Nejmenší město rakouských Korutan má okolo 2000 obyvatel, jmenuje se Strassburg a leží asi 25 km severně od města Sankt Veit an der Glan. Na kopci nad ním stojí hrad stejného jména - hrad Strassburg. Dnes je v hradu v provozu restaurant, je tady umístěno Lovecké muzeum a pořádají se národopisné výstavy.
 |
 |
 |
| Hrad Strassburg v Korutanech | ||
Jak vyplývá z jeho názvu, byl to hrad střežící cestu vedoucí údolím řeky Gurk, ale hlavně byl rezidencí řady biskupů z Gurku, jejichž duchovním působištěm byla nedaleká katedrála v Gurku.
 Jižní strana |
 Biskupská brána |
 Hrad ze severu |
 Severní věž a bašta |
Na jižní straně hradu byl dřív prostor ohraničený zdí a bránou, nyní jen symbolicky vyznačenou. Dnes je hlavním vstupem do hradu barokní Biskupská brána na jižní straně objektu, kterou společně s vnitřní hlavní bránou nechal postavit významný biskup-kardinál Johann VIII. von Goess (1675-96). Nad bránou je jeho socha a erb.
 Faulturm |
 Hlavní brána |
 Spojovací most |
 Erb - biskup Christoph Andreas |
 Erb - biskup Johann VIII. |
Biskupskou branou se vstupuje do prvního nádvoří, kde se po pravé straně tyčí nejstarší hradní věž - Faulturm (okolo r. 1147). Na severní straně nádvoří stojí budova postavená biskupem Andreasem Spaurem (1583-84) (erb na fasádě vlevo), která sloužila jako stáje a vězení.
Hlavní brána (Hauptportal) vede do vnitřního nádvoří. Po jeho obvodu jsou patrové budovy s arkádami o jejichž dnešní vzhled se postaral biskup-kardinál Johann VIII. (erb vpravo).
 Vnitřní nádvoří |
 Chodba s arkádami |
 Severní křídlo |
 Náhrobky |
Patrová křídla vnitřního nádvoří byla postavena už za předchozích biskupů, ale krásné arkády vytvořil do dnešní podoby až sochař Johann Payr ze St. Lambrechtu pro biskupa-kardinála Johanna VIII.
Do prostoru severního parkánu se vstupuje pod spojovacím mostem z prvního nádvoří. Severní straně hradu dominuje tzv. Severní věž. Původně tady byly věže dvě, postavené ve 14. a 15. století.
 Severní věž |
 Prostor severní bašty |
 Rohová věž |
Předsunutá severní hradba s výraznou baštou ze 16. stol. pak ohraničuje prostor parkánu. V jihovýchodním rohu hradu stojí Rohová věž ze 17. stol., která byla postavená nad románskou hradní kaplí sv. Mauritia, jejíž apsida vystupuje z její zdi.
Zakladatelem hradu Strassburg jako rezidence biskupů byl čtvrtý biskup z Gurku Roman I. (1131–1167), který byl i u založení nedaleké katedrály v Gurku. Zpočátku nebyl hrad tak velký. Základem původního hradu byla pevná budova obehnaná hradbou a věž poslední záchrany - bergfried. Hrad byl dokončen v roce 1147.Období mezi 12. a 16. století bylo poznamenáno snahou o zbavení se závislosti na salzburském arcibiskupství. V roce 1179 se salzburskému arcibiskupovi Konrádu III. nelíbil neoprávněný nástup biskupa hraběte Hermanna von Ortenburg a tak po dvouměsíčním obléhání v roce 1179 hrad dobyl a pobořil.
 |
Hrad byl znovu onoven a začátkem 13. stol. bylo obrannou zdí obklopeno i městečko pod hradem.
Roku 1280 král Rudolf Habsburský propůjčil hrad Vysokému soudnímu dvoru.
I nadále museli biskupové bojovat proti svým odpůrcům a čelit vzpourám. Hrad byl ničen, několikrát vyhořel, opět opevňován a pokaždé byl nějakým způsobem rozšířen a vylepšen.
V období renesance a potom baroka dostal hrad svou dnešní podobu. Jenže na konci 18. stol. přenesl tehdejší biskup svoji rezidenci do nově postaveného zámku Pöckstein a hrad Strassburg začal ztrácet na významu, zvlášť když bylo i sídlo biskupství přeneseno do Klagenfurtu.
A nakonec ještě kontrolní otázka: Víte, že pod hradem Strassburgem v Korutanech byl i Picasso? Nevěříte?
Tak tady je důkaz.
Použité zdroje pro Hrad Strassburg
