 Pravý břeh Rýna u Remagenu |
 |
 |
 |
 |
| Mostní věže na levém břehu |
Mostní věže na pravém břehu | Pamětní kříž na skále | |
 Ludendorfův most před 2. sv. válkou |
Most u Remagenu byl postaven za I. světové války v letech 1916 až 1918, aby bylo umožněno přesouvat více vojáků a válečného materiálu na západní frontu. Císař Vilém II. pojmenoval most osobně 1. května 1918 jménem generála Ludendorffa na Ludendorff-brücke.
Projektantem mostu byl mannheimský architekt Karl Wiener. Most měřil 325 m, světlost nad normální hladinou měl 14,8 m a nejvyšší bod mostního oblouku byl 29,25 m nad hladinou. Mostem vedla dvoukolejná trať a dva pěší chodníky. Jelikož se jednalo o vojensky důležitý objekt, byly na každé straně mostu postaveny dvě pevnostní věže. Věže měly střílny a byly vybaveny příbytky pro posádku a sklady pro zásoby.
V mírové době po I. světové válce byl most využíván velmi málo, většinou ho používali místní jako zkratku na druhou stranu Rýna. Začal však být ženijními jednotkami armády připravován pro případnou možnost rychlého zničení v krizové situaci. Byl připraven tak, aby ho mohlo 600 kg položených trhavin okamžitě zničit.
V průběhu II. světové války po útoku německých vojsk na západ, byly trhaviny odvezeny. Po invazi spojeneckých vojsk v Normandii v r. 1944 byly opět dopraveny zpátky, ale namontovány měly být až na rozkaz v případě, že by se nepřítel přiblížil na méně než 8 km. To proto, aby nemohlo dojít k nechtěnému výbuchu při bombardování. Most byl bombardován spojenci v říjnu a prosinci 1944 a v lednu 1945.
7. března 1945 měl německý velitel Remagenu kapitán Bratge na mostě už jen 36 vojáků, proto chtěl most zničit co nejdříve. Část místního obyvatelstva byla ukryta v železničním tunelu za mostem ve skále na pravém břehu Rýna. Jednotky 1. U.S. armády stály severně i jižně od mostu. Ke zmatku na německé straně přispěla i náhlá změna velení z kpt. Bratkeho na majora Hanse Schellera. Scheller chtěl držet most neporušený, tak dlouho, jak jen by to bylo možné, aby se přes Rýn mohlo přesunout co nejvíc německých jednotek. Také trhavina, která byla dovezena, nebyla ta správná, ale jen slabší průmyslová.
Téhož dne v 11 hodin dopoledne se podařilo dosáhnout mostu předvoji 9. US divize pod velením nadporučíka Charlese H. Timmermanna. Po útoku spojenců se Němci pokusili most odpálit, což nevyšlo, takže byl po tvrdém boji dobyt. Důsledkem toho byl velitel Hans Scheller a 3 další vojáci zastřeleni za údajnou zradu. Přesun spojenců přes most mohl začít. Během 24 hodin se přesunulo na východní břeh prvních 8000 tisíc spojenců. Němci se ještě pokoušeli most zničit leteckými nálety i odpálením náloží pomocí potápěčů. Nic z toho se nepodařilo.
17. března 1945 pracovali na mostě ženisté. Znenadání se most zachvěl a zřítil se do Rýna. Neví se přesně, co bylo příčinou. Snad tomu dopomohly neustálé otřesy od výbuchů nebo poškození po přesunech těžké vojenské techniky Američanů.
 Rýn u Remagenu |
 Rýn u Remagenu |
V úseku čtyřiceti kilometrů kolem Remagenu není přes Rýn žádný most. Kdo chce na druhou stranu řeky, může využít některý z několika přívozů.
Rýnské hrady, zámky a taky vinice jsou všeobecně známé. Mezi Remagenem a Bonnem na pravém břehu Rýna stojí na návrší nad řekou zámek Drachenburg, nad ním na kopci zřícenina jakéhosi hradu a v údolí pod nimi jsou samozřejmě vinice.
 Rýnský ostrov mezi Remagenem a Bonnem |
 Přívoz na Rýnu |
 Rýnské hrady, zámky a vinice |
 Rýnský zámek Drachenburg |
 |
|
Na téma dobývání remagenského mostu spojenci za II. světové války natočil americký režisér John Guillermin film Most u Remagenu (1969). Jako exteriér pro natáčení posloužil most přes Vltavu v Davli. Ten byl sice jen pro pěší, oproti originálu má dva oblouky a je samozřejmě o mnoho menší, ale konstrukcí byl velmi podobný tomu remagenskému. Když byly přistavěny kulisy - mostní věže, byl ve filmu téměř k nerozeznání. Samozřejmě u toho bylo hodně západní vojenské techniky. Kuriózní bylo, že uprostřed natáčení v roce 1968 vtrhla do Československa okupační vojska z východu, takže se na našem území setkaly armády NATO s armádami Varšavské smlouvy.
Informace:
Otvírací doba v Mírovém muzeu:
