wz

Cestování

Slovensko

Trenčínský hrad

Trenčínský hrad stojí na skále přímo nad městem Trenčín. Hrad, který byl na konci 18. století téměř úplně zničený, byl zrenovován do nynějšího stavu a stal se národní kulturní památkou.

Trenčínský hrad Trenčínský hrad Trenčínský hrad - horní hrad
Trenčínský hrad

Ke hradu vedou z centra města dvě cesty. Jedna je z dolního konce Mírového náměstí po Farských schodech a druhá z horního konce náměstí Matúšovou ulicí.

Dolní hrad

Areál hradu je rozdělen na tři části. Pod nejvýše položeným horním hradem se na severní straně rozkládá dolní hrad, ze kterého vede přístupová cesta k hornímu hradu přes jižně položenou střední část hradu.

První, vstupní bránu do hradu chránil barbakán s dvěma předsunutými obrannými baštami. V té pravé je dnes umístěna pokladna. Druhá v pořadí je západní brána, kterou se vstupuje do prostoru dolního hradu. Nad bránou se tyčí Matyášova věž zvaná také Hodinová věž.
Barbakánová bašta vstupní brány
Barbakánová bašta
První, vstupní brána
První,
vstupní brána
Druhá rána s Hodinovou věží
Druhá brána
s Hodinovou věží
Hodinová věž
Hodinová věž

V nejsevernějším cípu hradeb chránila tuto část hradu velká Dělová bašta, kterou nechal zřídit Alexius Thurzo okolo roku 1540. K ní přiléhají budovy, kde byly nalezeny pozůstatky mlýna a kaple. Dnes je tady umístěna expozice mučírny. V prostoru před baštou se nalézá studna nazývaná Studna lásky, ke které se váže legenda.

Dělová bašta
Dělová bašta
Studna
Studna
Mučírna
Mučírna
Kasárna
Horní hrad a kasárna
Kasárna
Kasárna
Expozice zbraní
Expozice zbraní

Dolní hrad sloužil jako prostor pro hospodářskou činnost, ale stojí tady také nově zrekonstruovaná kasárna vpravo od Hodinové věže. Budova byla postavena za Zápolských jako ubykace posádky i sklad zbraní. Dnes tady je výstava zbraní a expozice archeologického výzkumu hradu.

Horní hrad

Hornímu hradu dominuje Matúšova věž a tři paláce. Ze severu přiléhá k věži Ludvíkův palác, který nechal postavit uherský král Ludvík I Veliký. Při pohledu z města je to ten uprostřed. Na východní straně (vlevo) stojí Barbořin a na západní (vpravo) Zápolského palác.
Trenčínský horní hrad
Horní hrad

K hornímu hradu vede přístupová cesta vnitřkem hradeb přes třetí bránu a přes jižně položenou střední část hradu. Tam se vstupuje do horního hradu přes malý most čtvrtou bránou. Nad bránou je umístěn reliéf s erby a nápisem o rodu Illésházy.

Třetí brána
Třetí brána
Čtvrtá brána
Čtvrtá brána
Reliéf - rod Illésházy
Reliéf Illésházy
Pátá brána
Pátá brána

Hned za čtvrtou bránou vlevo je vstup do Zápolského paláce, který nechala postavit začátkem 16. století Hedviga Těšínská, manželka Štefana Zápolského. Nádvoří horního hradu je rozděleno další, vnitřní hradbou. Pátou bránou ve vnitřní hradbě se vstupuje do hlavního nádvoří. Nejstarším objektem tady jsou základy románské rotundy, pravděpodobně z 11. století.

Pozůstatky kaple
Pozůstatky kaple
Hlavní nádvoří
Hlavní nádvoří
Místo se základy románské rotundy
Objekt románské rotundy
Základy románské rotundy
Základy románské rotundy
Barbořin palác
Barbořin palác
Erb Barbory Celjské
Erb Barbory Celjské

Hlavní nádvoří vzniklo zbouráním původního Matúšova paláce. Na jeho místě vzniklo nádvoří a při využití jeho pozůstalé vnější zdi vznikl východněji palác Barbořin. Ten byl postaven okolo roku 1430 pro Barboru Celjskou, manželku římského císaře a uherského krále Zikmunda Lucemburského.
Pod arkýřem na venkovní zdi paláce se dochoval erb Barbory Celjské.

Letní věž
Letní věž
Matúšova věž Matúšova věž
Matúšova věž

Za vnitřní, pátou bránou, vedle Zápolského paláce, stojí pozůstatky Letní věže.

Centrální a nejdůležitější stavbou horního hradu je Matúšova věž. Měla úlohu posledního útočiště v případě dobytí hradu, tzv. bergfrid. Původně byla postavena v románském slohu v 11. století a byla vysoká 16 metrů. Později byla zvýšena na 39 metrů a upravená do gotického vzhledu. Sám Matúš Čák měl prý ve čtvrtém poschodí svoji pracovnu.

Interiér Matúšovy věže Schody ve věži Schody ve věži Ochoz Matúšovy věže
Interiér Matúšovy věže Schody ve věži Ochoz Matúšovy věže

Matúšova věž má ve spodní části zdi silné 4 metry, nahoře pak 2 metry. V každém patře byla obytná místnost. Schodiště je velmi úzké a z každého patra vycházelo z jiného směru, aby se případný dobyvatel hůře orientoval.

Opevnění středního hradu
Jižní opevnění
Mlýnská a Jeremiášova bašta
Bašty jižního opevnění
Věžička jižního opevnění
Věžička jižního opevnění

Výhled z Matúšovy věže nám nabízí pohled na město Trenčín, krajinu Pováží a Strážovské vrchy. Na jižní straně si můžeme prohlédnout systém jižního opevnění. Na této straně byl snadný přístup k hradu, proto vznikl v 15. až 18. století důmyslný systém tří hradeb, suchých příkopů a bašt.
Dvě bašty za sebou sloužily pro umístění děl. Vnější je Mlýnská bašta, za ní ji chránila bašta Jeremiášova.

Interiéry hradu

Gáspár Illésházy
Illésházy
Gáspár
Vzhledem k velkému požáru v roce 1790 a následnému chátrání hradu se původní vybavení nedochovalo. Ve vnitřních prostorách hradních paláců jsou různé expozice Trenčínského muzea.
V přízemí Ludvíkova paláce jsou vystaveny hlavně obrazy ze sbírek rodu Illésházy, portréty Habsburků a mytologické náměty. V prvním patře jsou pak zařízeny dva salóny - lovecký a empírový. Jsou zde vystaveny trofeje, obrazy a nábytek ze 17. až 19. stol. Barbořin palác nám nabízí rytířský sál se zbytky původních fresek, ložnici a šatnu Barbory Celjské. Palác Zápolských má v interiérech velkou sbírku obrazů z mnoha sídel rodu Illésházy.

Historické souvislosti

Na místě pravděpodobného velkomoravského hradiště začal v 11. století vznikat královský hrad. Nejstarším objektem jsou základy předrománské rotundy. První hradní stavbou se ke konci 11.století stala kamenná obranná věž (bergfrid).
Mongolská přilbaV roce 1241, kdy se mongolské hordy prohnaly Moravou a středním Povážím, odolal hrad jejich obléhání.
Matúš Čák Trenčianský
Matúš Čák
Trenčianský

Počátkem 14. století držel hrad jako centrum svého panství Matúš Čák Trenčianský. Tento mocný, slavný, ale ne příliš charakterní uherský magnát, nazývaný „Pán Váhu a Tater“, se stal vládcem téměř celého dnešního Slovenska. Často neoprávněně zabíral panství slabších pánů a neváhal si brát i z královských a církevních majetků. Za něho byl postaven Matúšův palác.
Uherská korunaNový uherský král karel Robert z Anjou získal hrad do královskách držav roku 1321, kdy Matúš Čák pravděpodobně zemřel. Jeho syn Ludvík I. Veliký nechal postavit Ludvíkův palác.
Uherská korunaZa císaře a krále Zikmunda Lucemburského byl Trenčín majetkem jeho druhé manželky Barbory Celjské. Pro ni byl postaven Barbořin palác.
Erb ZápolskýchZa vlády Matyáše Korvína získal roku 1475 odměnou trenčínské panství uherský šlechtic Štefan Zápolský. S manželkou Hedvikou nechali postavit v novogotickém slohu nejmladší z paláců, Zápolského palác. Štefanův syn Jan Zápolský byl uherským králem a protivníkem nastupujícího Ferdinanda I. Habsburského.

V roce 1528 obléhalo hrad vojsko Ferdinanda I. Hrad byl poničen dělostřelbou a výbuchem prachárny. Posádka Jana Zápolského, protikrále a protivníka Ferdinanda I., se vzdala za slib volného odchodu.

Štefan Illésházy
Illésházy
Štefan
Trenčínský hrad na začátku 18. století
Trenčínský hrad
na začátku 18. století

V 16. století mělo hrad v zástavě nebo majetku několik šlechtických rodů s několika významnými osobnostmi. V roce 1524 to byl Alex Thurzo, 1573 Ladislav Popel z Lobkovíc, poté Imrich Forgáč.

V roce 1600 koupil trenčínský hrad jeden z nejvýznamnějších uherských šlechticů Štefan Illésházy. Rod Illésházy držel hrad až do roku 1835.

Vpádu osmanských vojsk roku 1663 město i hrad odolaly.

Když v roce 1783 hrad opustila císařská posádka a následně roku 1790 postihl město obrovský požár, staly se z hradu ruiny.
trencin_hrad_ruiny
Ruiny hradu na pohlednici

Viz také Historické souvislosti města Trenčín.

Dojmy a postřehy

Když si uvědomíme, jaká to byla kdysi ruina, musíme složit poklonu, jak je hrad perfektně zrekonstruovaný.

Výklad průvodce při naší návštěvě byl profesionální. I když provázel pouze čtyři a posléze jen dva návštěvníky, nevynechal nic z výkladu.

Škoda, že v interiérech se nesmí fotit, třeba i za poplatek. S tím se na cestách po Evropě už většinou nesetkáváme. I v Česku se od zákazů upouští. Vždyť pár fotek by návštěvníky na interiéry spíš nalákalo. Alespoň u mě to tak funguje - vidím na obrázku, musím vidět v reálu.

Informace:

Prohlídky začínají vždy 15 a 45 minut po každé celé hodině a jsou rozděleny podle okruhů.
Otvírací doba a vstupné na oficiálních stránkách hradu

Použité zdroje pro Trenčínský hrad

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru
TOPlist