![]() |
Město Hildesheim se nachází v Dolním Sasku asi 20 km jižně od Hannoveru na řece Innerste. Hildesheim má tři univerzity a mnoho památek z nichž Mariánský dóm a kostel sv. Michaela jsou na seznamu památek UNESCO.
![]() Radnice |
![]() Severozápadní roh |
![]() Cechovní dům řezníků |
![]() Templ a Wedekindův dům |
![]() Detail malby na domě řezníků |
V severozápadním rohu náměstí stojí hrázděný a malbami zdobený cechovní dům řezníků (Knochenhaueramtshaus). Také ten byl na konci 2. světové války zničený a poté věrně zrekonstruovaný.
Na jižní straně náměstí stojí za pozornost dva domy. Templářský dům vlevo je gotický patricijský dům postavený okolo roku 1350, ale s templáři prý nemá nic společného. Renesanční arkýř, na kterém jsou vymalovány také erby rodů spojených s městem, je až z roku 1591.
![]() Detail arkýře |
![]() Detail průčelí |
Zajímavostí mezi erby na arkýři je erb se svastikou. Občas to vyvolává diskuzi mezi neznalými, kteří by chtěli svastiku odstranit. Erb však patřil patricijskému rodu Ravenů z Einbecku a je zmiňován už v roce 1349.
Vedlejší hrázděný Wedekindův dům s bohatou řezbářskou výzdobou byl postavený jako obchodní budova koncem 16. století a jméno má po pozdějším majiteli Wedekindovi.
Asi 500 metrů západně od náměstí Trhu se nachází kostel sv. Michaela. Ten se dostal na seznam památek UNESCO, přestože byl za války hodně poničený. Byl však dokonale zrestaurovaný a bylo konstatováno, že je vyjímečný svojí architekturou.
![]() Kostel sv. Michaela |
![]() Západní apsida |
![]() U západní apsidy |
![]() Sv. Michael od jihu |
Sv. Michael je kostel v otonském stylu, což byl předchůdce románského slohu. Trojlodní bazilika se dvěma příčnými loděmi a mohutnými věžemi odpovídá stylu románských „božích hradů“. Do reformace byl opatským kostelem benediktinů, dnes je protestanský. Tomu odpovídá i strohá výzdoba vnitřních prostor.
![]() Hlavní loď |
![]() Severní loď |
![]() Východní transept |
![]() Bronzová křtitelnice |
Kostel má dva chóry. Ten západní je zvýšený a v jeho levé části jsou umístěny varhany. Příčné lodě jsou zakončeny galeriemi s arkádami. Unikátní malovaný dřevěný strop vznikl počátkem 13. století. Strop se skládá 1300 dubových prken a dendrologický průzkum ukázal, že duby byly pokáceny v letech 1190 až 1220.
![]() Chór s varhanami |
![]() Dřevěný malovaný strop |
![]() Průhled do hlavní lodi |
![]() Krypta |
![]() Bernwardův sarkofág |
Pod západním chórem se nachází krypta, ve které je pohřben na vlastní přání biskup Bernward. Ten nechal na konci 10. století na místě dnešního kostela postavit kapli a v roce 1010 začal stavět tento kostel.
Od sv. Michaela asi 400 metrů k jihu se dostaneme ulicí Burgstrasse k další památce na seznamu UNESCO. Je to Mariánský dóm. Jedna z nejznámějších památek Hildesheimu je nezaměnitelná svojí architekturou. Masivní románská západní věž, zelená střecha a gotické boční kaple se zelenými stříškami jsou charakteristické pro tenhle kostel.
![]() Dóm v Hildesheimu |
![]() Jižní strana dómu |
![]() Tisíciletá růže |
![]() Hlavní loď |
![]() Bronzová vrata |
Katedrála byla za války také téměř zničená a poté znovu dostavěná. Vnější vzhled má teď jako před zničením, vnitřní prostory jsou zjednodušené. Přesto zde můžeme najít umělecké poklady, např. jedinečná bronzová vrata z počátku 11. století nebo zlacený kruhový lustr o průměru šesti metrů.
Zajímavostí je i legendární tisíciletý růžový keř v átriu křížové chodby pnoucí se na východní apsidě katedrály.
![]() Kostel sv. Ondřeje od severu |
![]() Sv. Ondřej (St. Andreas) |
![]() Bugenhagenova fontána z roku 1995 |
Po náletu spojenců v březnu 1945 celý kostel vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a věž. V 50. letech byl zrekonstruován téměř věrně k originálu. Věž vysoká 114,5 metrů je nejvyšší kostelní věží v Dolním Sasku. Výstup po 364 schodech nabídne krásný výhled na město a okolí.
![]() Kostel sv. Gotharda |
![]() Západní apsida |
![]() Sv. Gothard od jihozápadu |
![]() Hlavní loď |
![]() Průhled do hlavní lodě |
![]() Malby v apsidě |
![]() Chór s oltářem |
Všechny lodě mají ploché stropy. Sloupy mají románské, bohatě zdobené hlavice. Nádherný kruhový lustr darovala kostelu královská dcera Marie Hannoverská v roce 1864.
![]() Kostel sv. Kříže |
Za zmínku stojí snad nejstarší kostel ve městě stojící asi 300 metrů východně od katedrály.
Kostel sv. Kříže (Heilig-Kreuz-Kirche) má zajímavou stavební historii. Základem stavby z 11. století byly brány a části hradební zdi, která chránila město z východní strany. Podle dokumentu prý tak biskup Hezilo (1054–1079) proměnil „stavbu války na stavbu míru“.
![]() Wernerův dům |
Ulice historického Starého a Nového města Hildesheimu jsou plné unikátních hrázděných domů. Skupina ulic, kde tyhle domy se stěnami z trámů vyplněných zdivem převládají, je nazývaná Fachwerkviertel (čtvrť hrázděných domů). Nejstarší dochovaný hrázděný dům byl postaven v roce 1548.
Wernersches Haus (Wernerův dům) z roku 1606 na rohu ulice Hinterer Brühl a Gothardova náměstí nese jméno po svém staviteli a je vyzdobený bohatými řezbami a obrazy.
![]() Řezby a malby |
![]() Ulice Brühl |
![]() Dům v Hinterer Brühl |
![]() Ulice Hinterer Brühl |
Kousek od kostela sv. Gotharda stávala židovská synagoga, která byla v roce 1938 zničena. Dnes je na plácku Lappenbergu památník na její připomínku (Mahnmal am Lappenberg). Na kamenné krychli s Davidovými hvězdami, která je přes 2 metry vysoká, je umístěna bronzová miniatura města Jeruzaléma.
![]() Památník synagogy |
![]() Ulička k věži |
![]() Věž Kehrwiederturm |
![]() Průhled branou |
Hned za rohem z ulice Kesslerstrasse je vidět 30 metrů vysokou kamennou věž Kehrwiederturm. Je to poslední zbývající ze čtyř hradebních věží města Hildesheimu.
![]() Barokní portál kláštera |
![]() Bývalý kostel sv. Pavla |
Při procházce od Dómu k bazilice sv. Gotharda můžeme vidět např. barokní portál bývalého kartuziánského kláštera ze 14. století, který je dnes součástí nemocnice sv. Bernwarda nebo o kousek dál pak bývalý dominikánský klášterní kostel sv. Pavla.
Jedna památka je schovaná na zadní části domu v ulici Alter Markt (Starý trh). Původní renesanční budova Kaiserhaus (Císařský dům) byla zničená nálety v březnu 1945.
![]() Kaiserhaus - fasáda |
![]() Detail fasády |
Kaiserhaus byl jako první obytný kamenný dům postaven v roce 1587. Při náletech spojenců byl zničený, ale připomíná ho zachovalá fasáda včleněná do nynější budovy. Postavy na fasádě zobrazují symbolicky říši babylonskou, perskou, řeckou a římskou. Je tady také 46 medailonů římských císařů.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Zachovaná fasáda arkýře ze 17. století a její detaily |
Na protějším domě pak zůstal zachovalý renesanční arkýř ze 17. století. Vtipný je detail na mužské postavě uprostřed.
V roce 815 zřídil císař Ludvík Pobožný biskupství Hildesheim. Byl postaven katedrální kostel a okolo vznikla osada jako základ města.
Za biskupa Bernwarda byl postaven severně od katedrály kostel sv. Michaela (1010), kolem něhož vzniklo druhé osídlené místo.
Třetí centrum osídlení bylo mezi dnešním Starým trhem a kostelem sv. Ondřeje, který vznikl kolem roku 1140.
1167 byl Hildesheim už celý obehnán obrannou zdí.
1196 založena biskupem osada Dammstadt a 1221 Nové město. Dammstadt se rozkládal přímo u západní brány starého Hildesheimu, což vedlo k rivalitě. O Vánocích 1332 vtrhli hildesheimští do Dammstadtu, pobili obyvatele včetně kněze a město spálili. Událost je spjata s bojem mezi dvěma biskupskými kandidáty.
1249 město obdrželo městská privilegia, která mu dal biskup Heinrich I.
1300 - město Hildesheim se snažilo osvobodit od vlády biskupa a vydalo vlastní listinu městských práv. Byly běžné neustálé konflikty města s biskupem. Město bylo i členem Hanzovní ligy od jejího založení ve 13. století.
Po staletích sporů mezi Starým a Novým městem, mnohdy i ozbrojených, byla zbořena vnitřní hradba a roku 1583 podepsána Smlouva o Unii. Obě města byla sjednocena v jedno město až za pruské vlády v roce 1806.
Použité zdroje pro Hildesheim