Katedrála sv. Marie, sv. Liboria a sv. Kiliána se nachází v centru města Paderborn přímo nad prameny řeky Pader. Po jejím jižním boku se rozkládá Náměstí dómu, na severní straně se nachází zrestaurovaný otonský císařský palác z 11. století a základy ještě staršího karolinského paláce.
Stavba je převážně v pozdně románském a gotickém slohu a téměř odpovídá podobě ze 13. století, i když časem probíhaly různé úpravy.
![]() Severní strana |
![]() Katedrála v Paderbornu |
![]() Závěr východního chóru |
![]() Věž dómu |
![]() Detail věže |
Na katedrále zaujme především mohutná románská věž nad západním chórem. Je vysoká 93 metrů a po stranách k ní přiléhají dvě válcové schodišťové věže. Věž pochází ze 13. století, jen zastřešení je z 19. stol. Katedrála má dva transepty, výraznější je ten východní.
Jižní rameno západního transeptu zakončuje jedna z nejstarších částí dómu tzv. Rajská předsíň, ve které je hlavní vstup do katedrály, bohatě zdobený Rajský portál vystavěný v roce 1250.
![]() Jižní strana dómu |
![]() Zakončení jižního křídla křížení |
![]() Rajská předsíň |
![]() Rajský portál |
Katedrála má dva transepty, ale ten západní není zvenku zřetelný. Do náměstí vystupuje jen jižní křídlo východního transeptu.
Trojlodní halový prostor je něco přes 100 metrů dlouhý a bez bočních kaplí 32 metrů široký. Po severní a jižní straně jsou boční kaple většinou ze 14. století, které byly v době baroka přestavované.
![]() Hlavní loď |
![]() Průhled do hlavní lodě |
![]() Východní chór |
![]() Rokoková kazatelna |
![]() Hlavní loď k západu |
Zlatobílá kazatelna z roku 1736 je v tzv. regentském stylu. Od stropu v hlavní lodi visí velká dvojitá Madona z 15. století. Kaple přiléhající k bočním lodím dómu mají bohatě zdobené portály se zdobenými mřížemi.
![]() Portál do Meinolfovy kaple |
![]() Portál do kaple sv. Víta |
![]() Zakončení transeptu s oltářem |
![]() Mariánská kaple |
Významnou památkou je monumentální náhrobek knížete-biskupa Dietricha von Fürstenberg, který je umístěn na západním konci severní lodi. Přes 14 metrů vysoký náhrobek byl dohotoven v roce 1622 a je příkladem manýrismu.
![]() |
![]() |
![]() |
| Hrobka knížete-biskupa Dietricha von Fürstenberg | ||
Vedle hlavního vchodu (Rajského portálu) se nachází křtitelnice uvnitř kamenného zábradlí osazeného po obvodu dvanácti apoštoly. Za pozornost stojí i křídlový oltář sv. Markéty s výjevy ze života Krista a Posledního soudu nacházející se v síni pod věží.
![]() Křtitelnice |
![]() Hlavní varhany |
![]() Oltář sv. Markéty |
Varhany v katedrále jsou novodobé, protože původní byly zničené. Hlavní varhany jsou u západní věže, další ve východním chóru a v kryptě. Zajímavostí je, že se jedná o tříhlasý varhanní systém, kdy mohou hrát všechny současně a posluchač je úplně obklopen zvukem.
![]() Krypta |
![]() Hrob biskupa Meinwerka |
Pod východní částí dómu se nachází rozsáhlá krypta. Její dnešní podoba odpovídá zhruba době jejího vzniku okolo roku 1100. Tady jsou pod oltářem uloženy ostatky sv. Liboria. Na západní straně přiléhá ke kryptě novodobá, mozaikou vyzdobená předsíň biskupské krypty, kde je hrob biskupa Meinwerka. Za ní pak vlastní biskupská krypta pod západním chórem chrámu.
![]() Průchod k ambitu |
![]() Rajský dvůr |
Po levé straně východního chóru je průchod do křížové chodby. Ta obklopuje tzv. rajský dvůr, kde je kapitulní hřbitov. To hlavní, co přitahuje návštěvníky, je ale kamenná plastika zajíců v okně ambitu tvořící výplň horní části okna. V kruhu jsou vidět tři zajíci a jen tři uši a přesto má každý ze zajíců uši dvě.
![]() Okna ambitu |
![]() Tři zajíci |
![]() Rajský dvůr |
Poznámka:
Motiv tří zajíců se vyskytuje v umění už od starověku. Vyobrazení téhle hříčky tří zajíců s třema ušima lze nalézt např. v budhistické svatyni v jeskyni Mo-kao v Číně pocházející ze 4. století, v židovské kultuře na náhrobním kamenu na Ukrajině nebo na nádobě z Persie ze 12. století. (Zdroj: Sartor)
![]() Malba v jeskyni Mo-kao |
![]() Na náhrobním kameni |
![]() Zajíci na perské míse |
Kaple z doby Karla Velikého byla po svém zničení nahrazena trojlodní bazilikou a sloužila jako biskupský kostel diecéze založené roku 799.
Po velkých požárech byl kostel vždy přestavován. Nejdřív jedním z nejvýznamnějších biskupů Meinwerkem (1009-1036) a poté biskup Imad (1051-1076) katedrálu výrazně rožšířil.
Téměř současnou podobu získala katedrála ve 13. století. Před rokem 1220 západní část v románském slohu, potom pokračování jako raně gotický trojlodní halový kostel a koncem 13. století dokončení ve vrcholné gotice.
![]() |
Po třicetileté válce byl interiér kostela přetvořen a vybaven v barokním stylu.
Za 2. světové války byla katedrála v roce 1945 těžce poškozena bombardováním. Úlomek letecké miny byl zanechán jako připomínka v rajském dvoře křížové chodby.
Informace:
Prohlédnout si podrobně paderbornský dóm je možné na stránkách Hoher Dom zu Paderborn.
Použité zdroje pro Katedrála v Paderbornu