Už od 14. století se pyšní město Ulm ohromnou katedrálou. Je to Münster, jak jsou v téhle části Německa katedrály nazývány. Základní kámen stavby byl položen v roce 1377, ale její věž byla dokončena až za 513 let. V té době, v roce 1890, pak byla věž Münsteru nejvyšší stavbou světa a dodnes je nejvyšší kostelní věží.
 Pohled ze západu |
 Nejvyšší kostelní věž na světě |
 Pohled z východu |
Mohutná věž se tyčí nad hlavním portálem do výšky 161,53 m. Její stavba byla dokončena v 19. století podle původních plánů z 15. století. Po 768 schodech se dá vystoupat na vyhlídku 142 m nad zemí.
 |
 |
 |
 |
| Západní průčelí, hlavní portál a jeho výzdoba | |||
Velikosti věže odpovídá i velkolepý západní portál se vstupním prostorem podepřeným dvěma pilíři. V oblouku nad vchody je vyobrazeno stvoření světa, první hřích a vyhnání z ráje.
 Sv. Antonín a Jan Křtitel |
 |
 Marie s dítětem a sv. Martin |
 Tympanon nad hlavním vchodem |
Na pilířích stojí vlevo sv. Antonín a Jan Křtitel a vpravo Marie s dítětem a sv. Martin. Uprostřed na pilíři mezi dveřmi pak Ježíš Kristus jako trpitel (Schmerzensmann).
Budova chrámu je postavena z cihel včetně bočních opěrných zdí, ale hlavní věž i východní věže nad chórem jsou z kamene.
 Horní část velké věže |
 Špice velké věže |
 Boční portál na jižní straně |
 Špice jedné z východních věží |
 Podpěrná zeď jižní strany |
 Varhany |
 Hlavní loď |
 Poslední soud |
 Malovaná klenba |
Nad lomeným obloukem chóru namaloval Hans Ulmer Schüchlin v roce 1471 velkou fresku Poslední soud.
Pilíře oddělující hlavní loď od bočních zdobí nejen svatí, ale i světské postavy. A protože je kostel protestantský, dostali se sem např. i švédský král Gustav Adolf II. nebo vévoda Christoph von Württemberg. Poměrně nové sochy z 19. stol. stojí na podstavcích z doby parléřovské.
 Svatostánek |
 Gustav Adolf II. |
 Christoph von Württemberg |
 Pilíře boční lodě |
 Křtitelnice |
V levé části hlavní lodě před chórem je umístěný 26 metrů vysoký svatostánek vytesaný z kamene, ve kterém bývaly ve skříňce uloženy hostie. Pod kamennou klenbou podpíranou třemi sloupy stojí křtitelnice z roku 1474.
 Lavice chóru |
 Řezby chórových lavic |
Chórové lavice jsou z 15. století. Mají 89 sedadel a jsou vyřezávané z dubového dřeva. Na pultech před lavicemi jsou umístěny vyřezávané bysty - vlevo slavní muži historie, např. Pythagoras, Cicero, Seneca a vpravo moudré ženy starověku zvané Sybily.
Kromě církevních hodnostářů zasedala v lavicích při zvláštních příležitostech také městská rada.
Na vzniku katedrály v Ulmu má "zásluhu" římský císař a český král Karel IV. Při neúspěšném dobývání města zničili jeho vojáci ulmský kostel, který stál mimo městské hradby. Proto se měšťané rozhodli postavit ve městě kostel nový.
A rozhodli se vekoryse. Münster měl svou velikostí ukazovat bohatství a moc tohoto svobodného říšského města. Ve městě s deseti tisíci obyvateli měl stát chrám až s dvaceti tisíci místy. (To bylo výjimečně i s místy pro stání - k sezení bylo 2000 míst.) Stavbou byl pověřen stavitel Jindřich Parléř starší (z Ulmu).
Základní kámen byl položen 30. června 1377. Do roku 1391 se na vedení stavby vystřídali ještě Michael Parléř a Jindřich Parléř mladší.
 Münster v roce 1887 |
Po Parléřích nastoupili stavitelé Ensingerové. První z nich Ulrich Ensinger chtěl postavit hlavní věž víc jak 150 metrú vysokou. Mezitím byl nehotový kostel v roce 1405 poprvé vysvěcen. V té době byl samozřejmě katolický.
Další stavitel Matthäus Böblinger předělal v roce 1477 plány, a to především u hlavní věže. Pak ale nastaly problémy. Zdi sřední lodi i klenba bočních lodí nevydržely tak velké zatížení.
Stavbu zachránil stavitel Burkhard Engelberg z Augsburgu. Zesílil základy západní věže a změnil klenbu bočních lodí, kterou podepřel štíhlými pilíři.
Po roce 1530 přechází občané města na luteránskou víru a kostel se stal protestantským.
Až v 19. století bylo rozhodnuto o dokončení hlavní věže. Byla dostavěna v roce 1890 podle původních plánu, avšak o 10 metrů zvýšená. Překonala tak výškou dóm v Kolíně nad Rýnem.
Poslední soud |
Varhany |
Jak už jsem psal výše, při vstupu do téhle katedrály si člověk musí říct: je to jiné než v ostatních gotických dómech. Asi to způsobuje barevnost fresky na východní stěně nad chórem, malovaná klenba hlavní lodě a taky lehkost kleneb na štíhlých pilířích bočních lodí. To všechno bylo umocněno, když se po mém vstupu do katedrály rozezvučely varhany a zazněla Bachova Tokáta a fuga d-moll. Ty pocity se nedají slovem vyjádřit.
Otvírací doba Münsteru je vždy od 9:00.
Zavírací podle ročního období v 16:45 až 19:45.
Použité zdroje pro Münster - katedrálu v Ulmu
