořili středověcí umělci chrliče, dalo by se říct, jak humánní a animální, tak orální i anální.
 |
 |
 |
 |
| Chrliče všech možných podob a tvarů | |||
Hlavní portál v průčelí velké věže je zdobený jednoduchým štíhlým sloupovím. Vchází se jím do vstupní haly, která je barevně vyzdobená množstvím biblických postav. V tympanonu nad dveřmi jsou zobrazeny výjevy z Kristova života.
 Průčelí s hlavním portálem |
 Tympanon nad hlavním vstupem |
 Sochy zdobící vstupní prostor |
 Svatý na sloupu před portálem |
V prostoru náměstí před portálem stojí tři pískovcové sloupy, které nesou sochy svatých patronů města a patronky kostela Panny Marie.
Vnitřek kostela nám nabízí klasický trojlodní prostor s chórem, kolem kterého je věnec deseti kaplí. Každá kaple je pojmenovaná po svém dárci, proto jsou tady i dvě kaple císařské.
 Bocní loď |
 Hlavní loď |
 Chór |
 Císařská kaple |
Hlavní oltář z roku 1516 zdobí rozkládací obraz s dvěma křídly a celkem jedenácti ilustracemi vpředu i vzadu. Vpředu nad chórem visí vzácný románský kříž s reliéfem Krista přibližně z roku 1200. Dřevěný kříž je asi dva a půl metru vysoký, jeden a půl metru široký a je potažený stříbrným plechem, vpředu pozlaceným.
 Konrád I. |
 Kříž z roku 1200 |
 Hlavní oltář |
 Poslední večeře Páně |
 Berthold II. |
V jedné z kaplí v severní boční lodi se nalézá Poslední večeře Páně. Je to skupina kamenných barvených soch sochaře F. X. Hausera, od kterého jsou i čtyři reliéfy freiburských vladařů, např. Konrád I. a Berthold II.
 Okno |
 Michaelovy varhany |
 Varhany v hlavní lodi |
 Mariiny varhany |
 Okno |
Münster má několikatery varhany. Všechny jsou nové, moderní ze 20. století. V hlavní lodi jsou dvoje. Ty jakoby přilepené na severní stěně jsou označované jako "Vlaštovčí hnízdo", vzadu na západě ve výklenku pod věží Michaelovy a v severní boční lodi Mariiny varhany.
Vitráže oken, ať už historické originály nebo pozdější kopie, byly za války vyjmuty a proto se dochovaly nepoškozené.
Po založení města vévody z Zähringenu v roce 1120 stál na místě dnešní katedrály malý kostel. Okolo roku 1200 začala stavba velkého kostela v pozdněrománském slohu.
Od roku 1230 pokračovala výstavba po vzoru francouzských katedrál ve slohu gotickém. To nejdůležitější včetně věže bylo dokončeno v roce 1330.
 |
Později byl k románské části přistavěn gotický chór, který byl obklopen věncem kaplí. Vysvěcení nového chóru provedl kostnický biskup v roce 1513 a tohle datum se uvádí jako dokončení stavby kostela.
Od roku 1827 je ve Freiburgu sídlo biskupa a tak se Münster stal katedrálou. Z tradice je ale stále používaný název Münster.
Při náletech ve II. světové válce zůstal Münster nepoškozený, i když okolní město bylo z větší části zničené.
 |
 |
Katedrála je opravdu perla města. Škoda jen, že na horní části věže bylo lešení, které zakrývalo krásnou kamennou krajku její špice.
Nezklamaly ani chrliče. Každý návštěvník si najde ten nejoriginálnější chrlič vody na jižní staně kostela.
A co jsem ještě neviděl na žádném jiném kostele, byly kytky - snad pelargonie - vysoko v oknech věže.
Použité zdroje pro Münster - Freiburg im Breisgau
