wz

Cestování

Slovensko

Oravský hrad

Oravský hrad se nachází v severní části Slovenska, v regionu Orava. Vypíná se na vysokém skalním útvaru nad řekou Oravou v obci Oravský Podzámok. Hrad chránil od poloviny 13. století severní hranici království a také obchodní cesty, které tudy vedly z Uher do Polska.
Pohled z jihu
Pohled z jihu
Oravský hrad
Oravský hrad
Pohled od západu
Pohled od západu

Hrad se rozrůstal na třech skalních terasách postupně během několika století, takže v dnešní době se dělí na horní, střední a dolní hrad.

Dolní hrad

Za hlavní vstupní bránou se nachází prostor předbraní druhé brány. Vlevo nad bránou se zvedá vysoká stěna Thurzova paláce, který má vchod z druhé strany, z hlavního nádvoří.

Vstupní brána
Vstupní brána
Předbraní a druhá brána
Předbraní a druhá brána
s padacím mostem
Druhá brána s padacím mostem
Pohled zpět ke vstupu
z druhé brány
Vstupní tunel
Vstupní skalní tunel

Druhou bránu nechal postavit v letech 1540-43 Ján z Dubovce. Je vybavená padacím mostem a střílnami. Za druhou bránou pak následuje dlouhý skalní tunel, který nás přivede ke třetí bráně. Tenhle prostor na jižním cípu hradu chránila tzv. Archivní věž tyčící se nad třetí bránou.

Archivní věž
Archivní věž
Třetí brána
Třetí brána
Hlavní nádvoří
Hlavní nádvoří

Za třetí bránou se už otvírá prostor hlavního nádvoří. Jeho nynější podoba vznikla za držení rodem Thurzů. Vlevo od brány stojí hospodářské budovy a hradní kaple sv. Michala. V kapli se nachází hrobka Thurzů a pozdější hrobka Henkel-Suňogů. Naproti stojí fara.

Na konci nádvoří mezi kaplí a farou je dvěma kamennými lvy střežené schodiště vedoucí na zvýšenou terasu dolního hradu. Vlevo vedle něho stojí pranýř hanby.

Západní stranu terasy ohraničuje Thurzův palác. Tady z té vnitřní strany vypadá jako přízemní domek, ale z druhé, západní strany ční nad vstupní bránou stěna vysoké a uvnitř prostorné budovy.

Hlavní nádvoří v dolním hradu
Hlavní nádvoří
terasa dolního hradu - vlevo Thurzův palác
Vlevo na terase
Thurzův palác
Pranýř
Pranýř

Thurzův kočár
Thurzův kočár

Kamenný lev
Kamenný lev

Střední hrad

Střední hrad je tvořen dvěma paláci, obytnou věží a dvěma baštami. Věž je románského původu a vznikla pravděpodobně se stavbou horního hradu zároveň s předsunutým opevněním v místě dnešního středního hradu. Za držení hradu králem Matyášem Korvínem byl postaven palác Korvínův. Je to budova, jejíž čelní stěna je otočená k jihu, nad dolní hrad.

Korvínův palác
Korvínův palác
Schody do středního hradu
Schody do
středního hradu
Nádvoří středního hradu
Nádvoří středního hradu
Nádvoří středního hradu
Nádvoří se studnou
Hradní studna
Hradní studna
Sklep ve skále
Sklep ve skále

Druhý, Dubovcův palác stojí mezi čtverhrannou věží a skálou, otočený směrem na východ k řece Oravě. Nechal ho postavit Ján z Dubovce, který získal hrad od Ferdinanda I. Habsburského. Mezi oběma paláci se tak nachází malé nádvoří. Je tady i 70 metrů hluboká studna, kterou nechal později vyhloubit v tunelu ve skále František Thurzo. Za studnou je ve skále vylámaný půlkruhový tunel sloužící jako sklep.

Dubovcův palác a věž
Dubovcův palác
a věž z nádvoří
Věž a Dubovcův palác z vnější strany
Věž a Dubovcův palác
z vnější strany
Prostor západní bašty
Prostor západní bašty,
vstup z Korvínova paláce
Východní bašta
Východní bašta
z vnitřní strany

Za Jána z Dubovce také vznikly dvě bašty vyčnívající půlkruhovitě na východní a západní straně ze zdí středního hradu a chránící tak jeho jižní nároží.

Horní hrad

Na nejvyšší skále stojí nejstarší část Oravského hradu. Hradní stavba vznikla v polovině 13. století a zahrnovala palác jako obytnou část, kasárna, sklady pro zásoby a kapli.
Výstup k Citadele
Výstup k Citadele
Citadela
Citadela
Nejvýše stojící objekt
Nejvýš stojící objekt
Horní hrad
Horní hrad

Mohutná pevnostní stavba na jihovýchodě skály se nazývá Citadela. Na opačném, vyšším cípu skaliska se nalézá bývalá kaple. Dnešní podobu získal horní hrad až po velkých přestavbách za Jána z Dubovce a Thurzů. Původně byl na Citadelu přístup pouze po žebříku a budovy byly částečně dřevěné.

Cisterna v citadele
Cisterna v citadele
Interiér Citadely
Interiér Citadely
Interiér Citadely
Interiér Citadely

Zásobu pitné vody v Citadele zajišťovala cisterna na dešťovou vodu vyhloubená ve skále, jejíž otvor lze vidět ve spodním patře Citadely.

Interiéry hradu

Thurzův palác nabízí svým vybavením v interiérech pohled na styl života v dobách renesance.
V Dubovského paláci se nalézá expozice oravské lidové kultury a kultury oravského zemanského stavu. Další expozice v tomto paláci je přírodovědná, s vystavenými exponáty z přírody Oravy.
V interiérech horního hradu se nalézá stálá expozice archeologických výzkumů na hradě a v okolí. Zajímavá je také „Mediatéka“. Je to stálá expozice věnovaná filmům, které byly natočeny v kulisách zdejšího hradu.

Hrad pro filmaře

film
film

Romantické prostory hradního komplexu lákaly vždy filmaře. Reálné kulisy Oravského hradu tak posloužily k natočení mnoha filmů jak slovenských a československých, tak zahraničních. Točil se tady např. Král Drozdí brada (1984), Král sokolů (1999) a ze zahraničních už v roce 1922 Upír z Nosferatu nebo později Dračí srdce II. (1998). V roce 2015 byla otevřena nová expozice filmu v Citadele horního hradu, kde je možné vidět figuríny a velkoplošné fotografické upoutávky z natočených filmů.

Historické souvislosti

Historie Oravského hradu, tak jak ho dnes známe, začala někdy před rokem 1267 stavbou jeho nejvyšší části. Citadelu na vrcholu skály nechal vystavět Miko Balaša, tehdejší župan a správce Oravy. Hrad chránil hraniční území Uherského království a obchodní cestu z Uher do Polska.
Uherská korunaKrál Béla IV. získal hrad v roce 1267 do královského majetku. Po dobu 300 let pak mělo hrad ve správě nebo v zástavním majetku mnoho šlechticů, mezi jinými např. Matúš Čák Trenčiansky (1298), magister Donč, Juraj Bubek (1370), Mikuláš Gara, Stibor zo Stiboríc (1420) a Peter Komorovský (1441).

Hrad byl rozšířen a dále opevňován za krále Matyáše Korvína, který ho vykoupil za 8000 zlatých od Komorovského.

Po bitvě u Moháče 1526, kdy hrozilo turecké nebezpečí, byl hrad opět rozšiřován a opevňován Jánem z Dubovce, který ho získal od Ferdinanda I. Habsburského.

Juraj Thurzo VII.
Juraj Thurzo VII.

V roce 1556 koupil Oravský hrad František Thurzo. Za držení rodem Thurzů získal hrad přestavbami a dalším opevňováním dnešní podobu.

Za věrnost císaři při povstání Štefana Bočkaje získal hrad roku 1606 do trvalého rodového vlastnictví po meči i po přeslici Juraj Thurzo.

Když zemřel poslední Thurzo Imrich i jeho matka Alžbeta, ustanovilo sedm dcer Juraje Thurza tzv. Oravský komposesorát, v jehož čele byl volený ředitel (komposesor) jako hlavní správce. Prvním zvoleným byl Gašpar Illésházy.

Největší katastrofou Oravského hradu byl požár v roce 1800, který trval 2 týdny.

Začátkem 19. stol. byl hrad částečně opraven a v roce 1868 tady bylo založeno Muzeum Oravského komposesorátu. Celkovými opravami prošel hrad v letech 1953-68.

Dojmy a postřehy

Výhled na hrad

Ubytování v penzionu v Oravském Podzámku nám nabízelo pěkný výhled oknem na Citadelu a věž Oravského hradu.

Prohlídka hradu, pokud máte zaplacený celý velký okruh, je víc jak dvouhodinová túra prostorami hradu, téměř pořád po schodech vzhůru a dolů.

Informace:

Na stránkách hradu:
Otvírací doba
Vstupné

Použité zdroje pro Oravský hrad

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist