 Pohled z jihu |
 Oravský hrad |
 Pohled od západu |
Hrad se rozrůstal na třech skalních terasách postupně během několika století, takže v dnešní době se dělí na horní, střední a dolní hrad.
Za hlavní vstupní bránou se nachází prostor předbraní druhé brány. Vlevo nad bránou se zvedá vysoká stěna Thurzova paláce, který má vchod z druhé strany, z hlavního nádvoří.
 Vstupní brána |
 Předbraní a druhá brána s padacím mostem |
 Pohled zpět ke vstupu z druhé brány |
 Vstupní skalní tunel |
Druhou bránu nechal postavit v letech 1540-43 Ján z Dubovce. Je vybavená padacím mostem a střílnami. Za druhou bránou pak následuje dlouhý skalní tunel, který nás přivede ke třetí bráně. Tenhle prostor na jižním cípu hradu chránila tzv. Archivní věž tyčící se nad třetí bránou.
 Archivní věž |
 Třetí brána |
 Hlavní nádvoří |
Za třetí bránou se už otvírá prostor hlavního nádvoří. Jeho nynější podoba vznikla za držení rodem Thurzů. Vlevo od brány stojí hospodářské budovy a hradní kaple sv. Michala. V kapli se nachází hrobka Thurzů a pozdější hrobka Henkel-Suňogů. Naproti stojí fara.
Na konci nádvoří mezi kaplí a farou je dvěma kamennými lvy střežené schodiště vedoucí na zvýšenou terasu dolního hradu. Vlevo vedle něho stojí pranýř hanby.
Západní stranu terasy ohraničuje Thurzův palác. Tady z té vnitřní strany vypadá jako přízemní domek, ale z druhé, západní strany ční nad vstupní bránou stěna vysoké a uvnitř prostorné budovy.
 Hlavní nádvoří |
 Vlevo na terase Thurzův palác |
 Pranýř |
 Thurzův kočár |
 Kamenný lev |
Střední hrad je tvořen dvěma paláci, obytnou věží a dvěma baštami. Věž je románského původu a vznikla pravděpodobně se stavbou horního hradu zároveň s předsunutým opevněním v místě dnešního středního hradu. Za držení hradu králem Matyášem Korvínem byl postaven palác Korvínův. Je to budova, jejíž čelní stěna je otočená k jihu, nad dolní hrad.
 Korvínův palác |
 Schody do středního hradu |
 Nádvoří středního hradu |
 Nádvoří se studnou |
 Hradní studna |
 Sklep ve skále |
Druhý, Dubovcův palác stojí mezi čtverhrannou věží a skálou, otočený směrem na východ k řece Oravě. Nechal ho postavit Ján z Dubovce, který získal hrad od Ferdinanda I. Habsburského. Mezi oběma paláci se tak nachází malé nádvoří. Je tady i 70 metrů hluboká studna, kterou nechal později vyhloubit v tunelu ve skále František Thurzo. Za studnou je ve skále vylámaný půlkruhový tunel sloužící jako sklep.
 Dubovcův palác a věž z nádvoří |
 Věž a Dubovcův palác z vnější strany |
 Prostor západní bašty, vstup z Korvínova paláce |
 Východní bašta z vnitřní strany |
Za Jána z Dubovce také vznikly dvě bašty vyčnívající půlkruhovitě na východní a západní straně ze zdí středního hradu a chránící tak jeho jižní nároží.
 Výstup k Citadele |
 Citadela |
 Nejvýš stojící objekt |
 Horní hrad |
Mohutná pevnostní stavba na jihovýchodě skály se nazývá Citadela. Na opačném, vyšším cípu skaliska se nalézá bývalá kaple. Dnešní podobu získal horní hrad až po velkých přestavbách za Jána z Dubovce a Thurzů. Původně byl na Citadelu přístup pouze po žebříku a budovy byly částečně dřevěné.
 Cisterna v citadele |
 Interiér Citadely |
 Interiér Citadely |
Zásobu pitné vody v Citadele zajišťovala cisterna na dešťovou vodu vyhloubená ve skále, jejíž otvor lze vidět ve spodním patře Citadely.
Thurzův palác nabízí svým vybavením v interiérech pohled na styl života v dobách renesance.
V Dubovského paláci se nalézá expozice oravské lidové kultury a kultury oravského zemanského stavu. Další expozice v tomto paláci je přírodovědná, s vystavenými exponáty z přírody Oravy.
V interiérech horního hradu se nalézá stálá expozice archeologických výzkumů na hradě a v okolí. Zajímavá je také „Mediatéka“. Je to stálá expozice věnovaná filmům, které byly natočeny v kulisách zdejšího hradu.
 |
 |
Romantické prostory hradního komplexu lákaly vždy filmaře. Reálné kulisy Oravského hradu tak posloužily k natočení mnoha filmů jak slovenských a československých, tak zahraničních. Točil se tady např. Král Drozdí brada (1984), Král sokolů (1999) a ze zahraničních už v roce 1922 Upír z Nosferatu nebo později Dračí srdce II. (1998). V roce 2015 byla otevřena nová expozice filmu v Citadele horního hradu, kde je možné vidět figuríny a velkoplošné fotografické upoutávky z natočených filmů.
Král Béla IV. získal hrad v roce 1267 do královského majetku. Po dobu 300 let pak mělo hrad ve správě nebo v zástavním majetku mnoho šlechticů, mezi jinými např. Matúš Čák Trenčiansky (1298), magister Donč, Juraj Bubek (1370), Mikuláš Gara, Stibor zo Stiboríc (1420) a Peter Komorovský (1441).Hrad byl rozšířen a dále opevňován za krále Matyáše Korvína, který ho vykoupil za 8000 zlatých od Komorovského.
Po bitvě u Moháče 1526, kdy hrozilo turecké nebezpečí, byl hrad opět rozšiřován a opevňován Jánem z Dubovce, který ho získal od Ferdinanda I. Habsburského.
 Juraj Thurzo VII. |
V roce 1556 koupil Oravský hrad František Thurzo. Za držení rodem Thurzů získal hrad přestavbami a dalším opevňováním dnešní podobu.
Za věrnost císaři při povstání Štefana Bočkaje získal hrad roku 1606 do trvalého rodového vlastnictví po meči i po přeslici Juraj Thurzo.
Když zemřel poslední Thurzo Imrich i jeho matka Alžbeta, ustanovilo sedm dcer Juraje Thurza tzv. Oravský komposesorát, v jehož čele byl volený ředitel (komposesor) jako hlavní správce. Prvním zvoleným byl Gašpar Illésházy.
Největší katastrofou Oravského hradu byl požár v roce 1800, který trval 2 týdny.
Začátkem 19. stol. byl hrad částečně opraven a v roce 1868 tady bylo založeno Muzeum Oravského komposesorátu. Celkovými opravami prošel hrad v letech 1953-68.
 |
Ubytování v penzionu v Oravském Podzámku nám nabízelo pěkný výhled oknem na Citadelu a věž Oravského hradu.
Prohlídka hradu, pokud máte zaplacený celý velký okruh, je víc jak dvouhodinová túra prostorami hradu, téměř pořád po schodech vzhůru a dolů.
Na stránkách hradu:
Otvírací doba
Vstupné
Použité zdroje pro Oravský hrad
