wz

Cestování

Slovensko

Dóm svaté Alžběty
v Košicích

Chrám svaté Alžběty v Košicích je největší gotická katedrála na Slovensku a chlouba tohoto města. A přestože existují i východněji postavené katedrály s gotickými prvky, je toto nejvýchodněji postavená katedrála ve stylu vrcholné gotiky, v jakém se stavěly gotické katedrály v západní Evropě.
Jižní strana dómu
Jižní strana dómu
Průčelí dómu
Průčelí dómu
Pohled z jihovýchodu
Pohled z jihovýchodu

Katedrála má tři portály. V západním průčelí obráceném do Alžbětinské ulice je to hlavní portál s trojími dveřmi, z nichž jen ty prostřední mají větší výzdobu v podobě reliéfů s biblickými výjevy. Jižní portál má ven otevřenou předsíň a uvnitř kostela ústí pod královskou emporou.

Hlavní portál
Hlavní portál
Detail hlavního portálu
Detail v tympanonu
hlavního portálu
Jižní portál
Detail jižního
portálu
Jižní portál
Jižní portál
Severní portál
Dveře
severního portálu
Severní portál
Severní portál
Tympanon
Tympanon
severního portálu

Nejbohatší výzdobu má severní portál. V tympanonu nad vchodem se nachází reliéf Posledního soudu, který je ohraničený trojúhelníkem dalších pěti reliéfů s patronkou kostela sv. Alžbětou a Kristem. Portál byl ve středověku pozlacený, proto se taky nazývá Zlatá brána.

Západní průčelí lemují na rozích dvě věže čtvercového půdorysu. Levá, Zikmundova věž se začala stavět za Zikmunda Lucemburského a dokončena byla roku 1462. Je vysoká 59,7 m a má 160 schodů.

Věže chrámu
Věže chrámu
Zikmundova věž
Zikmundova věž
Zvon
Zvon „Božské srdce“
Kupole Zikmundovy věže
Kupole Zikmundovy věže

Ze čtvercového půdorysu přechází věž ve vyšších podlažích do osmiúhelníku. Věžička přilepená na boku věže slouží jako schodišťová věž, kam přecházejí točité schody z hlavní věže. Vrchol Zikmundovy věže je zakončený rokokovou přílbicí s ochozem, která byla dostavěná po požáru v roce 1775.

Matyášova věž
Matyášova věž
Socha
Výzdoba věže

Levá, Matyášova věž nebyla dostavěná do stejné výšky, jako věž Zikmundova. Působí masívnějším dojmem a je bohatě zdobená, například taky erby zemí krále Matyáše Korvína na jižní straně.

Chrliče odvádějící vodu ze střechy jsou věrné kopie vzniklé při obnovách dómu. Kromě klasických příšer a zvířat můžeme spatřit i chrlič v lidské podobě. Podle legendy tady stavitel chrámu mistr Štefan vytvořil podobiznu své věčně opilé manželky, aby se jí pomstil za ostudu, kterou mu opilostí dělala.

Erby
Erby zemí
krále Matyáše
Chrlič
„Dračí“ chrlič
Chrlič „opilá žena
„Opilá žena“
Chrliče
Chrliče na
Matyášově věži

Interiér chrámu

Plánovaný pětilodní chrám byl po roce 1420 dostavěn jako trojlodní. Až při velké rekonstrukci na konci 19. století byly v bočních lodích přistavěny další pilíře a upraveny jejich klenby. Vznikl tak pětilodní prostor. Interiér chrámu nabízí mnoho pozoruhodných památek jako jsou oltáře, plastiky, nástěnné malby a další vybavení.

Varhany
Varhany
Chór dómu
Chór dómu
Hlavní oltář
Hlavní oltář
Oltář tří mučedníků
Oltář tří mučedníků
Jižní lodě
Jižní boční lodě
Pastofórium
Pastofórium
Mandorla
Mandorla

Nejvýznamnější památkou je hlavní oltář sv. Alžběty.Na jeho dvou párech křídel je vymalováno 48 obrazů a je tak svým rozsahem unikátem v Evropě.

