Cestování - města

Rakousko, Korutany

Klagenfurt
am Wörthersee

Znak města Klagenfurt am Wörthersee

Na samém jihu Rakouska, poblíž hranice se Slovinskem, se na břehu jezera Wörthersee rozkládá město Klagenfurt am Wörthersee, hlavní město rakouské spolkové země Korutany. Jeho víc jak 95.000 tisíc obyvatel ho řadí na šesté místo největších měst Rakouska. Klagenfurt je sídlem univerzity a centrem turistického ruchu v jižním Rakousku.
Jméno města je románského původu. Slovinský název, který se používal i v češtině, je Celovec.

Nové náměstí

Přirozeným centrem města je Nové náměstí (Neuer Platz), jehož západní stranu uzavírá budova radnice. Ta byla od roku 1650 původně renesančním palácem hraběcího rodu Rosenberg a později upravená kromě renesančního portálu klasicistně.
Radnice
Radnice na
Novém náměstí
Nové náměstí - kašna s drakem a Herkulem
Drak a Herkules na kašně
Nové náměstí (Neuer Platz)
Nové náměstí
(Neuer Platz)

Uprostřed náměstí se nachází velká Dračí kašna (Lindwurmbrunnen) s erbovním symbolem města, kterým je drak. Kašna vznikala postupně. Drak se na náměstí objevil v roce 1593, později přibyla vlastní kašna a teprve v roce 1636 Herkules.

Pomník císařovny Marie Terezie
Marie Terezie
Zakladatel Klagenfurtu vévoda Bernhard von Spanheim
Vévoda Bernhard
von Spanheim
Kašna se zakladatelem města
Kašna se zakladatelem
města Klagenfurtu

Na východní straně náměstí stojí pomník císařovny Marie Terezie. Původní socha, která byla z tvrdého olova a nahradila roku 1765 jezdeckou sochu císaře Leopolda, byla zničena a místo ní byla postavena 1873 nová Marie Terezie z bronzu.

Po pravé ruce sochy Marie Terezie se náměstí rozšiřuje o malý plácek, na kterém je další pomník. Na vrcholu kašny tady stojí zakladatel města Klagenfurtu vévoda Bernhard von Spanheim vyvedený v roce 1948 z carrarského mramoru. Kolem vévody lze projít do ulice Kramergasse spojující Nové náměstí se Starým náměstím (Alter Platz).

Wörtherseemandl
Wörtherseemandl

Po cestě mineme malý bazének s podivným mužíčkem, který ze soudku vypouští do bazénku vodu. Jmenuje se Wörtherseemandl a váže se k němu pověst o vzniku jezera Wörthersee.

Pověst je o jezerním mužíčkovi, kterého rozzlobili bohatí a pyšní měšťané dávného města, když nerespektovali jeho varování a měli hlučnou a veselou hostinu v pozdních nočních hodinách před Velikonocemi. Když nedbali ani jeho druhého varování, otevřel čarovný soudek, vypustil vodu a bouři a zaplavil celé město, které zmizelo pod hladinou nynějšího jezera Worthersee.

Staré náměstí

Severně od Nového náměstí se rozkládá Staré náměstí (Alter Platz). Náměstí připomíná spíš dlouhou, širokou ulici, na které je pěší zóna. V jeho horní části, hned proti ústí ulice Kramergasse, stojí Stará radnice postavená v 17. století původně jako městský palác a jako radnice sloužící v letech 1737-1918.
Stará radnice (Altes Rathaus)
Stará radnice
Morový sloup
Morový sloup
Staré náměstí (Alter Platz)
Staré náměstí

Morový sloup v horní části náměstí byl původně dřevěný a stál od roku 1680 na jiném místě, před kostelem Nejsvětější trojice. Po vítězství nad Turky u Vídně v roce 1683 byl nahrazen kamenným sloupem a symbolicky doplněn křesťanským křížem nad ležícím půlměsícem. Sem na Staré náměstí byl přemístěný až v roce 1965.

Zemský dům - Landhaus

Jen pár kroků od horní části Starého náměstí stojí budova, která byla zřízena v letech 1574-1594 korutanskými zemskými stavy při nové výstavbě města. Je to Zemský dům (Landhaus), který dnes slouží jako sídlo korutanské zemské vlády.
Zemský dům z jihu Landhaus - nádvoří Nádvoří Zemského domu Velký sál s erby zemských stavů
Zemský dům z jihuLandhaus - nádvoříVelký sál s erby

Budova ve tvaru písmene U má pěkné nádvoří se dvěma věžemi a arkádami. Uvnitř pak je několik nádherných prostor a především velký erbovní sál, jehož stěny a strop jsou vyzdobeny mnoha freskami s historickými událostmi a 650 erby rakouské a korutanské šlechty.

Kostely v centru města

Kostel sv. Ducha a jižní fasáda Zemského domu
Kostel sv. Ducha,
vpravo Zemský dům
Kostel sv. Ducha (Heiligengeistkirche)
Kostel sv. Ducha

Naproti Zemskému domu, na náměstí Heiligengeistplatz, stojí kostel Sv. Ducha (Heiligengeistkirche). Před ním původně stál výše zmiňovaný morový sloup stojící teď na Starém náměstí.

Další velký kostel v historickém centru je severně od Starého náměstí stojící hlavní farní kostel sv. Jiljí (St. Egid). Jeho 97 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Korutanech a z jejího veřejnosti přístupného ochozu je krásný výhled na město a jezero Wörthersee.

Kostel sv. Jiljí (St. Egid)
Kostel sv. Jiljí
(St. Egid)
Hlavní loď
Hlavní loď
(St. Egid)
Barokní kazatelna
Barokní kazatelna
(St. Egid)
Varhany v západní části
Varhany
(St. Egid)
Deska na paměť maršála Radeckého a padlých vojáků
Na památku
Radeckého

V kostele sv. Jiljí je řada uměleckých děl různých období. Mimo to najdeme po levé straně chóru desku na památku maršála Radeckého a padlých vojáků.

Hlavní církevní stavbou Klagenfurtu je Dóm. Je to farní kostel sv. Petra a Pavla, který stojí asi 200 metrů jižně od Nového náměstí. V roce 1787 byl povýšen na katedrálu a od té doby je nazývaný dómem (Klagenfurter Dom).
Severní zeď nádvoří
Severní zeď nádvoří
Průčelí dómu
Průčelí dómu
Hlavní loď
Hlavní loď
Barokní oblouky bočních stěn
Oblouky bočních stěn

Dóm byl původně od roku 1581 kostel protestantský, ale při protireformaci byl po roce 1600 předán jezuitům. Byl součástí komplexu jezuitských kasáren a hlavní vchod byl ze severu přes nádvoří. Až v roce 1960 byly budovy na západní straně zbourány a tak byl otevřen prostor před západním portálem pod věží.

Historické souvislosti

Erb rodu SpanheimPoprvé je tohle místo zmiňováno v letech 1193-99 jako trhové místo, které nedlouho před tím založil na křižovatce obchodních cest korutanský vévoda Hermann von Spanheim. Místo však bylo v zátopové oblasti a proto vlastní založení města přišlo později na vhodnějším místě.
Erb rodu SpanheimSkutečným zakladatelem města Klagenfurt byl Hermannův syn Bernhard von Spanheim. Mimochodem - tenhle vévoda měl za manželku Juditu, dceru českého krále Přemysla Otakara I.
V roce 1246 začalo vyrůstat město v okolí dnešního Starého náměstí a v roce 1252 získalo městská práva.

Císař Maxmilián I. daruje Klagenfurt zemským stavům - freska v Zemském domě
Maxmilián I. daruje
Klagenfurt zemským stavům

V následujících staletích postihla město řada katastrof - požáry, zemětřesení, nálety kobylek. Vrcholem byl požár v roce 1514, kdy Klagenfurt lehl popelem a zůstal v troskách.

V roce 1518 nastal zvrat v historii města. Císař Maxmilián I. daroval Klagenfurt jako hlavní město Korutan zemským stavům. Pod vládou stavů bylo město znovu vystavěno a opevněno. Šlechta si stavěla městské paláce, byl postaven vodní kanál k jezeru Wörthersee a město vzkvétalo.
Vláda stavů trvala až do roku 1848.

Dojmy a postřehy

Miniatura hradu Hochosterwitz v Minimundusu na jezeře Wörthersee
Miniatura hradu
Hochosterwitz
Hotel Fuchspalast ve městě Sankt Veit an der Glan
Hotel Fuchspalast

Na západním okraji města Klagenfurt je známá turistická atrakce - Minimundus na jezeře Wörthersee. Jedná se o park miniaturních staveb z celého světa.

Za návštěvu určitě stojí korutanský hrad Hochosterwitz tyčící se na vysoké skále asi 20 km severovýchodně od Klagenfurtu.

Pěkné a relativně levnější ubytování lze najít v blízkém městě Sankt Veit an der Glan v hotelu Fuchspalast.

Použité zdroje pro Klagenfurt

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru