wz

Cestování

Rakousko, Korutany

Hrad Hochosterwitz

Na jihu rakouských Korutan blízko hranic se Slovinskem se v rozlehlém údolí tyčí osamělá, 150 metrů vysoká vápencová skála. Na jejím vrcholu stojí impozantní hrad Hochosterwitz. Místo se nalézá 20 km na severovýchod od města Klagenfurtu a 9 km východně od Sankt Veit an der Glan.

Hrad Hochosterwitz Hrad Hochosterwitz Skála
Hrad Hochosterwitz

Hrad měl velký význam jako opěrné místo v dobách největší rozpínavosti Osmanské říše. Chránila ho nejen jeho poloha na vysoké skále, ale také čtrnáct bran postavených za sebou na přístupové cestě. Brány vznikly v 16. století a nechal je postavit Georg von Khevenhüller, první majitel z rodu, který má hrad v držení dodnes.

Hradní brány

Cesta k hlavnímu hradu na vrchol skály začíná první bránou na východní straně. Při stoupání vzhůru obtočí skoro celou skálu proti směru hodinových ručiček, aby se na jihozápadě prudce otočila o 180 stupňů a pak už stoupá jen po západním boku skály a s dalším ostrým obratem končí u čtrnácté brány.

Fähnrichtor z roku 1575
1. Fähnrichtor
Erb rodu Khevenhüller
Erb rodu Khevenhüller
Margarete Maultasch
Markéta

Fähnrichtor - tak se nazývá první brána na cestě k vrcholu. Na fasádě je vyzdobena dvěma lancknechty s prapory, podle kterých byla brána nazvána. Prapory jsou v červenobílých zemských barvách a černožlutých barvách rodu Khevenhüller, jehož erb je vytesán v kameni nad obloukem brány. Napravo u paty brány je kamenná připomínka na tyrolskou vévodkyni Markétu zvanou Pyskatá, která byla krátký čas také manželkou moravského markraběte Jana Jindřicha, bratra císaře Karla IV., a tenhle hrad neúspěšně dobývala.

2. Wächtertor
2. Wächtertor
3. Nautor
3. Nautor

Wächtertor, neboli Strážní brána, je umístěna na velmi úzkém prostoru - vlevo strmá skála, vpravo prudký sráz. Nad vstupem vyčnívá arkýř bez podlahy. Vytváří tak malé podsebití, fortifikační prvek umožňující shora napadat nepřítele před bránou.

Nautor je další brána, ke které vede úzká cesta. Dnes je brána zakryta dřevěnými podpěrami, nad kterými jsou zavěšeny sítě proti padajícím kamenům.

4. Engeltor
4. Engeltor
Budova pro posádku
Budova pro posádku,
vzadu Lví brána

Engeltor - Andělská brána měla původně padací most po jehož řetězech jsou patrné otvory nad vstupem. Brána je rozšířena o hradbu s cimbuřím a střílnou. Za hradbou se nalézá prostor, na kterém stojí budova pro posádku brány a pro zásoby. Vrcholový kámen oblouku portálu z červených pískovcových kvádrů zdobí vytesaný anděl, po kterém má brána jméno.

5. Löwentor
5. Löwentor
Lví brána - Kristus
Kristus
Löwentor - Lví brána má jméno podle lvů namalovaných kdysi na železem pobitých křídlech vrat. K bráně vede dřevěný mostek nad strží. Ten původně nedosahoval až k bráně.
6. Manntor
6. Manntor
Doplňoval ho další padací most, kterým byla brána dříve vybavena. Nad vrcholovým kamenem s křížem je mramorový reliéf s Kristem a latinským nápisem.

Manntor - brána s dalším řešením obrany. Vrata byla umístěna až v zadní části a prostor uvnitř brány mohl být ostřelován z vnitřních boků a stropu brány.

Khevenhüllertor
7. Khevenhüllertor
Reliéf - Georg II. von Khevenhüller
Georg II.

Khevenhüllertor - Brána Khevenhüllerů je nejvýstavnější brána nazvaná podle rodu vlastnícího hrad Hochosterwitz. Portál je obložený zelenou břidlicí a nad ním je umístěn reliéf stavitele bran a opevnění hradu Georga von Khevenhüller. Brána má dvě patra a pod střechou je opatřena cimbuřím. Kromě vrat vpředu byla brána opatřena masivní okovanou dřevěnou padací mříží v zadní části.

Landschaftstor
8. Landschaftstor
Erb Korutan
Erb Korutan

Landschaftstor je brána, která byla věnována zakladatelem Georgem II. korutanskému kraji. Brána je postavená nad skalní strží. Uvnitř brány je padací most, který se zvedal kolem středové osy. Pokud by se nepřítel prolomil prvními vraty, uviděl by před sebou skalní proláklinu a zvednutý most.

Za osmou bránou se cesta vzhůru otáčí o 180 stupňů a stoupá po západní straně skály čtyřmi dalšími branami. Nad portálem brány Reisertor můžeme vidět malé sluneční hodiny, nad obloukem portálu mohutné brány Waffentor pak reliéf arcivévody Karla II. Štýrského.
Reisertor
9. Reisertor
Waffentor
10. Waffentor
Mauertor
11. Mauertor
Brückentor
12. Brückentor

Následuje brána Mauertor a za ní další brána s padacím mostem Brückentor. Ta nás přivede do prostoru, nad kterým se vypíná mohutná stavba vlastního hradu a na jehož okraji stojí předposlední brána Kirchentor - Kostelní brána.

Kirchentor - Kostelní brána
13. Kirchentor
Branka ke kostelu
Branka ke kostelu

Brána Kirchentor přiléhá bokem ke strážní věži hradu. Na druhém boku brány je malá branka, odkud se odděluje cesta ke hradnímu kostelu. Po průchodu velkou bránou se ocitneme pod parkánovou hradbou hradu, jejíž součástí je poslední, čtrnáctá brána Kulmertor.

Kulmertor Kulmertor - obranné prvky
14. Kulmertor - padací kůl a mříž

Brána Kulmertor měla vahadlový most, který se kolem středové osy mohl vyklopit vzhůru. V přední části nad vchodem měla otvory k lití vroucího oleje nebo smůly na nepřítele a padací zaostřený kůl. V zadní části byla brána osazena padací mříží.

Hlavní hrad

Hlavní hrad tyčící se na vrcholu skály byl do dnešní podoby přestavován od začátku 16. století a především pak v letech 1570-1583. Původně celkem malý hrad se rozrostl o přístavby, okrouhlé flankovací věže a další fortifikační prvky.
Hrad Hochosterwitz Flankovací věž hlavního hradu Hlavní hrad (Hochburg)

Po průchodu čtrnáctou branou stále ještě nejsme v hlavním hradu, ale v prostoru parkánu. Je to prostor, který sloužil k pohybu obránců mezi hlavní pevností a parkánovou hradbou. Tady se taky nachází ještě malá branka na úzkou stezku vedoucí do hradu z druhé strany po úbočí strmé skály. Ten velmi neschůdný přístup do hradu se nazývá Stezka bláznů.

Parkán Parkán Vstup do hradu Vstup do hradu
Prostor mezi hradem a hradbouVstup do hradu se schodištěm
Hradní nádvoří
Hradní nádvoří
Hradní kaple
Hradní kaple
Interiér kaple
Interiér kaple
Muzeum Obraz Zbrojnice
Hradní muzeum

Vnitřní nádvoří hradu je překvapivě prostorné. Kromě restaurace s vnitřním i venkovním posezením se tady nachází muzeum se sbírkami zbraní a mnoha historickými obrazy a taky hradní kaple vyzdobená nástěnnými a stropními freskami.