Vlevo před hlavním chórem stojí z kamene vytesané, bohatě zdobené pastofórium, sloup se schránkou na obřadní svátosti, který vytvořil stavitel chrámu mistr Štefan okolo roku 1477.

Před chórem je také zavěšená barokní Madona s dítětem ověnčená svatozáří neboli mandorla.

V severní lodi se také nalézá vchod do Rákociho krypty s ostatky Františka II. Rákociho, které byly objeveny v Istanbulu převezeny sem roku 1906.

Vnitřní prostor pětilodního chrámu je v polovině své délky překřížen příčnou lodí zakončenou severním a jižním portálem. Rákociho apoteóza nad severním portálem je nástěnná malba oslavující knížete Františka II. Rákociho. Znázorňuje jeho život od narození přes mládí, zajetí, jako vůdce povstání až po smrt v Turecku.

Severní loď
Severní loď
Křížení
Křížení
Apoteóza knížete Rákociho
Rákociho apoteóza
Královská empora
Královská empora

Točité schodiště
Zdvojené
točité schodiště
Nápis
Nápis pod emporou

Balkón nad jižním křídlem příčné lodě je královská empora. Nápis pod kamenným zábradlím empory je z doby, kdy město ovládal Jan Jiskra z Brandýsa. Obsahem nápisu je slib věrnosti košických měšťanů králi Ladislavu Pohrobkovi. V prostoru empory se nachází kalvárie sestávající z více jak čtyři metry vysokého kříže s Kristem, Panny Marie a sv. Jana evangelisty.
Do královské empory se dá vystoupat po točitém zdvojeném schodišti po její levé straně, jehož dvě spirály schodů se v několika místech protínají.

Okno Okno Okno Okno Okno
Ukázky okenních vitráží chrámu

Historické souvislosti

Na místě dnešního dómu stál už v 11. století románský kostel zasvěcený sv. Michalovi. Změna patrona nastala po příchodu německých osídlenců, kdy byl kostel zasvěcený sv. Alžbětě. Kolem roku 1380 však kostel vyhořel.

Stavbu nového reprezentativního chrámu financovali měšťané Košic, přispěl i císař Zikmund Lucemburský a část financí pocházela z prodeje odpustků poutníkům.

Původní gotický chrám začali stavět jako pětilodní tak, že stavěli okolo starého kostela, který byl stržen až později. Výstavba probíhala v několika etapách až do roku 1508.

Významným stavitelem byl mistr Štefan v letech 1464-1490. Jeho dílem jsou kromě jiného boční kaple a kamenné pastofórium v interiéru kostela.

Chrám zasáhlo i několik katastrof. Kostel byl těžce poškozený dělostřelbou v bojích o trůn po smrti Matyáše Korvína při obléhání Košic polským následníkem trůnu Janem Olbrachtem v roce 1491. Roku 1556 při velkém požáru Košic shořela střecha a zařízení interiéru. Také při obléhání Košic v roce 1706 Františkem II. Rákocim došlo k velkému poškození.

Sanktusník
Sanktusník

Barokní helmice na Zikmundově věži byla vytvořena po požáru v roce 1775.

Nedokonalé opravy z konce 18. století měla napravit velká rekonstrukce chrámu na konci 19. století. Především vnitřní prostor byl přidáním pilířů bočních lodí upraven na pětilodní. Na exteriéru byly opraveny zdi, pilíře, chrliče a další. Kostel byl očišťován od negotických prvků. Nad křížením byla přistavěna novogotická věžička - sanktusník.

V roce 1970 byl chrám vyhlášen národní kulturní památkou. Za dnešní podobu chrámu vděčíme nové rekonstrukci, která začala v roce 1978.

Dojmy a postřehy

Ze Zikmundovy věže košické katedrály je nejen báječný pohled na historické centrum Košic, ale i rozhled po Košické kotlině ohraničené Slovenským rudohořím a Slanskými vrchy.

Použité zdroje pro Dóm svaté Alžběty v Košicích

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist