 Katedrála sv. Martina a Štěpána |
 Západní věž nad křížením |
 Věže a apsida východního chóru |
 Pohled od jihozápadu |
 Patron Mohuče sv. Martin |
Trojlodní románská sloupová bazilika, na které se postupem času při úpravách a dostavbách objevily i gotické a barokní prvky, má dva chóry. Západní chór s hlavním oltářem je zasvěcený sv. Martinovi, východní sv. Štěpánovi. Po obvodu chrámu bylo postupně přistavěno několik kaplí. Západní věže, především hlavní věž nad křížením, dostaly gotickou nástavbu a později barokní zastřešení.
 Trpasličí galerie |
 Východní věže |
 Kaple sv. Gottharda |
 Půdorys chrámu |
Celý chrám je vystavěn z červeně zbarveného pískovce, jen kaple sv. Gottharda, vystupující na severní straně do náměstí Marktplatz, kontrastuje světlou barvou kamene.
 Křížová chodba |
 Vstup do křížové chodby |
 Átrium křížové chodby |
 Pohled z átria |
 Hlavní loď s nazarénskými freskami |
 Průhled do hlavní lodě |
 Hlavní loď a západní chór |
 Průhled do východní věže |
 Arcibiskup Bonifatius |
Okolo r. 745 převzal mohučské biskupství misionář z anglického Wessexu biskup Winfried Bonifatius. R. 732 byl Bonifatius povýšen papežem na arcibiskupa (zatím jen titulem pro svou osobu).Roku 782 Mohuč povýšena na arcibiskupství. Podřízena jí byla i biskupství v Praze a Olomouci.
Románský chrám v Mohuči nařídil vystavět v roce 975 v ottonském stylu arcibiskup Willigis. Stavba měla svou velikostí demonstrovat duchovní a politickou moc tohoto církevního knížete, který byl zároveň i říšským arcikancléřem. Chrám byl však v den svého vysvěcení roku 1009 zničen požárem. Arcibiskup nechal chrám ihned stavět znovu, ale nová stavba byla vysvěcena až v roce 1036.
Během času proběhlo v mohučské katedrále sedm královských korunovací.
Před rokem 1137 nechal arcibiskup Adalbert přistavět kapli sv. Gottharda, která sloužila jako domácí kaple arcibiskupů.
 Arcibiskup Petr z Aspeltu |
Pozdně románský západní chór byl postaven mezi lety 1200 až 1239. (Věž nad jeho křížením dostala gotickou střechu v 15. stol.)
Od roku 1306 je arcibiskupem mohučským Petr z Aspeltu, který byl před tím kancléřem a rádcem českého krále Václava II. Podporoval politiku Lucemburků, prosadil Balduina Lucemburského jako arcibiskupa trevírského a podporoval jeho bratra císaře Jindřicha VII. a českého krále Jana Lucemburského.
Na žádost budoucího císaře a krále Karla IV. vyňal papež 30. dubna 1344 svojí bulou Čechy a Moravu z církevní podřízenosti k Mohuči. Mohučský arcibiskup Heinrich z Virneburgu se tehdy protivil papeži podporou císaře Ludvíka Bavora, který byl v klatbě, a tímto měl papež možnost ho potrestat. A Karel toho dovedl využít.
V letech 1390 - 1410 byla na jižní straně postavena tzv. křížová chodba, jejíž obvod vytvořil velké átrium.
Během své tisícileté historie chrám sedmkrát vyhořel a v roce 1767 zničil blesk západní gotickou věž. Po napoleonských válkách byl chrám tak poničen, že se uvažovalo o jeho zbourání.
Informace:
Otvírací doba od března do října:
