Chrám postavený na základech Konstantinova paláce ve 4. stol. n. l. byl největší křesťanskou církevní stavbou své doby. Stál na asi čtyřikrát větší ploše než dnešní dóm a dosahoval až k dnešnímu náměstí Hauptmarkt. Trevír byl sídlem biskupství od druhé poloviny 3. stol. a chrám sv. Petra tak byl důstojným místem pro biskupský stolec jednoho ze tří nejvlivnějších říšských církevních knížat - arcibiskupa trevírského.
 Jižní věž západního průčelí |
 Dóm sv. Petra - západní průčelí |
 Dóm sv. Petra od severozápadu |
 Jižní věž západního průčelí |
Téměř 1700 let starý trevírský dóm je mozaikou mnoha slohů od antiky přes sloh románský a gotický až po baroko.
Masivní západní průčelí pochází z 11. století kromě posledního patra jihozápadní věže. Na rozích čtyřbokých věží, ve kterých jsou zvonice, jsou dvě válcové schodišťové věže. Ve zdivu hlavní budovy jsou vidět přes dvacet metrů vysoké původní zdi ze 4. století. Na konci východního chóru je pár gotických věží s vysokými špičatými střechami.
 Hlavní loď a východní chór |
 Hlavní loď a západní chór |
Vnitřek původní římské stavby byl přestavěn na trojlodní prostor s dvěma chóry a ploché stropy byly zaklenuty gotickou klenbou.
Za pozornost stojí lavice po stranách východního chóru. Jsou zdobené intarziemi ze slonoviny a cínu.
V apsidě západního chóru se nalézá tumba z černého mramoru s ostatky arcibiskupa Balduina Lucemburského, bratra císaře Jindřicha VII. a strýce českého krále Jana Lucemburského.
Během 17. století byl interiér barokně přebudován a vyzdoben. Románská apsida západního chóru má bohatou barokní štukovou výzdobu.
 Východní chór s hlavním oltářem |
 Východní chór |
 Západní chór |
 Barokní strop západní apsidy |
 Boční loď |
 Oltář všech svatých |
 Kazatelna |
 Přepážka mezi apsidou a kaplí |
 Varhany |
Kazatelna (1572) a Oltář všech svatých (1614) jsou dílem sochaře pozdní renesance H. R. Hoffmanna. Oltář je pěknou ukázkou německého manýrismu. Apsida východního chóru a kaple Svatého roucha je oddělena nádhernou barokní přepážkou s průhledem do kaple. Varhany jsou sice nové z roku 1974, ale tak jako původní varhany visí na stěně kostela jako vlaštovčí hnízdo.
 Erb trevírského biskupství |
Od poloviny 3. století měly křesťanské obce na tomto místě své biskupy. Tak začalo někdy po roce 250 n. l. působení dlouhé řady biskupů a arcibiskupů trevírských, počínaje biskupem Euchariem.
 Chrámový komplex ze 4. stol. (zdroj: Lambert Dahm) |
Podle ústního podání doloženého nálezy pod kostelem byl v části císařského paláce zřízen biskupský kostel a zasvěcen sv. Petrovi. To bylo kolem r. 326. Ještě v první polovině 4. stol. byla tato církevní stavba rozšířena na ohromný kostelní komplex se čtyřmi bazilikami a mnoha dalšími budovami a stala se tak největším církevním komplexem své doby.
Na konci 4. stol. za císaře Gratiana byl severovýchodní kostel částečně zbořen a na jeho místě byla postavena čtvercová stavba (tzv. Quadratbau), která se stala základem dnešního dómu.
V době "stěhování národů" v první polovině 5. století bylo mnoho staveb poničeno Franky. Další velkou zkázu přinesli Normani v roce 882.
 Biskup Poppo von Babenberg (z babenberského rodového stromu) |
Na počátku 11. stol. za arcibiskupa Poppo von Babenberg a jeho následovníků začala obnova chrámu na základech severovýchodní čtvercové stavby. Z té doby je i západní fasáda chrámu a obnovené krypty pod chrámem. Ve 12. stol. byl vystavěn pozdněrománský východní chór.
Ve 13. stol. byl na zbytcích původního jižního kostela postaven nejstarší gotický kostel v Německu Liebfrauenkirche (kostel Matky Boží) a na východní straně křížová chodba. Oba kostely byly propojeny. Za arcibiskupa Balduina Lucemburského (strýc českého krále Jana Lucemburského) byly zvýšeny obě východní věže.
V r. 1515 nechal tehdejší arcibiskup zvýšit jihozápadní věž, protože nesnesl to, že měšťany právě postavený kostel sv. Gangolfa měl věž vyšší než věže dómu.
Na přelomu 17. a 18. stol. proběhly mnohé úpravy. Mezi jinými výstavba komory na vrcholu východního chóru pro uložení nejvzácnější relikvie, kterou bylo Svaté roucho - Kristova tunika uchovávaná tady od dob antického Říma.
Po požáru v r. 1717 pak došlo k mnohým změnám - nové oltáře, varhany, barokní náhrobky a malby.
V 19. století začalo restaurování a navracení chrámu do středověkého vzhledu.
 |
V tomhle původně románském kostele překvapí, v porovnání s románskými chrámy ve Speyeru, Wormsu a Mohuči, kde je spíš šero až tma, množství denního světla pronikajícího zdejšími románskými okny.
Všudepřítomné lešení tady teprve začínali stavět. Měli jsme štěstí, přijeli jsme na poslední chvíli.
Informace:
Katedrála
Otevřeno denně od 6:30, duben-říjen do 18:00, listopad-březen do 17:30
vstup zdarma
Použité zdroje pro Dóm v Trevíru
