Katedrála Panny Marie ve Štrasburku je jedna z největších gotických katedrál ve Francii. Její francouzský název je La cathédrale Notre-Dame de Strasbourg neboli katedrála Naší paní, což znamená Panny Marie. A jelikož Štrasburk leží v Alsasku, které bylo kdysi součástí Svaté říše římské, Liebfrauenmünster zu Strassburg je její německý název.
 |
 |
 |
| Katedrála Panny Marie ve Štrasburku | ||
Už zdaleka je rozpoznatelná typická asymetrická silueta průčelí štrasburské katedrály, protože dokončena byla jen jedna věž, vysoká 142 metrů. Průčelí katedrály je úžasně vyzdobené. Jen samotné portály jsou zaplněné množstvím soch.
 Portály katedrály |
 Hlavní portál |
 Tympanon |
 Galerie apoštolů |
 |
 |
| Výjevy z tympanonu nad hlavním vchodem | |
Tympanon nad středním vchodem zobrazuje scény ze Starého i Nového zákona. Lomené oblouky kolem něho jsou lemovány desítkami svatých. Nad středním portálem sedí král Šalamoun a ještě výše patronka katedrály Panna Marie s dítětem. Vysoko nad rozetou je umístěna galerie apoštolů.
 Panna Marie a Šalamoun |
 Král Dagobert |
 Rozeta |
 Rudolf Habsburský |
 Okna nad portálem |
Na sloupech vysoko nad portály jsou umístěny jezdecké sochy králů. V úrovni rozety to jsou např. Dagobert a Rudolf Habsburský. Velká rozeta uprostřed průčelí má průměr čtrnáct metrů.
 Ctnosti vítězící nad neřestmi |
 Pošetilé panny |
 Moudré panny |
Sochy levého vchodu představují ctnosti vítězící nad neřestmi.
Po stranách pravého vchodu vidíme téma moudrých a pošetilých pannen. Ty nemoudré mají lampy bez oleje sklopené, moudré drží plné lampy před sebou.
 Kaple sv. Vavřince |
 Varhany „Vlaštovčí hnizdo“ |
 Hlavní loď |
 Románský chór s apsidou |
 Boční jižní loď |
Hlavní varhany visící na stěně jako vlaštovčí hnízdo jsou z roku 1716, ale později byly po poškození přestavěny. Velká prostorná kaple s bílým zlaceným oltářem na severní straně je kaple sv. Vavřince (Saint-Laurent).
Bohatě zdobené vitráže oken na severní straně katedrály zobrazují řadu panovníků Svaté říše římské, v jižní lodi pak výjevy ze života svatých. Rozeta nad hlavním portálem má úctyhodné rozměry. Její průměr je bez deseti centimetrů 14 metrů. Okno - panovníci Sv. říše římské |
 Rozeta nad hlavním portálem |
 Okno v chóru - Panna Marie |
V chóru pak můžeme vidět velké okno z roku 1956, které nahradilo to původní, válkou zničené. Panna Marie na něm symbolicky žehná sjednocující se Evropě. Na vrcholu okna je zobrazeno i dvanáct hvězd jako na evropské vlajce.
Mezi množstvím obrazů a oltářů svatých patronů vyniká nádherná kamenná kazatelna z roku 1485. Její jemně vytesaná výzdoba připomíná krajku. Zvláštností, i když patrně náhodnou, je zelený paprsek světla z okenní vitráže, který osvětluje sochu Krista na čelní straně kazatelny v den jarní a podzimní rovnodennosti.
 Oltář sv. Mikuláše, Kateřiny a Pankráce |
 Kazatelna |
 Detail - kamenný pes |
 Oltář sv. Rocha, Mořice a Mikuláše |
Roztomilý je kamenný pes pozorně prý naslouchající svého pána, kterým byl ve své době proslulý kazatel Jean Geiler Kaysersberg. Pohladíte-li si psíka, údajně se vám splní přání.
 Křtitelnice |
 Olivetská hora |
 Prostor křížení |
Příčná loď s chórem je nejstarší, ještě románská část katedrály. V jejím severním ramenu zakončeném oltářem sv. Vavřince je k vidění rozsáhlé sousoší Olivetská hora o rozměrech 9x4 metry a výšce 5 metrů s více jak třiceti postavami. Naproti ve výklenku se nachází velká křtitelnice z roku 1453, precizně jemně vytesaná z kamene.
 Pilíř andělů |
 Muž na zábradlí |
Jižní rameno příčné lodi nám nabízí další skvosty. Uprostřed podpírá klenbu Pilíř soudu označovaný také jako Pilíř andělů. Ač je v románské části katedrály a byl postaven v roce 1230, jeho podoba je už gotická. Je vyzdobený dvanácti postavami andělů, evangelistů a Krista.
Muž za zábradlím je tajemná kamenná postava sedící nahoře na balkóně. Podle legendy je to konkurent stavitele. Nevěřil, že tenhle štíhlý pilíř udrží tak velkou klenbu a teď stále sedí a čeká, kdy to spadne.
V jižní části transeptu jsou také umístěny pozoruhodné astronomické hodiny z roku 1574.
Astronomické hodiny navrhovali významní matematici své doby a sestrojili je hodináři a tvůrci orlojů bratři Habrechtové. O malby se postaral malíř Tobias Stimmer. Hodiny byly zdokonaleny v polovině 19. století.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Tenhle orloj ukazuje pohyb planet, astronomické údaje, kalendář a dokonce i krouživý pohyb zemské osy nazývaný odborně precese, jehož interval je asi 26.000 let.
 Dům v ulici Rue du Maroquin |
 |
 |
 |
|
| Gutenberg a reliéfy na pomníku | |
Alsasko je region se smíšenou německo-francouzskou kulturou. Je to znát i na architektuře historických staveb. Poblíž katedrály můžeme vidět spoustu zdobených hrázděných domů.
Nedaleko katedrály na Gutenbergově náměstí stojí památník tohoto vynálezce knihtisku. Reliéfy na pomníku znázorňují vliv knihtisku na dějinné události, např. na boj proti otroctví.
Ke koloritu náměstí patří i pohádkově zdobený dětský kolotoč.
Nádherný starobylý dům Maison Kammerzell stojící vedle katedrály na rohu náměstí byl postaven v roce 1427 v pozdněgotickém stylu a konečnou renesanční podobu dostal v roce 1589. Přízemí je kamenné a patra dřevěná s bohatou řezbářskou výzdobou.
 Maison Kammerzell |
 Rue des Orfèvres |
 Place du Marché aux Cochons de Lait |
 Pohádkový kolotoč |
Na místě katedrály stály svatyně už od dob římského osídlení. Nejprve to byl Martův chrám a od 4. stol. křesťanské stavby, které zakládali nebo přestavovali franští králové Chlodvík, Dagobert nebo Karel Veliký.
Počátek dnešní katedrály však spadá do roku 1015. Na popud biskupa Wernera se tehdy začaly budovat základy na pilotách v bažinaté půdě na místě starých křesťanských modliteben. (Biskup Werner byl bratrem Ratbota, zakladatele hradu Habsburg.)
 Münster 1630 - Václav Hollar |
Novou budovu postihly požáry a tak kolem roku 1190 znovu probíhala výstavba chóru a transeptu v pozdněrománském slohu a byla dokončena také krypta.
Pod vlivem francouzských mistrů se postupně začal prosazovat gotický styl a od roku 1245 se takto stavěla hlavní loď i další části katedrály.
Západní průčelí rostlo do výšky postupně od roku 1277 a bylo dokončeno v roce 1439 jedinou, 142 metrů vysokou věží.
V dalších staletích už následovaly jen menší dostavby, např. renesanční severní portál nebo novogotická galerie na boku katedrály.
 František Xaver Richter |
Po nástupu reformace v německých zemích se stal i Štrasburk protestantským městem. Když však v roce 1679 přičlenil Luvík XIV. Alsasko k Francii, netrvalo dlouho a katedrála je opět katolická.
Od roku 1769 působil ve štrasburské katedrále český hudební skladatel z Moravy František Xaver Richter jako dirigent a skladatel chrámové hudby.
Za francouzské revoluce bylo obrazoborci zničeno na 235 soch z výzdoby. Jakobíni prohlašovali, že jediná věž katedrály symbolizuje nerovnost a v zájmu rovnosti žádali její zboření. Věž byla zachráněna jiným návrhem. Na její špici byla umístěna obrovská jakobínská čapka, aby symbolizovala vítězství revoluce. Plechová čapka tam zůstala do roku 1802.
V prusko-rakouské válce byla v roce 1870 pruským dělostřelectvem těžce poškozena románská věž nad křížením katedrály. Ta byla následně restaurována a také byl v neobyzantském stylu vymalován chór.
 |
Některé objekty v katedrále mají speciální nasvícení. Když jsem si je chtěl vyfotit, světla najednou zlomyslně zhasla. Až po chvíli jsem objevil zařízení na rozsvěcování. Stačilo vhodit 20 centů a už se svítilo. A kolik se najednou vynořilo fotografů, co se přiživili za můj dvacetník.
 |
Když jsem se ve Štrasburku jen tak coural po ulicích kolem katedrály, opět jsem si uvědomil, jak je francouzština melodická, krásná řeč. Jen ty názvy na nárožích ulic a náměstí. Tak třeba Place du Marché aux Cochons de Lait - když tohle vysloví pěkná Francouzka, jak nádherně to zní. A přitom je to Náměstí prasečího trhu (přesněji trhu se selátky živenými jen mateřským mlékem). Nebo název Rue du Maroquin. Maroquin je jemná safiánová kůže, takže tady asi sídlili její prodejci nebo výrobci. Jak stroze naproti tomu zní německý název téhle ulice - Kurwegass.
Použité zdroje pro Katedrálu ve Štrasburku
