Dóm v Magdeburgu, plným názvem Katedrála svatého Mauricia a Kateřiny, je nejstarší gotickou katedrálou v Německu. Byl totiž od počátku v roce 1209 na místě předchozího kostela jako první stavěn v gotickém slohu. Dóm je pohřebním místem císaře Svaté říše římské Oty I. Velikého a jeho první manželky Edity.
![]() Náměstí dómu |
![]() Průčelí katedrály |
![]() Katedrála z jihu |
Na jižní straně katedrály se nachází křížová chodba. Obklopuje klášterní dvůr, kde se nalezly zbytky původního mauricijského kláštera založeného v roce 937.
Bohatě zdobený západní portál pochází z doby kolem roku 1330. Oba patroni dómu jsou na fasádě několikrát ztvárněni. Přímo na tympanonu nad hlavním vchodem je sv. Mauricius, na trojúhelníkovém štítu mezi věžemi stojí sv. Mauricius a sv. Kateřina a nad nimi pak Madona.
![]() Štít mezi věžemi |
![]() Západní portál |
![]() Sv. Mauricius |
![]() Severní vchod - patroni |
Ze sloupu mezi dveřmi západního portálu pak shlíží císař Ota I., který dal původní kostel postavit a je v katedrále pohřben. Oba patroni jsou i nad menším severním portálem.
Katedrála je trojlodní basilika s příčnou lodí a chórem na východě. Vnitřní délka je 118 a šířka 33 metrů. I když byla katedrála mnohokrát téměř zničena a vydrancována, přesto tady můžeme vidět dost zajímavostí a uměleckých výtvorů.
![]() Hlavní loď |
![]() Varhany |
![]() Příčná loď |
![]() Průhled do lodě |
Kazatelna z alabastru byla vytvořena v roce 1597. Dole ji podpírá apoštol Pavel s mečem, jehož čepel podle legendy prý pochází z křížové výpravy. Schody jsou zdobené výjevy z Genesis ze Starého zákona.
![]() Kazatelna |
![]() Reliéfy na kazatelně |
![]() Kaple Oty I. a Edity |
![]() Ota I. a Edita |
Ve třináctém století vznikla šestnáctiboká kaple nazývaná také kaple Svatého hrobu. Uvnitř se nachází sousoší císařského páru Oty I. a jeho první manželky Edity.
Prostor kostela odděluje od chórového prostoru bohatě zdobená gotická zástěna z roku 1450. Na přední straně najdeme postavy svatých, uprostřed pod křížem s Kristem stojí oltář.
![]() Zástěna |
![]() Sarkofág Oty I. |
![]() Sarkofág Edity |
![]() Ochoz s věncem kaplí |
![]() Chór s hlavním oltářem |
![]() Starobylé sloupy |
Za zástěnou v chóru je umístěn kamenný sarkofág s ostatky císaře Oty I. Velikého, panovníka, který vzkřísil myšlenku obnovení Římské říše.
V apsidě pak v dalším sarkofágu jsou ostatky jeho manželky Edity z Wessexu.
Stěnu apsidy za hlavním oltářem chóru lemují čtyři starobylé sloupy z porfyru, mramoru a žuly, které nechal Ota I. přivézt z Itálie na stavbu první katedrály.
![]() Epitaf z r. 1591 |
![]() ozdobné hlavice |
![]() Epitaf (1616) |
Ve strohém gotickém prostoru lze nalézt spoustu ozdobných prvků, jakými jsou rozmanité hlavice podpěrných sloupů, plné mýtických bytostí, zvířat a rostlin nebo několik renesančních epitafů na stěnách.
Rok poté, kdy byl saský vévoda Ota I. korunován východofranským králem, založil v roce 937 v Magdeburgu benediktinský klášter sv. Mauricia s kostelem.
Snahou Oty I. bylo povýšení Magdeburgu na arcibiskupství a proto nechal v roce 955 kostel zvětšit.
Když byl Magdeburg v roce 967 povýšen na arcibiskupství, kostel se stal otonskou katerálou.
V roce 973 první císař Svaté říše římské Ota I. umírá a je pohřben ve zdejší katedrále.
Velký požár v roce 1207 zničil otonskou katedrálu. O dva roky později začala stavba nové katedrály po francouzském vzoru. Byla to první gotická církevní stavba na německém území.
Stavba katedrály trvala přes 300 let. Byla započata v roce 1209 a skončila dostavbou věží v roce 1520.
~~~
Po těžkých náletech 16. ledna 1945 bylo zničeno 90 procent Starého města a poničena byla i katedrála.
Magdeburský dóm byl po válce opravován a otevřen byl v roce 1955.
Použité zdroje pro Katedrála v Magdeburgu