Výhled - severozápadozápad Výhled - severoseverozápad Výhled - jihozápad
Výhledy po okolí

Kovárna

Hradní kovárna
Hradní kovárna
Zbraně v kovárně
Zbraně v kovárně


Hradní kovárna má zajímavou historii. Zbraně a zbroj tady vyrábějí kováři ze starobylé kovářské rodiny Schmidbergerů už přes 450 let. Poslední z rodu Hans Schmidberger z Mollnu zbraně restauruje, ale také je vyrábí a dodává například pro švýcarskou gardu do Vatikánu.

Kostel

Postranní brankou u třinácté brány vede cestička k hradnímu kostelíku stojícímu na hradbou chráněné plošině, která tak tvoří přírodní obrannou baštu.

Kostel a brána Reisertor
Kostel a brána Reisertor
Hradní kostel
Kostel sv. Mikuláše

Kostel je poprvé zmiňován už v roce 926 n.l. V době reformace ho ale nechal nový majitel Georg von Khevenhüller celý přestavět jako protestantský. Do přestavby spadala i výzdoba. Nad hlavním vchodem lemovaným dvěma postavami na soklech s baziliškem a lvem je na překladu reliéf Poslední večeře a nad ním vzkříšení Krista.

Portál kostela
Portál kostela
Reliéfy nad portálem
Reliéfy nad portálem
Interiér kostela
Interiér kostela

V jednoduchém interiéru je umístěn dřevěný oltář (1730) s obrazy Jana Nepomuckého a Nejsvětější Trojice. Kostel slouží také jako hrobka rodiny Khevenhüllerů.

Historické souvislosti

Biskupská mitraPoprvé byl hrad zmíněn v darovací listině krále Ludvíka Němce v roce 860 pod názvem Friesach. Hrad se dostal do vlastnictví salzburského arcibiskupství.
Erb rodu SpanheimPozději vlastnili hrad Spanheimové. Jako první to byl Ceizolf von Spanheim, potomek císaře Arnulfa, který měl dědičnou hodnost dvorního šenka (číšníka) (Schenk von Osterwitz). Po smrti posledního z rodu se hrad vrátil zpět do vlastnictví císaře Fridricha III.
Erb rodu Khevenhüller
Erb rodu
Khevenhüller

Za podporu císaře v bojích proti Turkům dostal v roce 1541 hrad Hochosterwitz jako zástavu od Ferdinanda I. Habsburského korutanský vévoda Christoph von Khevenhüller. V té době byla v plánech výstavba čtrnácti bran na skalní cestě k hradu. V roce 1571 hrad koupil Christophův synovec Georg Khevenhüller a celý přestavěl a opevnil. Jeho dílem je i těch 14 velkých bran.

Hrad Hochosterwitz je v držení rodiny Khevenhüller dodnes.

Dojmy a postřehy

Výtah na hrad


Na pamětním kameni na hradě je vytesáno přání prvního majitele z rodu Khevenhüllerů Georga von Khevenhüller, aby hrad zůstal navždy v držení jeho rodu. Celé generace po dobu víc jak 470 let tohle přání plní, včetně dnešních majitelů.

O návštěvníky je postaráno ve všech směrech. Patří k tomu příjemné posezení v hradní restauraci nebo zahrádce, provádění muzeem průvodcem v historickém oblečení nebo i doprava starších a nepohyblivých návštěvníků výtahem.

Každoročně se pořádá mnoho kulturních akcí včetně koncertů.

Informace:
Otvírací doba hradu Hochosterwitz:
  • květen až září - 9:00 - 18:00 (poslední vstup do 16:30)
  • duben, říjen - 10:00 - 17:00 (poslední vstup do 15:30)
Základní vstupné:
  • dospělí - 12 €
  • děti (6 - 15 let) - 8 €
  • děti do 6 let - zdarma

Použité zdroje pro Hrad Hochosterwitz

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist