Hermannův pomník poblíž města Detmold v Severním Porýní-Vestfálsku je monumentální socha na mohutném podstavci věnovaná germánskému náčelníkovi Arminiovi, germánským jménem Hermann.
![]() |
![]() |
![]() |
Hermannův památník - Hermannsdenkmal |
Pomník má úctyhodné rozměry. Výška podstavce s kupolí je téměř 27 metrů, sama socha až po špičku meče měří 26,57 metru. Celková výška pomníku je 53,46 metru. Hermann je obrácen k západu, západně od pomníku pak sestupuje schodiště k plošině s pamětní deskou a dvěma římskými sochami.
![]() Římská výbroj |
![]() Pod schodištěm |
![]() Ernst von Bandel |
![]() Římská výbroj |
Pomník navrhnul architekt, sochař a malíř Ernst von Bandel. První skicy vznikaly už v roce 1819 pod vlivem nedávného vítězství nad Napoleonem u Lipska (1913), kdy se začaly projevovat myšlenky německého sjednocování a vytváření celoněmeckých národních symbolů. Tím se měl stát i pomník vítěze nad římskými legiemi Arminia.
![]() Detail podstavce |
![]() Nápis mezi sloupy |
![]() Císař Vilém I. |
Mezi sloupy podstavce je několik nápisů. Oslavují Arminia a jeho vítězství nad Římany, začínající sjednocování Němců pod pruským vedením a vznik nového císařství. Proto je tam i reliéf císaře Viléma I.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výhledy po okolí z ochozu pomníku |
Vstup na ochoz pomníku je za poplatek. Vstupenku lze koupit v automatu pod pomníkem. Z ochozu je pak možné vidět okolní krajinu Teutoburského lesa.
![]() Bismarckův pamětní kámen |
![]() Příchozí cesta k památníku |
K pomníku vede od parkoviště cesta lesoparkem, ve kterém narazíme na pamětní Bismarckův kámen. Politik, který stál u sjednocení Německa na něm má podobiznu ve formě reliéfu.
Něco jako naučnou stezku vidíme v okolí cesty. Stojí tady plastiky všech možných zvířat, která v téhle krajině žijí.
Arminius byl vůdcem spojených germánských kmenů, které v roce 9 n.l. porazily a doslova zlikvidovaly tři římské legie na jejich pochodu v Teutoburském lese. Germáni tady uštědřili Římanům jednu z nejhorších porážek v historii Římské říše.
Jeho skutečné germánské jméno není doloženo, později dostal jméno Hermann. Byl synem náčelníka germánského kmene Cherusků, kteří patřili k těm prořímským. Arminius sloužil v římské armádě jako velitel germánských jednotek, dostal římské občanství a povýšil do stavu jezdce. Znal tak dobře římskou vojenskou taktiku, což později využil. Po návratu do oblasti Rýna poznal aroganci Římanů vůči Germánům, rozhodl se k obratu a opustil římský tábor.
Když správce a římský velitel na Rýnu Publius Quinctilius Varus dostal zprávy o nepokojích mezi germánskými kmeny na východ od Rýna, vytáhl se třemi legiemi udělat pořádek. Nedbal varování o léčce, ani nebyl dobrým vojevůdcem. Při pochodu špatně prostupným terénem v Teutoburském lese, kdy byly legie roztažené v dlouhé pochodové linii, byly napadeny germánskými bojovníky vedenými Arminiem. Tři legie, 17., 18. a 19., byly drtivě poraženy. Sám Varus spáchal sebevraždu.
![]() Siegfried |
Arminius byl občas ztotožňován se Siegfriedem ze ságy o Nibelunzích. Proč? Hrdina Siegfried bojoval v tomto eposu s drakem, kterého zabil, aby se po koupeli v jeho krvi stal nesmrtelným. Dlouhý pochodující zástup bojovníků legií a jejich blýskající se zbroj měla připomínat dlouhé tělo draka a jeho třpytící se šupiny. Arminius zničil draka - římské legie.
Epos o Nibelunzích vznikl někdy okolo roku 1200 a jeho tvůrce mohl vtělit historického Arminia do bájného Siegfrieda.
Použité zdroje pro Hermannův památník