Cestování

Německo, Porýní-Falcko

Císařský dóm ve Špýru
(Der Kaiserdom)

Mohutný románský chrám ve Špýru byl postaven jako symbol císařské moci císařů Svaté říše římské a jako velkolepé místo jejich posledního odpočinku.
Císařský dóm ve Špýru

Císařský dóm sv. Marie je největší románský kostel v Německu a v Evropě. Délka je 134 m, šířka skoro 38 m, výška východních věží 71,20 m a západních 65,60 m. V roce 1981 zařadilo UNESCO stavbu do světového kulturního dědictví.

Pohled z parku
Pohled z parku
Trpasličí galerie
Trpasličí galerie

Dóm je postaven z červených a žlutých pískovcových kvádrů. Je trojlodní, nad východním křížením a nad vstupním prostorem jsou dvě osmiboké věže, ta nad východním křížením je větší. V rozích dlouhé budovy se tyčí čtyři vysoké věže se čtvercovým půdorysem.
Parádní je vstup západním portálem. Je to vestibul, ve kterém jsou sochy sedících králů Adolfa Nassavského a Rudolfa I. Habsburského v nadživotní velikosti. Téměř po celém obvodu vrchní části chrámu je okrasná sloupová galerie, zvaná trpasličí galerie. Nechodilo se v ní, sloužila jako okrasný prvek.

Západní průčelí
Západní průčelí
z Maximilianstrasse
Král Rudolf I. ve vstupním prostoru portálu
Král Rudolf I. ve
vstupním prostoru
Jihovýchodní věž
Jihovýchodní věž
Východní část s apsidou
Východní část
s apsidou

Fresky z konce 19. století od Johanesse Schraudolfa zůstaly jen na bočních stěnách střední lodi. Ostatní byly sejmuty a všechno dáno do původního stavu. Zeď západního portálu je silná 6 metrů. Varhany jsou umístěny ve zdi nad portálem.
Hlavní loď s freskami
Hlavní loď
s nazarénskými freskami
z konce 19. století
Portál a varhany
Portál a varhany
Hlavní loď
Hlavní loď
Průhled z boční lodi
Průhled z boční lodi

Mýty a legendy

Král Rudolf I. Habsburský

"Vzhůru do Špýru,
kde jsou moji předchůdci,
kteří byli také králi."

Tato slova prý pronesl vážně nemocný král Rudolf I. Habsburský, když cítil, že se blíží jeho poslední hodina.

Ke špýrskému dómu se váže také pěkná legenda, která nám připomíná jednu českou, tu o rytířích z Blaníku. Je to pověst o převozníkovi.

Krypta

Krypta Císařského dómu
Krypta
Císařského dómu
Sarkofágy v hrobce
Sarkofágy v hrobce

Po stopách králůV chrámové kryptě jsou pohřbeni čtyři císaři, čtyři králové, tři císařovny, princezna a řada biskupů. Císařové Konrád II., Jindřich III., Jindřich IV., Jindřich V., králové Filip Švábský, Rudolf Habsburský, Adolf Nassavský a Albrecht Habsburský, císařovny Gisela, manželka Konráda II., Berta, manželka Jindřicha IV. a Beatrix, druhá manželka Fridricha Barbarossy a také jeho dcera Agnes.

Král Rudolf I. Habsburský
Král
Rudolf I. Habsburský
Císaři Konrád II., Jindřich III., Jindřich IV. a Jindřich V.
Císaři
Konrád II., Jindřich III.,
Jindřich IV. a Jindřich V.
Rozlehlá krypta, která byla dokončena už r. 1041, je nejstarší a původní částí katedrály. Je to největší podzemní románská prostora, jejíž strop tvoří 42 křížových kleneb podpíraných 70ti sloupy, počítáme-li i krajní půlsloupy a čtvrtsloupy. Tak jako celý chrám je stavěna z červených a žlutých pískovcových kvádrů. Součástí krypty je vlastní hrobka, do které se vstupuje po schodech nahoru. Před vchodem do hrobky je umístěna náhrobní deska s reliéfem Rudolfa I. Byla vytvořena krátce po jeho smrti, takže se pravděpodobně jedná o skutečnou podobu Rudolfa I. Vpravo na stěně je pak deska s reliéfy čtyř pohřbených císařů, vlevo čtyř králů. Uprostřed hrobky leží v sarkofágách císaři, králové a manželky některých z nich. Po obvodu jsou pak sarkofágy biskupů. Hroby byly původně na jiných místech katedrály, do hrobky byly všechny pozůstatky uloženy až na začátku 20. století.

Historické souvislosti

Po stopách králůCísař Konrád II. zakládá v roce 1030 stavbu s ideou vystavět největší chrám tehdejšího západního světa. Chrám byl poprvé vysvěcen až za Jindřicha IV. v roce 1061. Ten nechal udělat částečné úpravy a přestavby. Základy chrámu byly rozšířeny, dlouhá budova zvýšena o pět metrů a místo plochého dřevěného stropu vznikla valená klenba. Chrám byl úplně dokončen v roce 1106.
Po stopách králůPo velké slavnosti 31. srpna 1310 byl v chrámu oddán čtrnáctiletý budoucí český král Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou.
Císařský dóm po válkách o falcké dědictví
Císařský dóm po válkách
o falcké dědictví

Zkázou pro chrám byla válka o falcké dědictví. Po smrti posledního falckého kurfiřta Karla II. (vnuk českého "Zimního krále" Fridricha Falckého) vznesl nárok na Falc francouzský král Ludvík XIV. Francouzská vojska v r. 1689 vyplenila Špýr, zapálila i Císařský dóm a vyplenila hrobky. Západní část chrámu se po požáru zřítila.

Až téměř o sto let později 1758-77 došlo k dostavění zřícené části v původním stylu. Hned krátce na to byl chrám opět poničen Napoleonovými vojáky, když zde byly chlévy a skladiště, a bylo rozhodnuto, že bude zbourán. Díky mohučskému arcibiskupovi byl však zachován a po Napoleonově porážce opět obnoven.

V průběhu 18. století byly na stěnách namalovány malířem Schraudolfem nazarenské fresky a přestavěna západní část v neorománském stylu.
Při restaurování v letech 1957-61 byly některé fresky odstraněny a chrámu byl dán původní vzhled.

Dojmy a postřehy

Západní část s věžemi
Západní část
s věžemi
Sbor amerických kluků
Sbor
amerických kluků

Většina z nás si při vyslovení pojmu románský sloh nebo románský kostel představí nějakou tu rotundu nebo kostelík s tlustými zdmi a oblouky nad okny. Když jsem prošel parkem ve Špýru a přede mnou se zjevila ohromná katedrála, sedl jsem si na lavičku a jen zíral. Nad tím, co naši předci dokázali postavit kolem roku 1000, musíme jen žasnout.

Kulturním zážitkem byl i pěvecký sbor amerických kluků, kteří si přijeli zazpívat do tisíc let starého chrámu. Kousek si poslechněte.

Informace:

Otvírací doba v dómu:

  • Listopad-březen: pondělí-sobota od 9 do 17 hodin
  • Duben-říjen: pondělí-sobota od 9 do 19 hodin
    neděle celoročně: od 12 do 17 hodin
  • Vstupné do krypty: 2 €

Parkoviště Festplatz má označení P7, cena je 2 € na den a platí se u parkovacích automatů na ploše.
Potom už stačí jen projít parkem a během 10 minut jste u chrámu.
GPS souřadnice parkoviště Festplatz: N 49°18´51´´ E 8°26´41´´

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru