Odjakživa si lidé spojovali vybájená místa s místy skutečnými. My máme Šemíkův hrob ze Starých pověstí českých nebo taky Žižkův dub, naši germánští sousedi mimo jiné zase Siegfriedův pramen z bájného eposu Píseň o Nibelunzích.
V lesích Bádenska-Württemberska asi 25 km jižně od Heidelbergu nedaleko obce Odenheim se nachází jeden z těchto údajných pramenů, kde měl být zavražděn slavný hrdina Siegfried.
 |
 |
Pramen vyvěrá na malém lesním paloučku a byl upravený do dnešní podoby v roce 1932 z iniciativy Sigmunda Odenheimera, amerického podnikatele a rodáka z Odenheimu. Na reliéfu je znázorněný výjev z eposu a vytesaný nápis volně přepsaného verše týkajícího se polohy pramene.
 |
 |
 |
 |
Starogermánský epos o Nibelunzích, původně jen ústně podávaný, vznikl písemně okolo roku 1200 v oblasti Pasova. Postupně však vzniklo na různých místech několik dalších verzí. Jedna z nich, tzv. verze C, byla možná sepsána mnichem působícím v dnes již neexistujícím klášteře Odenheim.
A právě v téhle verzi v 1013. verši se dozvídáme, že pramen, u kterého byl Siegfried zabit zrádným Hagenem z Tronje, se nalézá u vesnice Otenhaim, což by mohlo znamenat dnešní Odenheim.
 |
Von dem selben brunnen da Sivrit wart erslagen sult ir div rehten mære von mir hoern sagn vor dem Otenwalde ein dorf lit Otenhaim da vliuzet noch d/er\ brunne des ist zwifel dehein. K tomu prameni, kde byl Siegfried zabit, můžete, vy správní, zvěst ode mě slyšet: Před Otenwaldem jedna vesnice leží, Otenhaim. Tam teče pramen, nemůže být žádná pochybnost. |
Nikdo nemůže vědět, jestli Siegfriedův pramen opravdu existuje a kde případně je. Proti tomuhle místu u Odenheimu ale hovoří fakt, že od Wormsu, sídla krále Nibelungů Gunthera, je vzdálené 80 kilometrů. Je docela možné, že si mnich z nedalekého odenheimského kláštera, píšící tuhle verzi, jméno Otenheim jen tak přidal, aby zvěčnil místo svého působení.
O bájný pramen se hlásí více míst. Jsou to mimo jiné např. Grasellenbach, Edigheim nebo Heppenheim.
Posledně jmenované místo leží jen 16 km od Wormsu, sídla Nibelungů, a má ve verších nejvíc „důkazů“ o svém prameni. Leží blízko kláštera Lorsch, který je ve verších zmiňován a jehož opat Sigehart je jedním z možných autorů. Ke klášteru totiž patřil i další menší klášter ležící na pozemku šlechtičny jménem Uta von Calw. Od jména Uta se pak odvozoval název místa Uotenheim, Utenheim nebo Ottensheim. A tak i tohle mohl být Otenhaim z daného verše rukopisu C.
Použité zdroje pro Siegfriedův pramen
