 Celkový pohled na Spišský hrad od východu |
Tento původně královský hrad, který se někdy od 12. století postupně rozrůstal až do dnešní rozlohy, měl velký význam. Byl střediskem Spišské župy a sídlem jejích královských správců. Posádka hradu střežila obchodní cesty a kontrolovala rozsáhlé území Spiše.
 Spišský hrad od západu |
 ... a hrad osvětlený |
Obrovský komplex hradu se skládá z několika částí. Nejstarší a nejvýše položený je horní hrad s velkou obrannou věží, několika bývalými paláci a s předhradím chránícím vstupní bránu. O něco níže se rozkládá střední nádvoří.. Nejrozsáhlejší částí je dolní nádvoří, jehož velký opevněný prostor sloužil k ochraně tábořícího vojska i okolního obyvatelstva v případě nebezpečí.
Hlavní vstupní brána do hradu měla důmyslné chránění. První linie obrany sestávala z řady sloupů, ve kterých byla osazena vodorovná břevna. Útočníkům ztěžovala přístup ke hradbám a zároveň byli z hradeb ostřelováni mezerami mezi břevny. Za sloupy pak následoval příkop.
 Sloupy pro břevna |
 Vstupní brána |
 Předbraní chránící vstupní bránu |
Prostor před bránou byl obestavěn zdí, opevňovacím prvkem na způsob barbakanu. Vlastní brána v hranolové hradební věži je gotická, z 15. století.
Touto první bránou se vstupuje do středního nádvoří. Tady stávaly při hradební zdi budovy posádky, sklady a sýpky. Mezi nimi vlevo v hradbě je brána do dolního nádvoří. Původně před opevněním prostoru dolního nádvoří byla tato brána druhým vstupem do hradu a byla opatřena předsunutým barbakánem, jehož základy jsou zrekonstruované. Po pravé straně středního nádvoří pak vede stoupající chodník k bráně do předhradí horního hradu.
 Střední nádvoří - pohled na horní hrad |
 |
 |
 Střední nádvoří - pohled z věže |
| Chodník ze středního nádvoří k předhradí horního hradu | |||
 Předhradí horního hradu |
 Románský vstup do horního hradu |
Ze staveb románského předhradí se toho mnoho nedochovalo, protože celý jeho prostor byl před rekonstrukcemi z velké části zasypaný.
Původně tu stával proboštský palác a z hospodářských budov mlýn. Ve zbytku jedné kamenné budovy se dnes prodávají suvenýry. Po pravé straně pak stoupají schody k bráně do horního hradu.
 Sever horního hradu |
 Schody věže |
 Obranná věž |
 Schody věže |
 Jih horního hradu |
Po obvodu nádvoří horního hradu stojí pozůstatky gotických a renesančních paláců. Nejzachovalejší budovou je románský palác v severním cípu hradu. Byla to okázalá trojpodlažní stavba, později goticky upravená. Mezi velkou věží a románským palácem stojí zrestaurovaná kaple sv. Alžběty. Na západní straně se nacházejí zbytky paláce Zápolských. Podél něho od věže směrem k románskému paláci byla později za Čáků vystavěna spojovací arkádová chodba, jejíž střecha slouží jako chodník mezi jednotlivými objekty.
 |
 |
 |
 |
| Románský palác | Interiéry horního hradu | Nádvoří horního hradu | |
Na nádvoří jsou vidět kruhové základy starší věže, která byla hned zpočátku pravděpodobně erozí podloží poškozena a nahrazena novou věží. Její základy snad mohly být později používány i jako zásobník na vodu. Na východní straně horního hradu zůstaly zbytky obvodových zdí paláce rodu Csáků.
 Výhled na jihovýchod |
 Výhled na jihozápad |
 Zbytky paláců Csáků |
 Spišské Podhradí |
Prostory horního hradu jsou upraveny jako vyhlídkové terasy. Z velké věže a z teras je nádherný výhled na celý areál hradu a okolní krajinu.
 Kaple sv. Alžběty |
 Zbrojnice |
Kaple sv. Alžběty byla postavena ve 30. letech 15. století. Původně plochý strop byl za Zápolských nahrazen klenbou, po které zůstaly zbytky klenbových podpěr. Do kaple se vstupuje na konci arkádové chodby.
V zachovalých místnostech horního hradu i v arkádové chodbě jsou umístěny expozice Spišského muzea. Můžeme vidět hradní kuchyni, lékárnu, vystavu zbraní a další muzejní kousky.
 |
 |
 |
 |
| Kuchyně | Muzejní expozice - zbrojnice | Mučírna | |
Dolní nádvoří je rozsáhlý prostor chráněný mohutnou hradbou na jižním svahu kopce. Bylo opevněno asi v polovině 15. století, tedy v době, kdy hrad ovládal český hejtman ve službách královny Alžběty Jan Jiskra z Brandýsa.
 Dolní nádvoří |
 Brána z dolního nádvoří |
Ve spodní části nádvoří jsou vidět základy tzv. Jiskrovy pevnůstky i s příkopem. Kruhovou pevnost nechal postavit Jan Jiskra z Brandýsa, když obsadil Spišský hrad. Pevnůstka ztratila význam po postavení hradeb.
 Základy Jiskrovy pevnůstky |
 Východní hradební věž |
 Spodní brána |
 Západní hradební věž |
Ve spodní hradbě dolního nádvoří je umístěna další brána pro přístup z jihu. Hradby jsou osazeny dvěma hradebními věžemi. Věže mívaly zadní stěnu otevřenou a tak je v případě obsazení nemohl nepřítel využít jako ochranu proti obráncům hradu.
Nejstarší stavbou hradu byla kruhová kamenná věž z 11. až 12. století. Ta se však vlivem špatného podloží zřítila na začátku 13. století a na horním nádvoří jsou po ní viditelné jen základy.
V první třetině 13. století byla postavena nová, dodnes zachovalá obranná věž, románský palác a další stavby. Po mongolském vpádu se hrad dál opevňoval, vznikl proboštský věžovitý palác v předhradí horního hradu (1249).
Hrad se stal střediskem královské župy a sídlem jejích hodnostářů.
Hrad byl sídlem členů královského rodu a poté spišských županů dosazených králem. V časech sporů o nástupce na uherský trůn se střídali různí majitelé. V roce 1312 se snažil hrad dobýt i Matúš Čák Trenčianský, ale neúspěšně.
 Jan Jiskra z Brandýsa |
Když roku 1439 zemřel Albrecht II. Habsburský, povolala královna vdova Alžběta bývalého husitského hejtmana, vůdce bratříků Jana Jiskru z Brandýsa, aby hájil zájmy jejího syna Ladislava Pohrobka. Jan Jiskra ovládl Spišský hrad po dohodě s jeho velitelem. V prostoru dnešního dolního nádvoří nechal postavit malou kruhovou pevnůstku i s příkopem a celý prostor nádvoří opevnil hradbou.
V roce 1464 daroval král Matyáš Korvín hrad rodu Zápolských. Zápolští nechali upravit románský palách do gotiky a hrad dobudovali. Na hradě se narodil i budoucí uherský král Jan Zápolský.
V roce 1528 byl hrad dobyt habsburskými vojsky krále Ferdinanda, který proti Zápolskému jako protikráli bojoval. Od Ferdinanda získal hrad rod Thurzů, kteří přistavovali a upravovali hradní budovy do renesančního stylu.
 Erb Čáků |
Po vymření Thurzů po meči získal hrad násilně manžel vnučky Alexandra Thurzy Štefan Čáky. Hrad musel králi vrátit, ale od Ferdinanda III. ho získal zpět. Zásluhou Čáků vznikla arkádová chodba a hrad dosáhl konečné podoby.
Hrad neúspěšně obléhali kuruci za Tököliho povstání v roce 1683. Později za povstání Františka II. Rákociho byl dobyt a tři roky byl v jeho moci.
Čákové sice drželi hrad až do poloviny 20. století, ale žili už v pohodlnějších zámcích. Hrad po velkém požáru v roce 1780 nebyl vůbec obyvatelný a zpustnul.
Jako pro neinformovaného návštěvníka hradu pro mě byla záhadou rozsáhlá, křivolaká, asi metr vysoká zeď složená z kamenů nacházející se na velké ploše na severním svahu pod Spišským hradem. Teď už vím, o co se jedná. Jen pohled od jihu ze silnice nebo ještě lépe z výšky to ukáže.
 Geoglyf |
 Zdroj: Google |
Jde o kamenný obrazec o rozměrech 100x100 metrů, který zobrazuje koně z keltské mince nalezené archeology na Spišském hradě. Vytvořil ho australský sochař Andrew Rogers s pomocí místních obyvatel. Tento geoglyf, jak se nazývají tyhle krajinné kamenné výtvory, byl dokončen v červnu 2008 a patří do jeho celosvětového cyklu Rytmus života.
Na stránkách hradu:
Otvírací doba a vstupné
Použité zdroje pro Spišský hrad
